Sonda Genesis ukončila svou misi a vrací se k Zemi

Sdílej
 
Americká kosmická sonda Genesis sbírala téměř tři roky částice tzv. slunečního větru, tedy nabité částice vyvrhované Sluncem. Nyní dospěla její mise ke konci a vydala se na cestu zpět k Zemi. Až se k ní v září přiblíží na těsnou vzdálenost, vypustí do atmosféry návratové pouzdro, které bude ještě před dopadem zachyceno vrtulníkem a její obsah převezen do pozemních laboratoří k podrobnému studiu.

Vesmírná sonda Genesis byla vypuštěna do vesmíru 8. 8. 2001 a jejím úkolem byl sběr částic tzv. slunečního větru, nabitých částic vyvrhovaných Sluncem do okolí. Za tímto účelem byla sonda vybavena speciálními lapači z aerogelu. Sběr částic probíhal v tzv. Lagrangeově libračním bodu L1, který se nachází mezi Zemí a Sluncem, ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země. V tomto místě se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země a sonda tak mohla na oběžné dráze kolem tohoto bodu setrvávat poměrně dlouhou dobu.
Sběr částic slunečního větru byl zahájen 30. 11. 2001, kdy se na sondě rozevřely speciální lapače kosmických částic. Zachytávání částic, vyvržených ze Slunce, probíhalo nepřetržitě více než 2 roky. Vědci předpokládají, že v lapačích sondy uvízlo přibližně 10 až 20 mikrogramů materiálu.
Dne 1. 4. 2004 byl sběr částic slunečního větru ukončen a sonda byla navedena na návratovou dráhu směrem k Zemi. Podle plánu se má 8. 9. 2004 při těsném průletu kolem Země uvolnit od sondy Genesis návratové pouzdro, které vnikne do zemské atmosféry. Po aerodynamickém zbrzdění se začne pouzdro snášet nad územím amerického státu Utah na padáku. Nad přistávací oblastí bude hlídkovat vrtulník, jehož posádka přistávající sondu zachytí pomocí speciálního zařízení. K zachycení pouzdra dojde ještě nad zemským povrchem, při dopadu by totiž mohlo dojít k jeho poškození. Jedná se o první návrat tělesa se vzorky materiálu ze vzdálenosti za drahou Měsíce od přistání posádky Apolla 17 v prosinci 1972.
Vzorky pak budou převezen do pozemních laboratoří k podrobnému studiu. Rozbor zachycených částic a jejich srovnání se složením jiných těles poskytne vědcům důležité informace o složení zárodečné mlhoviny, ze které se před 4,6 miliardami roků utvářela naše sluneční soustava, přispěje také k objasnění procesů v době vytváření planet a dalších těles sluneční soustavy včetně naší Země.

 

Články odjinud