Recenze: Raubíř Ralf ví, že někdy je třeba věci rozmlátit

Recenze: Raubíř Ralf ví, že někdy je třeba věci rozmlátit
Sdílej
 
Takhle dobrý animák byste od Disneyho nečekali ani v jeho nejlepších letech… ale dobrodružství ze světa počítačových her je tady!

 

Já padouch 2 má druhou upoutávku

Já padouch 2 má druhou upoutávku

 

Raubíř Ralf dělá svou práci poctivě už třicet let: demoluje barák, který opravář Felix se svým kouzelným kladívkem dává zase do pořádku. Obyvatelé domu pak svorně shodí Ralfa ze střechy a jdou slavit.

Že to je divná práce? Ani ne, když žijete v herním automatu a jste soubor počítačových kódů. Jenže Ralf je už unavený tím, že ho nikdo neocení, že nikdy nedostal metál a nikdy nebyl nikam pozvaný. A tak se vplíží do ultrabrutální hry (podobnost s Metal Gear Solid čistě záměrná), kde může být konečně za klaďase a odkud však jeho přičiněním uprchne něco, co může zničit celý herní svět.

Je třeba se zlu postavit, zjistit, co se v kom skrývá, odhalit pravé hodnoty… ve světě tvořeném cukrovinkami, který slouží jako pozadí šílených automobilových závodů ve stylu Speed Racera. A pořádně rozmlátit všechno ve svém okolí. Ano, Raubíř Ralf měl za maminku genialitu a za tatínka šílenství. Takže je šíleně geniální.



Přines mi hlavu Raubíře Ralfa

Režisér Rich Moore má za sebou několik dílů Simpsonových a Futuramy a pokud je vám jejich humor blízký (především ten černější ve Futuramě), budete se cítit jako doma. Ovšem za pozornost stojí i skutečnost, že spolu se svým kámošem Jimem Reardonem (podílel se i na Ralfovi, ale spíš ho budete znát jako scenáristu pixarovského filmu Wall-E) kdysi natočil film Přines mi hlavu Charlieho Browna (toho chlapečka ze Snoopyho).

Podstatou tohoto kraťasu bylo nostalgické, ale hodně brutální a vtipné ohlédnutí za kultem dětství. No a Ralf je to samé - jen větší, vtipnější, profesionálnější, brutálnější a kultovnější. Výsledkem je Toy Story zkřížené s Tronem pro všechny, kdo znají staré arkádovky, Pacmana, ježka Sonica, nindžovského Shinobiho a desítky dalších.

Páni, ty máš ale krásné… rozlišení.“

Pokud jste tyhle nebo podobné hry někdy hráli, budete v sedmém nebi. A určitě oceníte i romantické vyznání opraváře Felixe jeho lásce: „Páni, ty máš ale krásné… rozlišení.“ Raubíř Ralf sice nabídne v podstatě pouze jeden opravdu promakaný svět. Ten Ralfův tvoří jen jeden činžák a skládka plná cihel a ultraakční svět Hero Duty se jen mihne. Ale je to mihnutí ve stylu Hvězdné pěchoty, takže potěší.

Navíc dostanete pocit, že jste viděli a dostali mnohem víc. Film je totiž hlavně v první polovině plný nádherných scén, kde se prolíná vnitřní a vnější (tedy náš) svět her. Třeba když Ralf odchází ze setkání Anonymních záhoráků.

Celá scéna začíná špičkovou 3D realistickou animací (tedy tak, jak svět vnímají postavy) ve sterilní místnosti, aby pak přišel střih a následně se vše odvíjelo, jako kdybychom děj sledovali na obrazovce herního automatu Pacmana.

Zjistíme, že ke schůzce došlo v chlívečku pro „duchy“, kteří schůzce předsedají, a Ralf si dokonce odskočí do postranní chodbičky pro třešně. A následně se zase vrátíme do hyperrealistické 3D animace. Retro ani moderna nebyly už dlouho víc cool.

 

Demolování je nejlepší

Pouhé pomrkávání na znalce by neudělalo skvělý film, na to přece doplatil jinak výborný Paranorman. A tak režisér Rich Moore servíruje i propracovaný příběh. Ten je plný klišé o tom, jak je nutné dostát své povinnosti a že každý z nás má právo na štěstí, hlavně když jde o malé holčičky.

Na americký animovaný film ale tato klišé vyrůstají z překvapivě temných motivů. Ralfovi a spol. opravdu hrozí smrt a hlavní ženská postava drsné vojačky má trauma, za které by se nestyděli ani osamělí mstitelé z krvavých filmů 70. let.

Dočkáme se i krutého herního „rasismu“, zbabělosti a opilství hrdinů, manipulace a citového vydírání a hlavní záporák sice plný cukrovinek, zato zatraceně děsivou figurou. Potěší i to, že Ralf zaboduje tím, v čem je nejlepší: tedy v demolování svého okolí.

Třešničkou na dortu je hudba k filmu, který nenabídne jen dokonalou titulní písničku, ale i vtípek s japonským popem. Raubíř Ralf má totiž opravdu hodně scén, kdy si v dobrém říkáte, že tohle je jak z japonského anime, aby se všechno opravdu právě anime inspirovanou písničku (ano, v japonštině, a ano, je skvělá) završilo. Na závěr se tedy jen jediné: tohle se bude na poli animáků překonávat jen těžko.

 

100%

 

+ Geniální pocta herním kultům 80 a 90. let s perfektně fungujícím příběhem a skvělou vizuální stránkou.

- Těžko říct, kolik mladších diváků genialitu Raubíře Ralfa ocení, ale pro ty jsou tam zase „brouci“, které je třeba vykydlit!

 

Raubíř Ralf

(Wreck-It Ralph) USA 2012, 94 min.

Režie: Rich Moore

Hrají: Roman Štabrňák, Veronika Žilková, Ondřej Lážnovský, Josef Carda, Zuzana Slavíková

Web Raubíře Ralfa

 

 

Hawkeye z Avengers je Jeníček, s Mařenkou loví čarodějnice

Hawkeye z Avengers je Jeníček, s Mařenkou loví čarodějnice

Epizoda VII ságy Star Wars je naplánovaná na rok 2015

Epizoda VII ságy Star Wars je naplánovaná na rok 2015

Iron Man 3 je na dně! Upoutávka v češtině

Iron Man 3 je na dně! Upoutávka v češtině

 

Klíčová slova:
film, recenze, raubir
 

Články odjinud

Hry