Naši lesní mravenci: Mravenec otročící

Sdílej
 

Mravenec otročící dostal nehezké české a slovenské jméno podle toho, že jeho hnízda přepadají některé jiné druhy mravenců a z uloupených kukel si vychovávají pomocné dělnice. Nesmíme si však představovat, že jde o otroky v lidském smyslu. Dělnice, která se vylíhne z uloupené kukly v cizím hnízdě, se cítí jako doma a žije docela stejně, jako by žila v mateřském mraveništi. Mravenci otročící jsou štíhlí, šedočerní a dělnice měří 3,5 až 6,5 mm. Žijí a budují svá hnízda na nejrůznějších místech, v lese i ve volné krajině, a dokonce i na obdělávané půdě. Hnízdí nejčastěji pod kameny nebo v zemi, pak si ale stavějí jen z drobtů hlíny drobnou kupu. Jsou velice rozšířeni zejména v nižších polohách, v horách je zastupuje velmi podobný druh, který má na svrchní straně hrudi několik tuhých chloupků, žluté nohy a jemný bronzový nádech. To je Formica lemani, která místy sestupuje i dost hluboko do podhůří (např. v Českém ráji). Mravenec otročící je rozšířen po celé Evropě a v úzkém pruhu přes celou Sibiř od západu na východ až po Kamčatku a Japonské ostrovy. U nás je to jeden z nejrozšířenějších mravenců vůbec a zcela jistě nejhojnější představitel celého rodu Formica. Není však tak dravý jako jiné druhy lesních mravenců, a proto nemá v ochraně lesa zásadní význam. Formica lemani žije v horstvech Evropy, hojné v Anglii a ve Skandinávii, na východ zasahuje k Bajkalu.

 

Hry