Františku, konečně zase zástupce modelářů, jaký druh modelářství ve Zlatém oříšku zastupuješ?
Jsem železniční modelář.
Jak to vypadá u železničního modeláře doma? Máš pokojíček plný modelů? Nebo to je jenom moje naivní představa?
No, spíš taková… asi máte pravdu, taková naivní představa. Začalo to vlastně tím, že jsem byl u babičky na půdě a tam jsem po svém tátovi našel železniční modelářství. A on měl doma nefunkční lokomotivu, tak jsem si říkal, že bych se stal železničním modelářem. Anebo né železničním modelářem, že bych si chtěl koupit vlastně sestavu na lokomotivy a vlastně spoustu dalších věcí k tomu potřebných. A rodiče říkali, že mi ji nemůžou koupit, protože to stojí hodně, tak jsem se rozhodl, že bych se stal železničním modelářem.
Že si to vyrobíš prostě sám?
Že si to prostě vyrobím podomácku.
Co člověk musí mít, aby si mašinu mohl postavit sám a nemusel do toho investovat hodně peněz?
Mít různé stavebnice, třeba z plastu – to se lepí k sobě. Potom jsou vlastně laserové stavebnice, ty jsou podobné. Zkrátka máte na ty stavby různé materiály. Z těch materiálů můžete postavit vagón nebo můžete postavit nějaké železniční stavby.
A ty motory do toho, ty potom jsi schopný udělat sám?
Na to máme takovýho pána, a ten nám to vlastně jakoby dělá, anebo někdy když nemá už čas, tak to koupíme.
A to znamená, že ty tedy vyrábíš jak lokomotivy, tak k nim vagóny, tak i železniční stavby.
Ano, je to tak.
Co všechno tě třeba láká ještě postavit?
Tak já jsem například postavil vagón na přepravu ruzných kapalin. A máme rozpracovaný vůz na přepravu sypkých materálu, například písku a tak.
Jak dlouho trvá, než se postaví jeden vagón?
Já jsem ho osobně stavěl dva roky.
Takhle dlouho jeden vagón?
No, ono se řekne, slepit to dohromady, ale vlastně aby ten vagón někam postoupil, třeba na mistrovství České republiky, tak se musí kolikrát i přestavět. Třeba když tam máte žebřík, třeba z plastu, tak ho musíte třeba udělat z drátků, ohýbat ho, a tak dále.
Co se na takových soutežíš vlastně hodnotí, Františku?
Hodnotí se tam vlastně struktura toho modelu, jaké má vlastnosti, takže třeba pokud je to ten vagón, tak jak jezdí a potom se tam hodnotí i prezentace.
To znamená, že kolem toho musíš něco i říct?
Takže musíte říct třeba - co to je, jak se to nazývá a tak.
Máš ještě nějaké jiné koníčky, než je modelářství?
Hokej, ale jen občas.
Občas znamená jak často?
No, podle mě máme tréninky 4x do týdne a o víkendu máme jednou zápas.
Fíha, tak tomu se říká prý občas, 4x do týdne, tak to už je pěkná kláda. Jak to všechno jde dohromady - třeba se školou?
Těžce, někdy.
Co v hokeji hraješ?
Já jsem útočník.
Jaké křídlo?
Já jsem centr.
Ty jsi centr. Takže to je takový universal. Takoví hráči musí být nejlepší?
Většinou to bývají.
Tak v tom případě nám tu roste opravdový talent.
Čeho bys chtěl dosáhnout, co bys vlastně chtěl dělat jako velký? Chtěl bys být sportovcem anebo třeba spíš dosáhnout víc úspěchů v modelářství?
Spíš bych chtěl být hokejista, a ve svých volných chvílích bych chtěl být modelářem.
A ještě se pochlub, jaké už máš na svém kontě úspěchy, co se týká modelářství.
Jsem mistrem Evropy a mistrem České republiky.
Jsou nějaké kategorie v těchto soutežích?
Je jich mnoho.
A jaké byly kategorie, ve kterých jsi uspěl ty?
To se vlastně rozděluje, jak jsem říkal, jsou to lokomotivy, potom jsou tam železniční stavby a vlastně i ty vagóny.
Takže ty jsi nejlepší mezi “vagónáři”? :-)
Ano, dá se to tak říct.
Františku, držím ti palce nejen v hokeji, v modelářství, ale i ve Zlatém oříšku čtenářů ABC.
Děkuju moc.
