Kapverdské ostrovy neboli portugalsky Cabo Verde byly Evropany objeveny necelých padesát let před Amerikou – doplul na ně Portugalec Alvise Cadamosto. Ovšem souostroví skládající se z deseti kousků země pojmenoval jeho krajan António Noli. Paradoxem je, že název vychází z francouzštiny a odkazuje na nejzápadnější výspu Afriky, dobře známý Zelený mys (Cap-Vert). Portugalcům sloužily Kapverdy jako zásobovací stanice, později na ostrově Santiago bujel obchod s africkými otroky. Jestliže ještě na sklonku 19. století fungovaly Kapverdy jako bod pro doplnění zásob transatlantických lodí, existence Suezského průplavu jejich význam zcela zničila.
Kapverdy měly neveselý osud
S ohledem na tropické podnebí se na ostrovech pěstovala cukrová třtina, ale ekonomika tu nikdy nekvetla. Už zmíněné otrokářství a malé možnosti obživy podtrhly ještě tři hladomory během necelých sta let na přelomu 18. a 19. století. Stále šlo o kolonii, jejíž statut se změnil až v roce 1951. O třiadvacet let později proběhla v Portugalsku takzvaná Karafiátová revoluce a výsledkem bylo vyhlášení nezávislosti Kapverd na Portugalsku (5. července 1975). Odliv obyvatel s ohledem na hospodářskou krizi pokračuje i nadále – jedinou významnou devizou pro zdejší lokalitu je turistický ruch.
Hotely jako oázy
Nejznámější dvě turistické destinace na Kapverdských ostrovech jsou bezesporu ostrovy Sal a Boa Vista. Záleží na povaze člověka, zda chce mít více klidu nebo být v těsnějším kontaktu s dalšími turisty. Na Salu je mnohem více hotelů, Boa Vista nabízí jen čtyři, takže tam můžete mít větší soukromí. Naše zkušenost se týká zařízení New Horizons, ještě donedávna známého jako Royal Decameron. Pro někoho půjde o fádní záležitost – několik desítek přízemních či patrových bungalovů v udržované zeleni, na dosah moře, centrální restaurace, bazény a další vybavení – to je vlastně malý svět stvořený sám pro sebe. Jen pro ilustraci – zdejší zaměstnanci v hotelovém komplexu mají kromě ubytování a stravy plat kolem 250 – 300 euro a své práce si velice váží. I proto tu většinou najdete úsměvy a stále se opakující zdejší motto znějící: No stress! Překládat ho asi netřeba.
Moře a vítr
Pokud se rozhodnete jet právě sem, pak nejspíš volíte proto, abyste si řádně odpočinuli. Nějaké velké cestování tu nepřipadá v úvahu a přísně vzato, moc k vidění toho není. Asi největším lákadlem na Boa Vistě je návštěva místní „metropole“ Sal Rei, případně výlet na nejkrásnější zdejší pláž Santa Monica, ale jinak si tu do sytosti užijete moře – a poměrně silného větru, který na vás útočí všudypřítomným pískem. Pokud budete mít štěstí, tak v zátokách můžete vidět ptáky lovící drobné rybky nebo vykukující želvy – je to ale otázka hodně velké náhody a pozornosti. Daleko častěji narazíte na místní kraby, putující po plážích – dají se bez většího nebezpečí vzít i do ruky, ale pozor, umí také pořádně štípnout! A co vás možná překvapí, to je početná kavalkáda vrabců, kteří vám budou vesele poskakovat doslova na dosah ruky!
Smlouvejte – je to zvyk
Čemu určitě neuniknete, to jsou plážoví prodejci s rozličným sortimentem suvenýrů – mezi nejčastějšími jsou písmenkové náramky, které prodejce před vámi vyrobí doslova na míru (tj. s vaším vlastním jménem), přívěsky, ale také velice hezké taštičky pošité dřevěnými knoflíky nebo figurky Mama Afriky. Vybírat je z čeho a pokud chcete, svůj předmět si najdete, jen se nesmíte podvolit hned. Jednak je tu zvykem se o cenu tak trochu handrkovat, jednak není vůbec nezdvořilé smlouvat a pro vás to může mít ten efekt, že nakonec za cenu jednoho náramku získáte dva.
Jen ta vzdálenost
Jedinou relativní nevýhodou je poměrně dlouhá cesta – na Kapverdské ostrovy se letí téměř sedm hodin, pokud se rozhodnete zakotvit na ostrově Sal, pak si připočtěte další půlhodinku, kam letadlo udělá z Boa Visty ještě dodatkový „skok“. Zajímavé bylo, že při naší návštěvě na Boa Vista bylo zdejší počasí dokonce o stupeň až dva chladnější než v té době v České republice. A to se nacházíme kousek od rovníku!
