V roce 2009 poprvé režíroval James Cameron velkofilm Avatar. Jeho tvůrci si vymysleli imaginární svět, v němž jsou všichni živí tvorové navzájem propojeni elektronickou sítí. Možná vůbec netušili, že takový svět existuje i ve skutečnosti. A nemusíme ho hledat daleko, je všude kolem nás. Filmový obyvatelný měsíc Pandora tak klidně můžeme nazývat Zemí.
Jak spolu rostliny komunikují a varují se před škůdci
Rostliny nemohou chodit z místa na místo. Kořeny je poutají k zemi a tam, kde vyrostly, také zahynou. Nemají mozek a nervovou soustavu ani žádné smyslové orgány, jaké známe u živočichů. Přesto spolu komunikují.
Vědci prokázali, že rostliny jsou schopné posílat si vzdušnou cestou chemické signály. Těmito „zprávami“ například sdělují svým sousedům, že je právě napadly mšice. Ti pak mají čas se na nepřítele připravit: Začnou produkovat látky, které buď odpuzují mšice, nebo k napadeným rostlinám lákají přirozené nepřátele mšic.
Symbióza stromů a hub: Podzemní síť, která udržuje les při životě
Jenže život rostlin se z velké části odehrává pod zemí. A právě tady se skrývá jejich hlavní komunikační systém – síť, která je propojuje stejně jako nás internet. Už ve druhé polovině minulého století vědci zjistili, že až 90 % rostlin žije v symbióze s houbami.
Je to výhodné pro obě strany: Zelené rostliny poskytují houbám produkty fotosyntézy (organické látky), houby naopak zásobují rostliny důležitými minerály a vodou. Výzkumy z posledních let ale ukázaly, že vztah hub s kořenovým systémem stromů je mnohem těsnější.
Podhoubí jako lesní internet: Jak si stromy posílají živiny a zprávy
Pro většinu z nás jsou houby to, co sbíráme do košíků. Každý houbař ale ví, že pod zemí se skrývá důležitější část – jemná síť jakýchsi kořínků. Toto podhoubí (odborně mycelium) není jen pod sebranou houbou, často se táhne do vzdálenosti mnoha metrů. A v celém svém rozsahu je propojené s kořeny stromů.
Jednotlivé stromy tak jsou jeho prostřednictvím ve vzájemném kontaktu, čehož náležitě využívají. Samozřejmě si nevyprávějí vtipy, ale posílají si „e-maily“ – většinou varování před nepřítelem nebo škodlivinami. Po stejné síti také sdílejí společné zdroje živin, nebo si je dokonce vzájemně vyměňují.
Role mateřských stromů: Jak nejstarší jedinci v lese vyživují své potomky
Nejvíc kontaktů mají v lese přirozeně ti největší a nejstarší jedinci – takové matky stromů. Mají podobný význam jako Rodný strom na Pandoře, který je centrem tamějšího života. Také matky stromů stojí uprostřed mladších jedinců a semenáčků, mezi nimiž rozlišují své vlastní potomky a starají se o ně.
Zásobují je živinami, dělí se s nimi o vodu, zajišťují jim dostatek místa a světla a potlačují růst konkurentů. Jak velký význam pro další pokolení lesa mají, se projeví ve chvíli, kdy je někdo pokácí. Semenáčky a mladé stromky v okolí pařezu začnou strádat a mnohé i uhynou.
Propojení ekosystému: Proč v lese žádný strom není osamělý
Přirovnání podhoubí k internetu zahrnuje i další podobnosti. Žádný strom, který je „on-line“ (a takových je většina), není osamělý – vědci odhadují, že každý je v kontaktu s více než desítkou svých sousedů až do vzdálenosti 30 m.
A nejde jen o propojení mezi stejnými druhy. Podhoubí spojuje i stromy zcela odlišných druhů a často se připojují i byliny. Je to dokonalý příklad toho, jak v přírodě všechno souvisí se vším, a inspirací pro lesníky, jak v lese šetrně hospodařit.
