Poklad pod ledem: Dobře utajené diamanty

Poklad pod ledem: Dobře utajené diamanty
Sdílej
 
Geologický výzkum Antarktidy ztěžuje mocný ledový příkrov, nepřístupný terén i drsné podnebí. Není divu, že svůj největší poklad až do loňska úspěšně tajila.

 

 

Uhlík je jedním z nejrozšířenějších prvků na Zemi. Vyskytuje se na ní v mnoha podobách, většinou ve sloučeninách v kombinaci s jinými prvky. V čisté podobě vytváří dva nerosty (minerály). Prvním z nich je grafit – obyčejná černá tuha, kterou píšeme či kreslíme. Druhým nerostem je naopak jeden z nejcennějších drahých kamenů na světě – diamant. A zatímco tuha stojí na spodním konci stupnice tvrdosti, diamant ji uzavírá jako nejtvrdší známý nerost s číslem 10. 

Kde se vzaly?

Tajemství, jak se obyčejný široce rozšířený uhlík promění v průzračný čirý či lehce zbarvený (nejčastěji nažloutlý) krystal té nejvyšší tvrdosti tkví ve žhavých hlubinách Země. Právě tady se za extrémních teplot přesahujících 1300 oC a tlaku většího než 70 000 kg/cm2 spojují atomy uhlíku do těsné krychlové krystalické mřížky a vytvářejí pravidelné třpytivé krystaly. Tyto extrémní podmínky se na Zemi nacházejí pouze v hloubkách 100-200 km pod jejím povrchem, kde jsou pro hledače pokladů zcela nedostupné.

Sopečný výtah

Naštěstí nemusíme hledat diamanty v takových hloubkách - vulkanické horniny, v nichž se diamanty nacházejí, jsou sopečnou činností vytlačovány vzhůru rozšiřujícími se sopouchy a vynášejí diamanty k zemskému povrchu. Těmto horninám se říká kimberlity. Jméno dostaly podle jihoafrického města Kimberly, kde po nálezu mimořádně velkého diamantu v roce 1871 začala tzv. diamantová horečka. Nález kimberlitových hornin kdekoliv na světě slibuje i naleziště diamantů. I když jen slibuje – diamanty se nevyskytují v každém kimberlity vyplněném sopouchu a i tam, kde se nalézají, je jejich výskyt mimořádně vzácný. Uvádí se, že na získání pouhých 0,2 g diamantu je nutné vytěžit asi 250 tun horniny.

Nový objev

Kimberlitové horniny s výskytem diamantů byly postupně objeveny na všech světadílech s výjimkou Antarktidy. To už ale od konce loňského roku neplatí. Skupina geologů zjistila, že v antarktickém pohoří Prince Charlese se hluboko pod ledovým příkrovem nacházejí tři ložiska kimberlitu. Leží na hlavním antarktickém zlomu, který vznikl před 120 miliony lety v době, kdy se od ještě spojeného australsko-antarktického kontinentu oddělila Indie.

Svědectví Gondwany

Z nového objevu se v současné době mohou radovat jen vědci. V Antarktidě totiž platí zákaz jakékoliv těžby nerostů (zakazuje to tzv. Madridský protokol o ochraně životního prostředí Antarktidy z roku 1991). Kimberlity však nevynášejí k povrchu jen diamanty, ale také informace o tom, co se v době jejich vzniku odehrávalo v zemské kůře. Rozbor chemických a fyzikálních vlastností zdejších hornin a jejich srovnání s dalšími nalezišti diamantů tak např. potvrdil předpokládanou existenci rozsáhlého kimberlitového plata, které se kdysi rozprostíralo napříč celým jižním prakontinentem Gondwana. Dnešní nejvýznamnější světová naleziště diamantů jsou jeho pozůstatky.

 

 

Obří jizvy na tváři Země

Obří jizvy na tváři Země

Konec indiánské říše: Jak dopadlo zlato Inků

Konec indiánské říše: Jak dopadlo zlato Inků

Největší krystaly světa

Největší krystaly světa

Klíčová slova:
diamant, nerost, tezba
 

Články odjinud