Rostliny, které nás šatí

Bavlna, len, konopí, ale také ramie, kapok, agáve, banánovník textilní, halfa, ananasovník, juta a juka, kopřiva. Ze všech těchto rostlin se získávají vlákna, která se používají na výrobu textilu. Bavlněné tričko, ať už z čisté bavlny nebo ze směsi bavlny a některého umělého vlákna, má doma určitě každý. Bavlna je v současné době asi nejpěstovanější a také nejznámější textilní plodinou.
Po tisíciletí používaný len nebo konopí byly v minulosti vytlačeny umělými vlákny a jen pomalu se k nim opět vracíme.

JEDEN Z NEJSTARŠÍCH

Bavlník je spolu se lnem a konopím jednou z nejdéle pěstovaných užitkových rostlin vůbec. Nejstarší známé nálezy, které dokazují využívání bavlníku ve Starém světě, pocházejí z Indie z období neolitu. V západním Paňdžábu byly ve zříceninách města Harappy nalezeny zbytky bavlněné

tkaniny, která se uchovala jen díky tomu, že jí bylo vystláno víko stříbrné nádobky a byla prosycena vrstvami solí stříbra. V jižní Číně se začala bavlna pěstovat několik století před naším letopočtem, první zprávy ze starověkého Egypta pocházejí ze 7. století př. n. l. Do té doby převládalo pěstování lnu. Ve střední Evropě byl bavlník dlouho neznámý. Dnes na nás působí úsměvně zpráva cestovatele Johna de Mandevilla, který při své cestě na východ ve 20. letech 14. století popsal ve svém cestopise bavlník jako rostlinnou ovci, v jejíchž plodech se po uzrání nachází malé, ovečce podobné zvířátko z masa a kostí, které je celé pokryto jemnou vlnou. Mandeville uvádí, že sám několik takových oveček snědl. Bavlna byla známa i v Novém světě, centrem jejího pěstování bylo Peru a Mexiko.

SEMENA V BAVLNCE

Z mnoha světových druhů bavlníků se pouhé čtyři (a kultivary z nich vyšlechtěné) pěstují jako textilní rostliny. Ze Starého světa pochází bavlník bylinný ( Gossypium herbaceum ) a bavlník stromovitý ( Gossypium arboreum ), Nový svět je domovem bavlníku západoindického ( Gossypium barbadense ) a srstnatého ( Gossypium hirsutum ). Všechny bavlníky patří do čeledi slézovitých. Mají nápadné velké květy podobné ibišku, které mohou být růžové, bílé nebo červené. Podstatné jsou však plody - tobolky, které v době zralosti pukají a objevují se v nich bílé vatovité trichomy vyrůstající z osemení semen. Trichomy jsou jednobuněčné, každý jednotlivý chloupek je tvořen jedinou obrovskou buňkou. A právě tyto trichomy se dále zpracovávají a vyrábí se z nich bavlněná příze.

CO SPŘÁDALY ČESKÉ PŘADLENKY

První doklady o pěstování lnu pocházejí z období neolitu z oblasti tzv. úrodného půlměsíce (přibližně oblast Přední Asie až severní Afriky). Odtud se len s příchodem prvních zemědělců dostal také do Evropy a na naše políčka. Do čeledi rostlin lnovitých patří více než 500 druhů rostlin, ale z nich se pouze jediný, len setý (Linum usitatissimum, květ nahoře), pěstuje jako textilní rostlina. Má velice kvalitní a dlouhé cévní svazky, ze kterých se spřádají vlákna používaná ke tkaní lněných pláten. Lněná příze je asi dvakrát pevnější než příze bavlněná a třikrát pevnější než příze vlněná. Len je jednoletá bylina, která dorůstá výšky 60 -120 cm. Kvete nápadnými modrými květy.
Byly vyšlechtěny odrůdy, které se pěstují speciálně kvůli vláknům (přadné odrůdy), jiné se pěstují pro olej, který se lisuje z jeho semen. Přadný len má jen málo rozvětvené stonky a sklízí se v době, kdy jsou v dolní části světle žluté a v horní ještě nazelenalé. Vytrhaný len (len se neseče, ale vytrhává) se nechá na poli zavadnout a potom se suší. Z usušených stonků se oddělí tobolky a len se dále zpracovává, až nakonec zůstanou čistá vlákna cévních svazků.

