Airlander 10: Vzducholoď budoucnosti

Airlander 10: Vzducholoď budoucnosti
Sdílej
 
Ve Velké Británii, tradiční zemi letectví, se začínají po mnoha letech znovu rodit vzdušní obři. K čemu budou v 21. století sloužit?

 

Uhádnete největší stroj na nebi? Letečtí fandové určitě řeknou, že přeci velkoobjemový nákladní letoun Antonov An-225. Ale pravdu mít nebudou. Oproti nové hybridní vzducholodi Airlander 10 vypadá i on jako víkendový kluzák.

Doba zepelínů

Vzducholoď vznikla v době počátků letectví na konci devatenáctého století. Nejprve se zdál motorem poháněný balon naplněný vodíkem jako dobrý nápad. Brzy se však ukázalo, že riziko vzplanutí je poměrně velké (ať už úderem blesku nebo vinou zkratu). Myšlenku definitivně pohřbila nehoda německé vzducholodi LZ-129 Hindenburg, dodnes největšího létajícího stroje v historii. Při letu do New Yorku v roce 1937 krátce před přistáním vzplanul a během pouhé půl minuty shořel. Obří dopravní balony nahradila čím dál populárnější civilní letadla.

VIDEO: Airlander 10 havaroval během druhého zkušebního letu.

 

Znovu v oblacích: Vzdušný obr Airlander 10 v pohybu

Znovu v oblacích: Vzdušný obr Airlander 10 v pohybu

Návrat na nebe

Nyní dostávají vzducholodě novou šanci. Britská společnost Hybrid Air Vehicles navrhla už roku 2010 obří vzdušné plavidlo Airlander. Mělo sloužit jako průzkumný balon a doprovod pro americké vojáky ve válkách. Projekt ale ztroskotal kvůli škrtům v armádním rozpočtu. Firma však našla nové sponzory – mimo jiné i zpěváka metalové skupiny Iron Maiden – a pustila se znovu do vývoje.

Airlander 10 je letadlo i vzducholoď

Airlander 10 kombinuje technologii vzducholodi a letadla. Základem je balon naplněný heliem. Tedy látkou, kterou znáte i z pouťových balonků. Je lehčí než vzduch, takže stroj dokáže vynést nahoru a udržet na nebi. Na rozdíl od vodíku není hořlavé a nehrozí tak riziko vzplanutí. Dále najdete čtveřici výkonných dieselových motorů. Airlander má sloužit hlavně k převozu nákladu. Současný model unese 10 tun, ve vývoji je i novější verze s nosností 50 tun – ten by měl poprvé vzlétnout v příštím roce. V optimálních podmínkách dokáže letět rychlostí až 150 kilometrů v hodině.

 

Ekologický provoz

Výhodou Airlanderu je nízká spotřeba paliva. Současný model spálí jen 20 procent toho, co by k překonání stejné vzdálenosti potřebovalo letadlo. Využívá i solární energie a s plným nákladem dokáže letět až pět dní. Nakonec by měl excelovat i v odolnosti vůči nestálému počasí. Výrobce tvrdí, že provoz vzducholodi je možný v teplotním rozmezí od +54 do
–56 °C.

Co s ní? Budoucnost ukáže

O vzducholoď projevilo zájem už několik míst. Americká pobřežní stráž je chce nasadit k pozorování přímořských státních hranic. Švédsko chce s jejich pomocí zase převážet větrné elektrárny na místa, která jsou těžko přístupná po silnici. Velká charitativní organizace Oxfam se domnívá, že by vzducholodě dobře posloužily pro převážení humanitární pomoci po přírodních katastrofách. A tak to vypadá, že i tyto vzdušné almary si najdou své místo na nebi.

Více technických zázraků najdete tady

Největší létavec: "Obyčejná" vzducholoď překonala nejdelší letadlo

Největší létavec: "Obyčejná" vzducholoď překonala nejdelší letadlo

GALERIE A přece si lítá: Elektrárna na provázku

GALERIE A přece si lítá: Elektrárna na provázku

Klíčová slova:
vzducholod, letadlo
 

Články odjinud