Barboro, s jakým koníčkem jsi přijela soutěžit do Zlatého oříšku?
S biologií.
Tak to je široký pojem. Časopis ABC je sice pro holky a kluky druhého stupně, nicméně čtou ho i děti prvního stupně a možná nevědí, co je biologie.
To je přírodovědné zaměření.
Víceméně vše kolem přírody. Jak ses k biologii dostala?
Vlastně už odmalička přes dědu, že on měl pořád nějaká zvířata, tak jsem začala se zvířaty a pak mě začaly bavit i kytky.
A co víc teď převládá, zoologie nebo botanika?
Teď asi botanika.
Co tě na ní nejvíce láká?
Rozmanitost těch druhů rostlin a vůbec.
Jak konkrétně se o biologii zajímáš?
Soutěžím, účastním se do roka čtyř přírodovědných soutěží.
Která z nich je taková nejzajímavější?
Asi Zlatý list, to je vlastně ve skupině, to mě možná baví asi nejvíc.
Tak nám ji popiš. Vůbec si nedovedu představit, jak a v čem se soutěží?
To se udělá šestičlenné družstvo, které se ještě rozdělí na tři hlídky a je cesta, po níž jsou stanoviště, na kterých zodpovídá ta jednotlivá hlídka různé otázky, za které pak dostává body a družstvo s největším počtem bodů vyhrává.
Které otázky jsou tak nejtěžší? Pamatuješ si něco, co vám dalo fakt zabrat?
Těžké jsou tam poznávačky, že nám ukáží na nějaký strom a my ho musíme poznat.
Který je tak těžko identifikovatelný strom u nás?
Jilm.
Jaké ještě jiné soutěže?
Biologická olympiáda, Mladý zahrádkář a poznávání přírodnin.
Jak probíhá Mladý zahrádkář?
Dostaneme testy.
To je v jednotlivcích nebo ve skupinách?
Taky v jednotlivcích. Dostáváme testy s možnostmi a, b, c, d a kroužkujeme odpovědi, je to zaměřené na zahradničení, takže kdy se co vysazuje, a nějaká hnojiva a pak je ještě druhá část, poznávání rostlin.
Máš třeba i svoji zahrádku u dědy?
Ano.
Takže to je pro tebe jednodušší, když člověk má ty praktické zkušenosti?
Určitě.
Co pěstuješ na zahrádce?
Okurky, jahody, cukety.
Jaký jsi měla takový pěstitelský největší úspěch?
Meloun.
Meloun? V jaké velikosti?
15 centimetrů.
A jedli jste ho, byl sladký, normálně tak, jak ho známe z ciziny, nebo je chuťově jiný?
Byl takový jiný, nebyl tolik sladký.
Neměl tolik sluníčka asi, viď? A jaké úspěchy máš v tom Zlatém listu?
To se každoročně dostáváme do krajského kola a teď za poslední dva roky jsme byly vždycky druzí.
To je krásné. A teď v tom Zahrádkáři?
V Zahrádkáři jsem se nejdál dostala do národního kola a jinak se každoročně účastním okresního, kde jsem nejhůř do třetího místo.
No to je taky úžasné. A ty další dvě soutěže tě taky baví, tak mi o nich něco pověz.
Biologická olympiáda, to byl můj vlastně největší úspěch, protože jsem se dostala do krajského kola, to je vlastně největší úspěch v tom, že je to nejtěžší soutěž, a v tom krajském kole jsem byla úspěšná řešitelka, což znamená, že jsem měla nad 70 procent a pak je to poznávání přírodnin a tam jsem se dostala do krajského kola.
Já o tobě vím, že ty děláš nějaké vlastní výzkumy. To ses nepochlubila.
Třeba zkoumám, jak reaguje žížala na světlo, na tmu.
Jak to zkoumáš? Doufám, že ji netrápíš.
Položím si ji na papír a dám vedle nějakou trubičku nebo zkumavku zakrytou papírem nebo něčím, aby tam měla tmu, a pozoruju, jestli vleze do té tmy.
A vleze?
Vleze vždycky.
A proč tam vleze?
Protože ona je zvyklá být ve tmě z té půdy, tak potřebuje tu tmu.
Kam bys to chtěla s biologií dotáhnout, chtěla bys ji třeba studovat?
Určitě, chtěla bych být pak veterinářka nebo bioložka.
Tak jo, tak já ti mockrát děkuji za rozhovor, držím palce, jak k zaměstnání, tak i ke Zlatému oříšku čtenářů ábíčka. Ahoj!
Děkuju a na shledanou.
