Mars - Budoucí kolonie lidstva?

Mars - Budoucí kolonie lidstva?
Sdílej
 
Přestože je Mars citelně menší než Země a prostředí na jeho povrchu není příliš přátelské, může se stát druhým domovem lidstva.

Rudou putující hvězdu pojmenovali Římané podle boha války Marta. Na rozdíl od vnitřních planet je Mars občas pozorovatelný po celou noc. U Marsu nelze pozorovat úzký srpek nebo čtvrť. Jeho protáhlá eliptická dráha (vzdálenost od Slunce 206 644 545 km v perihéliu a 249 228 730 km v aféliu) pomohla v 17. století Keplerovi k vytvoření zákonů nebeské mechaniky.

Domov budoucích generací


Mars se po Venuši k Zemi přibližuje nejvíc (až na 55 milionů kilometrů). Také patří mezi kamenné planety typu Země. Podmínky na jeho povrchu se ze všech planet Sluneční soustavy nejvíc blíží Zemi, přesto neumožňují život lidí bez skafandru. Pokud se mluví o terraformingu planet (přiblížení životního prostředí planety pozemskému) a o plánech na jejich osídlení, většinou se jedná o Mars. O Mars se proto lidstvo zajímalo ze všech planet snad nejvíc. To se promítlo i do množství poznatků, které o něm máme.

Proč je červený


Červené (či oranžově-růžové) zbarvení planety objasnily až sondy Viking, která zde přistály v roce 1976. Povrch Marsu totiž pokrývají zoxidované železité půdy. V porovnání s ostatními kamennými planetami má Mars vyšší zastoupení lehkých prvků (křemík, hliník, síra). Svrchní vrstva je tvořena hlavně z čedičů. Mars dnes není vulkanicky a tektonicky aktivní, ale jeho členitý terén, hluboké průrvy, údolí a vyhaslé obří sopky svědčí o tom, že v minulosti tomu bylo zcela jinak.

Je možné, že v nitru planety dodnes plane magmatický oheň.

Planeta kaňonů, pouští a skal


Až do příletu kosmických sond, zejména první družice Mariner 9 (1971), jsme reálné útvary na povrchu Marsu neznali. Podle pozorování ze Země byla vytvořena mapa zdánlivých, tzv. albedových útvarů, které popisují spíše to, zda jsou oblasti jasné či tmavé, nikoliv to, čím doopravdy jsou. S realitou jich souhlasí jen velmi málo, např. polární čepičky (pozorovány už v 17. století). I slavné "kanály" z roku 1877 byly produktem optického klamu.

Povrch Marsu je různorodý. Na severní polokouli se rozkládají spíše pláně zalité lávou. Jinde je povrch pokryt krátery a skalami, ty jsou místy překryty prachem a písečnými dunami. Jsou zde koryta, kaňony a sopky.


Nejvýraznější strukturou Marsu je obrovský kaňon Valles Marineris, dlouhý 4500 km a hluboký 7 km. V osmdesátých letech byl záhadology zpopularizován objekt zvaný "tvář z Marsu" (oblast Cydonia), ale před cca 4 lety se jasně ukázalo, že jde o normální zvětralý skalní masív. Na povrchu vanou silné větry, někdy přímo prachové bouře.

Kam se poděla voda?


Vypadá to, že se při povrchu či pod ním nachází množství zmrzlé vody, většinou ve směsi se zmrzlým oxidem uhličitým ("suchý led", na snímcích jasně bílý). Nejvíce je jí v okolí pólů, kde jsou bílé "čepičky", které tají či dorůstají podle ročních období. Na fotografiích z oběžné dráhy můžeme vidět útvary podobné vyschlým říčním korytům či pánvím plným usazenin. I mineralogické rozbory z přistávacích modulů ukazují, že na Marsu byla v minulosti jezera či vodní toky. Jak se Mars ochlazoval a jeho atmosféra řídla, voda se odpařila nebo zamrzla. Také byly potlačeny veškeré známky života, pokud tam byl.

Některé verze úniků kapalné vody z Marsu jsou dramatičtější - mohly souviset s prudkou geologickou aktivitou. Předpokládá se, že tak vznikl i kaňon Valles Marineris. Část katastrof se možná odehrála před 5 milióny lety.

