Binární střadače.
Dnešní díl věnujeme novému tématu binárních střadačů. Jak už napovídá název, bude úkolem těchto logických obvodů, které můžeme považovat za jakési jednoduché paměti, zapamatovat si nějakou binární informaci pro další použití.
Princip takového binárního střadače si můžeme představit velice jednoduše. Na blokovém schématu jsou znázorněny vstupy informací, výstupy informací a nastavovací vstup. Většina střadačů funguje tak, že pokud je nastavovací vstup na určité logické úrovni, například v log. 0, jsou data ze vstupů přímo přenášena na výstupy. Když dojde ke změně logického hodnoty nastavovacího vstupu, přejde z log. 0 do log. 1, dojde k zapamatování aktuální binární kombinace na vstupu. Ta je tak v obvodu uložena a zobrazena na jeho výstupech do té doby, dokud není nastavovací vstup zase v log. 0, kdy jsou data ze vstupu opět přenesena bez zapamatování na výstup. Informace je na výstupu po zapamatování, tedy přechodu do log. 1, stále stejná, bez ohledu na to zda se mění hodnota logických úrovní na datových vstupech.
Příkladem obvodu z praxe je například 74100, který obsahuje dva čtyřbitové binární střadače s oddělenými řídícími vstupy.
Příště si ukážeme na pokusném poli zapojení právě s tímto obvodem.
