Kočkovité šelmy: Puma

Sdílej
 

Puma se velikostí blíží k ostatním kočkovitým šelmám z podčeledi Pantherinae (velké kočky), ale řadíme ji mezi malé kočky, tedy do podčeledi Felinae. Způsobem života, velkou oblastí rozšíření a přizpůsobivostí se podobá levhartu, je vlastně jeho ekologickým protějškem v Americe. Má ovšem plně zatažitelné drápy, zkostnatělý jazylkový aparát, který omezuje pohyb hrtanu (proto nemůže řvát, ale zato přede), neosrstěnou špičku nosu apod. Ve srovnání s velkými kočkami má puma poměrně malou hlavu. Mladé pumy mají na světlém podkladu velké, plné a řídce rozseté tmavé skvrny, které mizí po 75 až 90 dnech. Dospělé pumy jsou jednobarevné, se světlejším břichem, bělavým okolím tlamy, vnitřkem boltců, hrdlem a vnitřní stranou noh. Základní zbarvení je proměnlivé - od tmavošedé přes stříbřitou až k načervenalé. Tělo měří až dva metry, z toho ocas víc než třetinu, hmotnost se pohybuje od 25 do 100 kg, přičemž samci jsou větší. Původně puma obývala celou Ameriku od jižní Kanady až po Ohňovou zemi, dnes je místy zcela vyhubena a mnohé poddruhy jsou na seznamech ohrožených zvířat. Obývá jehličnaté, listnaté i tropické lesy, skalnaté oblasti v horách, rovinaté pampy i suché křoviny s kaktusy.-Výborně šplhá, daleko skáče, ale vyhýbá se vodě. Žije samotářsky, loví večer a v noci, a to menší obratlovce (aguti, paky, nosály, ptáky, plazy), občas i větší zvířata (jeleny, pekari, opice) i domácí druhy. Samice rodí po třech měsících březosti dvě až tři mláďata.

 

Hry