Proč tajemní Mayové neumřeli hlady

Proč tajemní Mayové neumřeli hlady
Sdílej
 
V Mayské říši bylo zemědělství vysoce promyšlenou vědou.

 

 

Staří Mayové byli skvělí astronomové, stavitelé i vynálezci hieroglyfického písma. Nic z toho by ale neexistovalo, kdyby neovládali ještě něco: zemědělství. To sice není tak cool jako stavba pyramid, ale bez něj by vznik vyspělých civilizací nebyl možný. Mayové to však měli daleko těžší než kupříkladu Egypťané, kteří žili v úrodné deltě Nilu.

Noční můra zahrádkářů

Jak hustá populace Mayů žijících v městských státech dokázala neumřít hlady, bylo záhadou. Mohli sbírat divoké jedlé rostliny, lovit zvěř včetně jelenů, tapírů a prasátek pekari, sem tam přikousnout nějakou želvu a na pobřeží moře chytat ryby, ale bez intenzivního zemědělství se stejně neobešli. Problém je, že Mayská říše ležela na území jihovýchodního Mexika a severu Střední Ameriky. Podmínky k pěstování prakticky čehokoli tu nebyly nic moc: pralesy s chudou půdou se střídaly s bažinami, na poloostrově Yucatánu vládlo sucho a zasolená země.

 

Procházka časem v tajemném mayském městě

Procházka časem v tajemném mayském městě

Lepší než ze supermarketu

Z archeologických vykopávek však víme, že svému životnímu prostředí navzdory Mayové pěstovali velké množství plodin. Vedle tří nejdůležitějších - kukuřice, tykví a fazolí - jim na polích, v pralesních zahrádkách a záhoncích vedle domů rostly chilli papričky, rajčata, maniok, bavlna, papáje, avokáda, ananasy a druhy zeleniny a ovoce, které u nás ani neznáme. Jako první se naučili pěstovat a zpracovávat plody kakaovníku. Nechyběly jim ani bylinky a koření včetně vanilky či koriandru.

Tři sestřičky

Dlouho se zdálo, že Mayové svá pole využívali do doby, než se půda vyčerpala. Pak je na několik let ponechali napospas přírodě, která v ní obnovila živiny. Vylepšením bylo žďárové zemědělství, kdy se pole před osetím vypálilo, a popel půdu přihnojil. Vykopávky ale dokazují, že Mayové řešili neúrodnost půdy milpovým systémem, který spočívá v současném pěstování více druhů rostlin na jednom poli. Klasickou kombinací byla kukuřice, fazole a tykve – takzvané Tři sestry. Každá z těchto rostlin si z půdy bere jiné látky a jiné do ní naopak dodává. Jedna tak vlastně hnojí druhou a výnosy jsou mnohem vyšší, než kdyby rostly zvlášť.

 

 

Vanilková záhada

Do výzkumu mayského zemědělství se nově zapojila také genetika. A výsledky jsou překvapivé. Ukazují, že starým Mayům vděčíme nejen za kakao (a tím pádem také za čokoládu!), ale i za tahitskou vanilku a papáju. Obyčejná vanilka je koření získávané z tobolek orchideje vanilovníku pravého (Vanilla planifolia), který pochází z Mexika. Odkud je voňavější a vzácnější tahitská vanilka (V. tahitensis), nikdo nevěděl. Dnes se totiž vyskytuje jen na plantážích, divoká populace neexistuje. Až její genetické zkoumání prokázalo, že původním domovem tahitské vanilky byly pralesy Mayské říše. A co víc, že vznikla křížením vanilovníku pravého s dalším druhem V. odorata. V přírodě rostou daleko od sebe, což znamená, že je Mayové záměrně zkřížili na svých pralesních zahrádkách. 

Případ papája

S papájou je to podobné. V závislosti na složení svých pohlavních chromosomů mohou být její rostliny samčí, samičí nebo hermafroditní (oboupohlavné). Velké plody nesou pouze hermafroditi. Genetikové nyní zjistili, že oboupohlavné rostliny vznikly relativně nedávno: asi před 4000 lety, tedy v době, kdy povstala Mayská říše. A vzhledem k tomu, že ve Střední Americe žádné divoké hermafroditní papáje nerostou, je silně pravděpodobné, že je vyšlechtili právě Mayové.

 

 

Houby versus LED žárovky: Proč svítí?

Houby versus LED žárovky: Proč svítí?

Konec indiánské říše: Jak dopadlo zlato Inků

Konec indiánské říše: Jak dopadlo zlato Inků

Pralesní anoly: Jak se žije dobře přizpůsobyvým

Pralesní anoly: Jak se žije dobře přizpůsobyvým

Klíčová slova:
rostliny, mayove
 

Články odjinud