Vznik legendy - Tajemství ostrova dubů

Vznik legendy - Tajemství ostrova dubů
Sdílej
 
Co skrývá ostrůvek poblíž Nového Skotska? Proč více než dvě staletí láká dobrodruhy a lovce pokladů?

O hluboké šachtě na ostrově Oak Island se mluví a píše přes dvě stě let. Údajně totiž ukrývá pokad, ale o tom, kdo ho tam uložil, panuje množství dohadů. Některé teorie mluví o pirátech, podle jiných ho tam uložili Inkové či Mayové, případně francouzská královská rodina, zmiňováni jsou dokonce i nacisti. Jsou to všechno jen pověsti, nebo se v nich skrývá i příslovečné zrnko pravdy?


Jak to vše začalo?

O začátku hledání pokladu existují dvě různé verze. Podle první byl ostrov neobydlený, lidé z pobřeží se tam báli vstoupit ze strachu před zlými duchy. Ale v roce 1795 tam připluli trojice mužů - Daniel, Tony a Jackie. Vedle jednoho z mnoha dubů objevili podivnou jámu a hned jim bylo jasné - tady musí být poklad - a začali kopat. Ve druhé verzi zůstávají aktéři (tři mladíci) , ale děj se odlišuje, třebaže také začíná koncem 18. století.

Tragédie na moři

V této době měl na ostrově Oak žít v dřevěném srubu stařec John McGinnis - vysloužilý námořník britské královské flotily. Společnost mu dělali jen vzdálení sousedé ze druhého konce ostrova a občas ho navštěvoval vnuk Daniel se svými kamarády. V létě 1805 ostrovní klid navždy skončil. Tehdy si John jako vždy vyjel na ryby, ale už se nikdy nevrátil. Jeho loďku pak objevili na pláži vzdálené téměř 50 kilometrů od zátoky Mahone.

Tajemná mapa

Srub na ostrově zdědil Danielův otec Silver. Nejevil však o něj zájem, a tak si v něm hrál Daniel s kamarády Tonym Vaughamem a Jackiem Smithem. Prohlíželi dědovy truhly plné navigačních přístrojů, až v jedné objevili tajnou přihrádku se zvláštními mapami, které jim připomínaly pirátské plány. Ostrov na mapách se nepodobal žádnému z okolních, navíc nedokázali rozluštit ani nápisy. Rozhodli se proto zajít za dědovým sousedem Robertem Lethbridgem. Ten Daniela přesvědčil, aby mu mapy nechal, že je zkusí rozluštit. Mladík souhlasil a s kamarády odplul z ostrova.

Co odhalil požár


Když se druhý den ráno ke srubu vrátili, byli v šoku - dědův srub byl vypálen a v hořících troskách zahynul i jeho soused Robert. Co ve srubu hledal, se nikdy neobjasnilo. Plameny navíc pohltily i tajemné mapy. Z dřevěného srubu nezůstalo nic, avšak oheň odhalil jeho tajemství. Když Daniel s kamarády prohledával popel, aby zachránil, co ohni odolalo, pod podlahou z udusané hlíny objevili kamenné desky. Pokračovali v hrabání a vymetání popelu, až odkryli celou plochu. Užasli! Srub stál na kamenné podlaze a pod ní se skrývala zasypaná studna či jáma.

Hledání pokladu


Kluci začali kopat a naráželi při tom na překážky z dubových klád. To je jen utvrzovalo v tom, že tam určitě musí být ukrytý poklad. Když dosáhli devíti metrů, nezpevněná šachta se zbortila a zavalila je hlína a kameny. Naštěstí vyvázli bez úrazu, ale příhoda se neutajila a rodiče jim zakázali dál na ostrov jezdit a pokračovat v kopání.

Další pokus

V roce 1813 se z ostrova odstěhovali Lethbridgové a farmu prodali vysloužilému námořníkovi kapitánu Joe Sellersovi. Ten se rozhodl přijít záhadě na kloub a spojil se s Danielem a jeho kamarády, aby společně pokračovali v hledání. Výkop měli tentokrát zabezpečený, takže se dostali až do hloubky 15 metrů. V přesvědčení, že šachta skrývá poklad, ji Sellers pojmenoval Peněžní. O průběhu pátrání víme z dochovaného Sellersova deníku.


Tajemství šachty

15 m - V 15 metrech narazili na vrstvu kokosových vláken. Oak Island ale leží v zeměpisné šířce, kde kokosové palmy nerostou. Jak se tedy vlákna do jámy dostala?

18 m - Pokladu chtiví muži dál namáhali své svaly a po třech metrech narazili na vysokou vrstvu dřevěného uhlí.
19 m - Pod ním byla opět vrstva dubových klád, která překrývala vazkou hlínu (snad jíl), jaká se nevyskytovala nikde na ostrově.
23 m - Pak ještě několikrát vykopali další vrstvy dubových klád - způsob, jak byly v jámě uložené, připomínal trámoví stropu.
24 m - V hloubce 24 metrů doslova narazili. Zastavila je vrstva ztvrdlého lodního opravářského tmelu.
27 m - Když se dostali pod "zkamenělý" tmel, nečekal na ně poklad, ale plochý kámen s neznámými znaky.