Velehora

Na Marsu je největší hora Sluneční soustavy - vyhaslá sopka Olympus Mons. Průměr základny je 550 km, hora se tyčí do výše cca 27 km. V její blízkosti se nacházejí další vulkány, zejména v oblasti Tharsis.


Mohli existovat Marťané?


Dříve mohla být na Marsu hustší atmosféra, mohlo tam být tepleji a mohl tam být i vodní oceán. Tyto podmínky asi netrvaly dostatečně dlouho, aby se na Marsu mohl rozvinout život. Sci-fi příběhy, kde vystupují inteligentní Marťané, jsou spekulativní. Náznakem života jsou možná stopy metanu v atmosféře či zvláštní reakce v půdě, pozorované sondami Viking. Je zde ještě meteorit nalezený v Antarktidě, který pochází z Marsu (ALH84001) a obsahuje zvláštní struktury.

Lidé na Marsu? Za tisíc let

Pilotovaná expedice by na Mars mohla dorazit v letech 2025-2035. Nejpodrobnější plány mají USA, podobné cíle mají i Evropa a Rusko. Standardní let k Marsu dnes trvá 6-8 měsíců. Ale i kdyby lidstvo zvládlo technologie meziplanetární dopravy a terraformingu a rozhodlo se osídlit Mars, proces bude trvat tisíce let. Dlouho budou muset lidé na Marsu žít v uzavřených základnách, s uměle udržovanými životními podmínkami.


Srovnání Marsu a Země

V čem je Mars podobný Zemi?

- marťanský den (sol) je o málo delší než pozemský - trvá 24 hodin 39.5 minuty.
- Jeho povrch je podobný americkým pouštím, s teplotami jako v Antarktidě, jeho celková plocha je srovnatelná s plochou souše na Zemi.
- Mars má sklon osy rotace 25,19°, Země 23,44°. Proto zde probíhají roční období jako na Zemi; jsou téměř dvakrát tak dlouhá (1 martovský rok trvá 1,88 roku pozemského - 687 dní).
- Přestože je dnes atmosféra Marsu řídká (tlak na povrchu činí 1/100 pozemského tlaku - to odpovídá výšce 30 km na Zemi), poskytuje ochranu před kosmickým zářením. I na Marsu panuje skleníkový efekt, otepluje planetu o 5°C. Je zde i oblačnost (krystalky oxidu uhličitého).
- Pod povrchem jsou asi zásoby zmrzlé vody, hlavně v okolí pólů. I další potřebné suroviny k budování základen lze najít na místě.


V čem se Mars od Země liší?


- gravitace na povrchu činí třetinu pozemské.
- je chladnější než Země, s většími rozdíly mezi dnem a nocí a zimou a létem (dráha Marsu je výstředná).
- Na povrchu není tekutá voda, mohla zde však téci v minulosti.
- Tok sluneční energie v oblasti Marsu je oproti Zemi poloviční.
- tlak atmosféry je nízký, člověk potřebuje k přežití skafandr. Obytné stavby musejí být hermeticky uzavřeny.
- Atmosféra obsahuje 95 % oxidu uhličitého (pro lidi nedýchatelná). Mohla by vyhovovat určitým rostlinám. Obsahuje i další plyny včetně kyslíku a vodní páru.
- Mars nemá planetární magnetické pole, není chráněn před nabitými částicemi slunečního větru.


WEB:

(Česky o Marsu)


(Denní novinky o Marsu)


(Homepage sondy Phoenix)


(Portál NASA k Marsu)




Fakta o Marsu

Průměr planety: 6 804,9 km (0,533 průměru Země)
Střední vzdálenost od Slunce: 227 936 637 km = 1,523 vzdálenosti Slunce-Země
Hmotnost: 0,107 hmotnosti Země
Průměrná hustota planety: hustota 3,934 g/cm3 (Země má 5,515 g/cm3)
Povrchová teplota: -87 °C až -5 °C (na Slunci v létě na rovníku může být teplota nad nulou)
Počet měsíců: 2 (Phobos, Deimos, zachycené malé nepravidelné planetky, průměry 22 a 12 km, objeveny r. 1877)



Planety

(1. díl Merkur ABC 22 )


(2. díl Venuše ABC 23 )


3. díl Mars ABC 24
4. díl Jupiter ABC 25-26
5. díl Saturn ABC 1/2009
6. díl Uran + Neptun ABC 2/2009


 

Hry