KOPŘIVY A JIM PŘÍBUZNÉ

Za textilní rostlinu můžeme považovat i naši obyčejnou kopřivu dvoudomou ( Ur tica dioica ). Tkanina utkaná z kopřivových vláken je ovšem hrubá, nepohodlná. Proto se kopřivy spřádaly pouze v době nouze. Do jejich příbuzenstva však patří další dvě velmi důležité přadné rostliny: dnes poněkud problematické konopí a ramie. Nejstarší údaje o pěstování konopí setého pocházejí z Číny a jsou před 3000 let staré. Z Číny se dostalo konopí do Indie a odtud do celé Asie. Konopí seté ( Cannabis sativa ) z čeledi rostlin kopřivovitých ( Urticaceae ) je stejně jako kopřiva dvoudomé, což znamená, že na jedné rostlině najdete pouze květy samčí a na jiné samičí. Dlanitosečné listy i celá 4,5 - 5 m vysoká rostlina jsou porostlé žláznatými chlupy. Jeden až tři metry dlouhá konopná vlákna jsou stříbřitě lesklá a velice pevná.
Protože jsou odolná vůči hnilobě, používají se tam, kde jsou nepříznivé klimatické podmínky nebo kde mohou přijít do styku s vodou (krycí plachty, koberce, provazy a lana, instalatérská koudel ap.). Zato v oděvním průmyslu mají pouze zanedbatelný význam. Do stejné čeledi patří i další významná textilní rostlina, ramie bělostná (Boehmeria nivea), pocházející z jihovýchodní Asie. Svým vzhledem tato vytrvalá, až 3 m vysoká bylina opravdu kopřivu připomíná. Již několik století před naším letopočtem se pěstovala v Číně, zpočátku jen jako textilní rostlina, později se z ní vyráběl i kvalitní papír. Vlákna jsou ještě pevnější než vlákna konopná, ale nejsou tak pružná. Používají se k technickým účelům, tkají se z nich i velice kvalitní látky. Mezi textilní rostliny patří i jeden druh banánovníku - banánovník textilní ( Musa textilia ) neboli abaka. Vlákna z této až 10 m vysoké byliny se získávají z listových pochev. Naproti tomu ananasovník chocholatý ( Ananas comosus ) se pěstuje pře devším pro své plody. Ale jeho dlouhé mečovité listy, které vyrůstají z přízemní růžice, obsahují cévní svazky, jež se využívají v textilním průmyslu. Vlákna jsou velice kvalitní, zpracovávají se na látky i příze na šití, často se používají ve směsi s jinými rostlinnými vlákny.

BAVLNA JAKO HEDVÁBÍ
Kapok ( Ceiba pentandra ) je obrovský tropický strom s typickými deskovitými kořenovými náběhy. Patří do čeledi cejbovitých ( Bombaceae ). Jeho plody, elipsovité, až 10 cm dlouhé tobolky, (obr. dole) obsahují množství jako hrách velkých semen. Vnitřní přihrádky tobolky jsou pokryty hedvábnými chlupy. Jako textilní rostlina má kapok pouze místní význam. Jeho trichomy je navíc nutné spřádat ve směsi s bavlnou, jsou příliš jemné a tkanina z nich není pevná. Častěji se proto používají jako materiál k vycpávkám. Kapok vlnatý roste ve východní Indii, na ostrovech Malajského souostroví a tropické Africe.

VLÁKNA DVOU TYPŮ
Textilní vlákna jsou dvojího druhu. U bavlníku (obr. nahoře) a u kapoku jsou to chlupy (trichomy), které vyrůstají ze semen. U ostatních zmíněných rostlin se ke spřádání používají cévní svazky. U lnu, konopí, kopřivy a ramie jsou to cévní svazky ze stonků, u ananasovníku, banánovníku, agáve, halfy a juky cévní svazky z listů.