30m - V hloubce třiceti metrů si všimli, že na ně odněkud začíná kapat voda a hlína se pomalu mění v bahno.
31 m - Sellers sehnal ocelový prut a jím prozkoumávali dno šachty. Propichovali bahno a skutečně narazili na něco tvrdého. Nebyla další vrstva klád, ale něco malého - že by soudek s pokladem?
V tomto okamžiku se muži zachovali nelogicky - přestali kopat a šli spát. Ráno, když se probudili, byla jáma plná vody. Měli tedy po kopání i pokladu.
Již dříve Sellers objevil v Zátoce pašeráků podivnou hráz a napadlo ho, zda nějak nesouvisí s jejich šachtou. Vydali se tedy do zátoky a v zóně přílivu objevili tunel, který ji se zátokou spojoval.
Sellers podnikl poslední pokus - přikázal tunel zazdít a sám se mezitím vydal do města pro pumpu.
Ani po usilovném čerpání však voda neubývala, usoudili tedy, že zazděný tunel nebyl jediný, který jejich šachtu spojoval s mořem.
Také druhý tunel našli v Zátoce pašeráků. Vyúsťoval však do moře pod čarou odlivu, nebylo ho tedy možné zazdít, protože byl trvale zatopený. Rozhodli se, že ho odstřelí.
46 m - Podle kapitánova deníku se to ukázalo jako správné rozhodnutí: 23. srpna vykopali sud s pokladem.

Touto zprávou deník končí. Sellers nález nijak nepopisuje, takže ani nevíme, co našli. Bylo to opravdu zlato?


Deník

V roce 1845 našli Sellersův deník na opuštěné farmě Jack Lynds a Bradon Smart, obyvatelé městečka Tryro ležícího na západním pobřeží Nového Skotska. Dnes je údajně uložen v muzeu v Halifaxu. Pokud není podvržený a zápisky v něm jsou pravdivé, nebylo už od 23. srpna 1813 co hledat: sud byl vytažen, jeho obsah rozdělen a všichni čtyři aktéři beze stopy mizí ve světě.

Otázky zůstávají


Proč tedy dodnes ostrov Oak přitahuje lovce pokladů? Od roku 1813 až do současnosti se na něm vystřídaly desítky hledačů, a samozřejmě nic nenašly. Od 19. století však postupně vzniká a šíří se legenda o bájném obrovském pokladu, který se skrývá na dně Peněžní jámy. Později se začne spekulovat i o tom, čí by vlastně ten nedosažitelný pokad měl být. Také sama Peněžní jáma se stává předmětem dohadů, někteří geologie neznalí autoři v ní vidí dílo geniálních inženýrů. A poklad? Kdo ví, jestli tam nějaký ještě je, nebo kdy vůbec byl…

Ostrov dubů

Oak Island, jak se ostrov jmenuje, je kanadským územím. Leží v zátoce Mahone u Nového Skotska, asi 72 km od přístavu Halifax. Jméno získal podle dubů červených, které původně rostly na celém ostrově. Dnes jich tam zbývá jen hrstka. Hledači pokladu je za uplynulých 200 let postupně vykáceli a použili jako výztuhy šachet a na stavby srubů.


Peněžní jáma

S pokladem je spojeno i tajemné okolí: starý hrad, děsuplné podzemí nebo neuvěřitelný hydrotechnický komplex, právě takový, jaký je na Ostrově dubů. Je Peněžní jáma dílo důmyslných důlních inženýrů, nebo je tím technikem matka příroda? Zdá se, že zde pracovaly jen přírodní síly. I když ona šedesátimetrová jáma s tunely, jež vedou k moři, není žádný zázrak a dokázal by ji vyhloubit i člověk před mnoha staletími, otázkou je, proč by to dělal. Z pomsty? Aby se kochal představou, jak se chtivci snaží, ale jsou kousek od pokladu, který nikdy nemohou pod vodou najít? Možné je sice všechno, ale Peněžní jáma bude opravdu spíš dílem přírodních geologických sil. Pomalé pohyby zemské kůry vytvářejí zlomy, propadliny a různé deprese a právě tyto jevy jsou zcela běžné na pobřeží Nového Skotska. K tomu se přidává činnost podzemní i povrchové vody a síla mořského příboje: hluboké vertikální šachty a z nich vedoucí horizontální chodby tedy nejsou zázrakem, ale běžným krasovým jevem obvyklým v přímořských oblastech.


Čí mohl poklad být?

Nejlogičtějšími "majiteli" se zdají být piráti. Koncem 17. a začátkem 18. století měli své malé Eldorádo v oblasti Karibiku, odkud se z jihoamerických dolů vozily do Evropy stříbrné a zlaté pruty, káva, cukrová třtina a rum. Karibské ostrovy a ostrůvky byly navíc ideální pirátské úkryty - bylo jich obrovské množství, zdaleka nebyly všechny zmapované a obydlené a skýtaly mnoho tajných zátok, v nichž mohla zmizet celá loď, zatímco piráti si na ostrově doplnili vodu a potraviny.

Druhé hlavní působiště pirátů se nacházelo v oblasti mezi východním pobřežím Severní Ameriky a západní Afrikou. Ostrov Oak tedy ležel sice trochu stranou, ale přesto ještě dost blízko žhavé oblasti. Hodně luštitelů záhady pokladu ostrova Oak si klade otázku, jestli by na něj piráti dokázali poklad uložit. Pravděpodobně ano, například kapitán Kidd zakopal svůj pirátský poklad o hodnotě 30 tisíc dolarů na Gardiners Island - maličkém ostrůvku u Long Islandu v zátoce Gardiners poblíž New Yorku.

 

Hry