S Martinem Macíkem a jeho tatínkem, který se jmenuje úplně stejně, se setkávám v sídle týmu MM Technology v Sedlčanech. Je konec ledna 2025 a ve vzduchu je stále cítit atmosféra nedávného triumfu na prestižní dálkové rallye. Za úspěchem dvojnásobného vítěze Rallye Dakar a jeho týmu ale stojí nejen skvělé sportovní výkony. Příběh Martina Macíka mladšího je i příběhem rodinné spolupráce, technologických inovací a podnikatelské odvahy.
Jezdec už od dětství
„Ve startovním poli kamionů je jen asi pět jezdců, kteří jsou schopni opakovaně vyhrávat. Je to nejen o penězích, ale taky o duši závodníka,“ říká Martin Macík mladší. Jeho vlastní cesta začala v roce 2013, kdy poprvé okusil atmosféru Dakaru jako navigátor=. Byla to ideální příležitost poznat závod ze všech úhlů – od navigace přes strategii až po technické aspekty.
Ještě předtím si ale prošel klasickou motorsportovou průpravou: Jako dítě začínal v motokárách, pak přesedl do rallycross, až došel k prvním zkušenostem s velkými závodními speciály. V roce 2015 už seděl za volantem závodního kamionu a začal psát svou vlastní kapitolu v historii Rallye Dakar. Bylo mu 25 let a ve své kategorii byl nejmladším jezdcem Dakaru.
VIDEO ABC s Martinem Macíkem, tehdy nejmladším jezdcem Rallye Dakar
V kabině závodní liazky rallye Daka • Zdroj: ABC/Pavel Dobrovský
Závod pro profíky
V Rallye Dakar 2025 startovalo 44 posádek kamionů. „Když jsem začínal já, na startu stálo přes osmdesát kamionů,“ vzpomíná Martin Macík starší, který na Dakaru poprvé startoval v roce 2003. O dva roky dříve vzal tehdy svého dvanáctiletého syna do Senegalu nasát atmosféru této nejslavnější rallye. A oba jí totálně propadli.
„Dneska startuje polovina kamionů, co startovala tehdy, a jsou to všechno profesionální týmy. Amatéři prakticky zmizeli, protože nemají šanci se prosadit. Účast v závodu už je natolik drahá, že to samo od sebe funguje jako síto,“ popisuje proměnu závodu. O to více fascinující je, že v letošním startovním poli stálo devět kamionů, které vznikly v dílnách rodinné firmy Macíkových MM Technology.
Syn, který potřebuje spát
Vztah otce a syna Macíkových je ukázkovým příkladem mezigenerační spolupráce. Martin starší se přesunul ze závodní kabiny kamionu do role technického vizionáře týmu. Sehraný tandem z dob synových závodních začátků postupně přerostl v profesionální partnerství, které co do úspěšnosti v českém motorsportu nemá obdoby. Syn sbírá vavříny na závodních tratích, otec se věnuje vývoji nových technologií v sedlčanských dílnách.
Rozdělení rolí se skvěle osvědčilo – každý se soustředí na oblast, ve které vyniká, přitom oba dva mají přesah do oblasti toho druhého. Otec přináší do týmu neocenitelné zkušenosti z dob afrického Dakaru a technické znalosti, syn zase mimořádný závodní talent a moderní přístup k řízení týmu. Rozdíly jsou však na nich na první pohled patrné. „Martin musí na rozdíl ode mě spát i osm hodin denně,“ směje se Macík starší a skutečně vypadá, že on sám spánek vůbec nepotřebuje. Příroda mu nadělila přirozenou houževnatost.
Technologická převaha
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
