„Vnuk Lukáš začal závodit,“ volal mi před rokem nadšeně Petr Kotek. Stejný muž, s nímž jsme se před pětadvaceti lety domluvili, že budeme sledovat závodní kariéru jeho tehdy malého syna Tomáše. A nyní rodinná historie dostává pokračování.
V buginách za volantem sedí další Kotek – Lukáš. Možná si pamatujete článek o Martinu Macíkovi a jeho dakarském týmu, který vyšel letos v březnu (najdete ho na abicko.cz). Právě tam jsme Lukáše poprvé zmínili. Tehdy osmiletý hoch slavil své první úspěchy v kategorii RacerBuggy 125. Dnes je to příběh celé jeho rodiny, která dokázala, že závodní gen se spolehlivě dědí.
Historie rodu Kotků: Od motocyklů k titulům mistra Evropy
Kotkové závodí už od 50. let minulého století. Začal s tím pradědeček Josef, který v jednadvaceti letech vybojoval účast v motocyklové šestidenní soutěži. Děda Petr se později stal juniorským reprezentantem na ploché dráze a nadějným autokrosařem.
V roce 1994 převzal štafetu Lukášův otec Tomáš. My jsme ho sledovali od roku 2000. Viděli jsme, jak roste nejen fyzicky, ale i závodně. Jak se z malého chlapce stává profesionální závodní pilot. Už ve čtrnácti letech přestoupil k dospělým do rallycrossu a začal i tam sbírat vavříny. V roce 2007 a 2008 se stal mistrem Evropy a FIA ho roku 2008 v Monte Carlu ocenila mezi nejlepšími závodníky světa.
Začátky v RacerBuggy: Od sekačkového motoru k rychlosti 80 km/h
Na jaře 2022 přišla řada na Lukáše. V šesti letech poprvé sedl za volant buginy RacerBuggy 160. „Od první chvíle chtěl vyhrávat,“ vzpomíná táta Tomáš. „V trénincích zajížděl perfektní časy, v závodech se ale nechával unést, brzdil pozdě a často to končilo nezvládnutím stroje.“ Přesto už v první sezoně dosáhl pátého místa a v roce 2024 přešel do vyšší kategorie RB 125. Tam skončil sezonu sedmý se 157 body, ale celá rodina věděla, že má na víc.
Juniorský tým Martina Macíka a útok na titul v Mistrovství ČR
Letošní sezona byla přesně tím, co všichni čekali. Pod vedením táty se Lukáš naučil nejen rychlosti, ale i přesnosti. Z deseti mistrovských závodů se pětkrát probojoval na stupně vítězů – dvakrát třetí, dvakrát druhý a jednou první. Se ziskem 198 bodů skončil v Mistrovství České republiky celkově třetí.
„Lukáš letos hodně vyrostl jako závodník,“ libuje si Tomáš. „Už to není děcko hrající si na závodění, ale opravdový závodník. Proto jsme ho také přihlásili do juniorského Dakar týmu Martina Macíka.“
Martin Macík, dvojnásobný vítěz Dakaru v kategorii kamionů, založil MM Technology juniorský program pro výchovu nové generace českých závodníků. Lukáš Kotek se stal jeho výraznou tváří. „Chceme mladým klukům dát profesionální podporu, zkušenosti a podmínky, které my jsme v jejich věku sami neměli,“ vysvětluje Macík.
Plány pro rok 2026: Autokros a cesta za vítězstvím
Cíl pro rok 2026 je jasný: mistrovský titul ve třídě RacerBuggy 125. V roce 2027 už Lukáše čeká přestup do ještě vyšší kategorie. „Historie se opakuje,“ usmívá se spokojeně děda Petr. „Jenže tentokrát máme výhodu. Zkušeného tátu v roli trenéra, který přesně ví, jak Lukáše připravit, a profesionální zázemí Macíkova týmu.“
Co je RacerBuggy?
Speciální kategorie autokrosu pro děti
RacerBuggy je speciální kategorie autokrosu pro děti od šesti let. Jde o malé závodní vozy s trubkovým rámem, které umožňují dětem naučit se základy závodění v relativně bezpečném prostředí. RB 160 je kategorie pro nejmenší závodníky. Motor má pouhých 5 koní (ze sekačky na trávu!), rychlost nepřesahuje 50 km/h. Stroj je vybavený variátorem, takže děti nemusí řadit.
RB 125 je vyšší kategorie pro zkušenější jezdce. Motor má 15 až 25 koní, stroj má šestistupňovou převodovku a dosahuje rychlosti přes 80 km/h. Vyžaduje už pokročilou techniku jízdy, správné brzdění a precizní ovládání. Závody se jezdí na speciálních tratích dlouhých 400 až 800 metrů s různým povrchem – asfalt, štěrk, hlína. Závodníci musí zvládnout zatáčky, skoky i prudké stoupání.
