Příležitost pozorovat sopku v akci dnes v Čechách nemáme. Kdysi tu však těch aktivních sopek bylo víc než dost. Kvůli tomu můžeme obdivovat ztuhlou lávu proměněnou ve skály nejrozmanitějších tvarů. Některé vypadají, jakoby je ani nestvořila příroda, ale dláto v ruce šikovného kameníka.
Černé píšťaly
Právě za jedním takovým zázračným dílem přírody jsme se do třetice vypravili Škodou YETI. Nedaleko České Kamenice, na rozhraní Chráněné krajinné oblasti České středohoří a Lužické hory se nacházejí hned dva útvary, kterým se právem přezdívá kamenné varhany. Jejich "píšťaly" tvoří pravidelné pěti až šestiboké štíhlé hranoly černé horniny známé pod názvem čedič (od slova očazený) nebo bazalt. Přesto že je tato tzv. sloupcovitá odlučnost čediče jeho typickou vlastností, v takto dokonalé podobě se na povrchu objevuje jen zřídka.
Lávové jezírko
Ke vzniku varhan totiž dochází jen za určitých podmínek. Roztavená láva se musí nahromadit v nějaké přirozené nádrži – vytvoří třeba v jícnu kráteru jezírko. Jak láva chladne, hornina se začne smršťovat a pukat. V omezeném prostoru se ale nemůže moc rozpínat. Pukliny jsou proto co nejtenčí, což je důvodem vzniku hranolů, zabírajících minimum místa. Čím pomaleji a stejnoměrněji láva chladne, tím jsou hranoly pravidelnější. Čedič je velmi tvrdý, ztuhlé lávové těleso je tak odolnější než okolní usazené horniny. Pokud jsou odneseny erozí nebo odtěženy lidmi, objeví se jako skalní výchoz nad povrchem.
Tajemství kamenolomu
V našich podmínkách jsou téměř všechny kamenné varhany součástí bývalých lomů. Čedič je totiž pro svou odolnost oblíbeným stavebním materiálem. Tak byly odkryty i naše nejznámější varhany, Panská skála, které proslavila pohádka o pyšné princezně. My jsme ale na naší výpravě za sopkami tuto známou a turisty velmi oblíbenou památku minuli a vypravili se ještě o pár kilometrů dál. Kousek nad vesničkou Líska se nachází méně známý, ale stejně působivý Zlatý vrch. "Píšťaly" jeho varhan patří k nejvyšším v republice, nejdelší měří až 30 m.
Přírodní památka
Stejně jako na Panské skále i tyto varhany odhalila těžba kamene, která tu byla zahájena už ve druhé polovině 19. století. Postupně odkryla stěnu rozpukaného čedičového suku, pozůstatku lávového proudu, který si tu ve třetihorách prorazil cestu usazeninami bývalého mořského dna. Vzácný geologický útvar byl už v roce 1964 vyhlášen jako Národní přírodní památka. Kámen se tu ale těžil ještě dalších téměř deset let – spíš ale proto, aby se čedičové sloupy odkryly v celé své neuvěřitelné délce. Teprve pak byla těžba v lomu definitivně zastavena.
Kudy do lomu
K lomu vede odbočka červené turistické značky z obce Líska, současně ho míjí i Naučná stezka okolím Studence. Zlatý vrch je jednou z jejích zastávek, takže tu nechybí informační tabule s popisem lokality. Cenné totiž v lomu nejsou jen dokonale vyvinuté čedičové sloupy, ale také suť pokrývající svahy a úbočí vrchu, ve které se daří vzácným suťovým druhům rostlin a živočichů. A pokud byste se vydali po okruhu naučnou stezkou, přesvědčíte se, že si sopka skutečně prorazila cestu mořskými usazeninami, ty dnes v jejím okolí vytvořily labyrinty pískovcových skalních měst.
