Zlato na stromě: Rostliny klíčem k bohatství

Zlato na stromě: Rostliny klíčem k bohatství
Sdílej
 
Nejlepší přítel prospektora není pes, ale rostlina. Taková, která signalizuje, že se pod jejími kořeny nachází ložisko drahých kovů či diamantů.

 

 

Představte si dva prospektory, kteří v rozpálené krajině hledají zlato. První začne hloubit pokusné sondy. Druhý se prochází po krajině a sem tam utrhne ze stromu pár listů. Kdo má šanci na úspěch? Po pravdě řečeno oba, ale práce druhého prospektora je bezesporu pohodlnější. Natrhané listy odveze do klimatizované laboratoře k analýze a z jejích výsledků pozná, jestli se mu vůbec vyplatí rýpnout do země.

Těžba z kytek

Prospektor číslo dvě je obeznámen s vědeckými poznatky. Ví, že rostliny svými kořeny přijímají z půdy kovy rozpuštěné ve vodě, které se ukládají v jejich organismu. Schopnost hromadit kovy se u různých druhů rostlin liší. Ty, které je takzvaně hyperakumulují, se teoreticky dají využít k fytodolování. Myšlenka je jednoduchá: rostlina vysaje kovy z půdy, my ji sklidíme a z její biomasy získáme cenný kov. V praxi naráží na problém, že množství kovu bývá příliš malé na to, aby se těžba z rostlin vyplatila.

 

Nugety v listech

Je to i nově popsaný případ „zlatonosných“ eukalyptů ze západní Austrálie. Jejich kořeny sahají až 40 metrů hluboko a pronikají do spodních vrstev půdy, které mohou obsahovat ložiska zlata. Pro stromy to není žádná výhra – zlato je pro ně jedovaté. Otravě unikají tím, že jej z kořenů transportují do listů, které průběžně opadávají. V listech se tvoří zlaté částice viditelné pod mikroskopem, kterým geochemikové z výzkumné organizace CSIRO říkají fytonugety. Prokázali, že listy eukalyptů, které rostou přímo nad ložiskem zlata, obsahují více fytonugetů než ty, které se nacházejí o kus dál. Rozdíl je natolik významný, že by se podle něj mohli řídit prospektoři.

Tady najdeš měď…

Kov uložený v listech či výhoncích není jediným způsobem, kterým rostliny vypovídají o podzemním bohatství. Někdy stačí i to, že někde rostou. Kohoutek alpský (Lychnis alpina) ze severní Evropy je spojován s nalezišti mědi. Důvod je jednoduchý – tato rostlina je vůči toxickému působení kovů odolná, takže může růst i na místech s vysokou koncentrací mědi. Podobných „signalizačních“ rostlin bychom našli více. Až dosud platilo, že všechny vypovídají o možném výskytu kovů. Teprve letos byla objevena taková, jejíž růst je spojen s drahokamy.

 

 … a tady diamanty

Velmi vzácný Pandanus candelabrum je příbuzný pandánům, které se pěstují jako pokojovky. Až deset metrů vysoký strom se vzdušnými kořeny pochází z džunglí západní Afriky a je velmi vybíravý: Jak se zdá, roste pouze na výchozech kimberlitu. Kimberlit je hlubinná vyvřelina, ve které vznikají diamanty. Výchoz si můžeme představit jako sloupec, kterým k povrchu země stoupají vyvřeliny. Souvislosti mezi pandány a kimberlitem si všiml geolog Stephen Haggerty z Mezinárodní univerzity Floridy, který hledá diamanty v Libérii. Domnívá se, že její příčinou je to, že pandány potřebují hodně živin a kimberlitové půdy jsou bohaté na draslík, hořčík i fosfor.

Hledání v džungli

V Libérii byly známy jen malé kimberlitové výchozy. Objevu těch velkých, které by mohly být skutečně bohatým zdrojem diamantů, brání neprostupná vegetace a chybějící geofyzikální signály, podle nichž by bylo možné odlišit zvětralý kimberlit od jiných hornin, které se v oblasti vyskytují. Navzdory tomu se Haggertymu podařilo jeden velký výchoz (ve kterém už byly nalezeny i diamanty) objevit. A jako bonus zjistil, že další výchozy může najít i tak, že se bude dívat po vzácných pandánech.

 

Květy pod vodou: Opylování na mořské louce

Květy pod vodou: Opylování na mořské louce

Poklad pod ledem: Dobře utajené diamanty

Poklad pod ledem: Dobře utajené diamanty

Google a režisér Avataru chtějí nerosty z vesmíru

Google a režisér Avataru chtějí nerosty z vesmíru

Nový zlatý důl je ve vesmíru: Hledá i režisér Avataru

Nový zlatý důl je ve vesmíru: Hledá i režisér Avataru

Klíčová slova:
tezba, rostliny
 

Články odjinud