Zmije levantská patří k velkým druhům zmijí, dorůstá délky přes 170 cm. Vyznačuje se nápadně velikou a širokou hlavou. Je rozšířena na velkém území obývá západní Kyklady, severní Afriku, Přední a Střední Asii. Zvlášť hojně se vyskytuje ve Střední Asii. Vystupuje i dost vysoko do hor, můžeme se s ní setkat až ve výši 2 000 m n. m. Na tak velkém území vytváří pochopitelně různé poddruhy, z nichž evropský (D. lebetina schweizeri) je menší než populace africké a asijské. Obývá kamenitá a křovinatá místa, travnaté svahy hor, ale nevyhýbá se ani břehům řek a podobným místům. Na jaře a na podzim je čilá přes den, neboť miluje teplo. V létě se za kořistí vydává až po setmění. Loví myši, krysy a jiné drobné hlodavce, malé králíky a příležitostně i mladé ptáky, které zastihne na zemi. V teplých oblastech přespává jen dva zimní měsíce, v horských oblastech až šest měsíců. V letních měsících klade samice obvykle vejce s velmi vyvinutými zárodky, ale při severní hranici rozšíření, např. na Kypru, rodí přímo živá mláďata. Zmije levantská je velmi obávaný a skutečné nebezpečný jedovatý had. Její uštknutí patří k smrtelným, protože vedle silného účinku jedu se uplatňuje i jeho poměrně velké množství. Byl zaznamenán případ, kdy po uštknutí touto zmijí zahynul i velbloud. Záchrana je možná jen při včasném použití séra, které vyrábějí ústavy v bývalém SSSR i řadě dalších zemi.
Sdílej
23. července 2001 • 15:22