V laboratořích na univerzitě v Berkeley vytvořili vědci spojení india a galia do slitiny bohaté na indium. Tento materiál účinně vyzařoval světlo a navíc byl odolný vůči chybám v krystalické mřížce. Tento poznatek přivedl vědce na myšlenku, že by se jejich typ indium galium nitridu dal použít k výrobě solárních článků.
Křemíkové solární články nedokáží využívat energii fotonů v celém rozsahu slunečního spektra, jejich teoretická mez účinnosti se pohybuje kolem hodnoty 31 procent. Teoreticky stanovená účinnost těchto nových článků se pohybuje od 50 do 72 procent v závislosti na tom, zda jsou vrstvy materiálů 2, 3 nebo je jich 36 (pro hodnotu 72 procent). Vícevrstvé solární články složené ze tří různých polovodičů, které se podařilo vyrobit v nedávné době, pracovaly s zatím nejvyšší dosaženou účinností kolem 30 procent.
Dalším výhodou indium galium nitridů je také jejich velká tepelná kapacita a extrémní odolnost proti radiaci, která je předurčuje k využívání v kosmickém programu. Navíc by také měli být velmi levné, by mohlo znamenat revoluci ve využívání solární energie nejen v kosmu, ale také na Zemi.
Sdílej
16. ledna 2003 • 17:08
Americko-japonský vědecký tým objevil při výzkumu modře svítících diod nečekané vlastnosti sloučeniny india a galia. Předností tohoto nového materiálu je schopnost přeměny energie světla na energii elektrickou při využití celé šířky spektra. Proto by mohly takové fotovoltaických články poskytovat dvojnásobný výkon oproti dnes užívaným typům na bázi křemíku.
