Číslicová technika - 70

Sdílej
 
Dnes si v praxi ověříme teoretické poznatky získané minule. Pokud si vzpomínáte, uvedli jsme si jednoduché blokové schéma, které uvádělo jeden z mnoha příkladů použití komparátoru a polovodičové paměti. Řekli jsme si, že existuje několik možností, jak realizovat vlastní paměť. Od použití binárního střadače, až po polovodičovou paměť. Jedním z řešení, které využijeme právě dnes jsou DIP spínače.

Pokusné zapojení komparátoru a dalších obvodů.

Dnes si v praxi ověříme teoretické poznatky získané minule. Pokud si vzpomínáte, uvedli jsme si jednoduché blokové schéma, které uvádělo jeden z mnoha příkladů použití komparátoru a polovodičové paměti v praxi. Pro vysvětlení jsme zde použili princip digitálního budíku, který obsahuje paměť, ve které je uložen čas buzení, zdroj skutečného času a komparátor. Ten tyto obě hodnoty porovnává a pokud dojde ke shodě spustí alarm.
Dnes si tento jednoduchý princip vyzkoušíme v praxi.
Zapojení jsme si rozdělili na několik samostatných částí. Byl to kompararátor, zdroj skutečného času , paměť s uloženým časem buzení a alarm, který se spustí při schodě času skutečného a časem uloženým v paměti.

Foto
Řekli jsme si také, že existuje několik možností, jak realizovat vlastní paměť. Od použití binárního střadače, až po polovodičovou paměť. Jedním z řešení, které využijeme právě dnes jsou DIP spínače. Ve své podstatě se jedná o obyčejné miniaturní spínače, které se například používají pro nastavení parametrů nějakého zařízení. Kombinací sepnutých a rozepnutých spínačů tak můžeme například určit, zda bude nějaká část funkční, nebo ne. Také pomocí nich lze realizovat jakousi jednoduchou paměť, která si bude pamatovat určité binární číslo. Pokud bude spínač sepnutý, bude představovat log.1 a pokud bude rozepnutý log.0. Pomocí vhodné kombinace tak můžeme například nastavit čas buzení u našeho digitálního budíku.
Teď už k vlastnímu zapojení. Co dnes budeme potřebovat. Obvody 7493, 7485, rezistory : 5x 390R, 1 x 120R, LED diodu, miniaturní tlačítko, čtyři DIP spínače a náš univerzální zdroj. Pochopitelně také pokusné pole a drátové propojky.
Foto
Celé zapojení je jako vždy na obrázku a je opět velice jednoduché.
Jak vše funguje. Na jedné straně je zde čítač, který představuje zdroj skutečného času. Pro ten dodává impulsy náš univerzální zdroj. Při testování nastavte frekvenci na zdroji na nejmenší, aby jste docílili výstupní frekvence okolo 1Hz, tedy jedné vteřiny. Dále je zde komparátor, který porovnává data od čítače s daty od DIP spínačů. Ty zde slouží jako jednoduchá paměť. Pro náš pokus na nich nastavte hodnotu 1111, tedy všechny spínače budou sepnuty - v poloze ON. Touto volbou jste nastavili dekadické číslo 15 v binární podobě - 1111 (HHHH). Pokud to převedeme na čas, tak se jedná o 15 vteřin, jelikož do čítače nám vstupují sekundové impulsy.
Čas je tedy nastaven na 15 vteřin a nezbývá než připojit ke vstupu čítače řídící impulsy a pozorovat co se bude dít. Dokud se nebudou data z DIP spínačů shodovat s daty od čítače, bude LED diody zhasnuta, jakmile ale dojde ke shodě LED se rozsvítí ovšem jen na dobu jedné vteřiny, jelikož se čítací cyklus čítače neustále opakuje. Tak se stane každých 15 vteřin, jak je nastaveno na DIP spínačích. Pochopitelně, že lze natavit i čas jiný, ovšem jen v rozmezí 1 až 15 vteřin. Tím je naše zapojení omezeno. Pokud by do čítače vstupovaly například minutové impulsy, dal by se kupříkladu nastavit čas v rozmezí 1 až 15 minut.
Dnes jsme si tedy v praxi vyzkoušeli činnost komparátoru spolu s dalšími obvody a prověřili jsme si princip jednoduchého měřiče času, který je například užit v digitálním budíku. Příště budeme v pokusech pokračovat s využitím jiného prvku v roli paměti pro uchování času.