Peklo a chlad vesmírných sopek: Kde všude ve sluneční soustavě najdeme vulkány?

Peklo a chlad vesmírných sopek: Kde všude ve sluneční soustavě najdeme vulkány?
Sdílej
 
Země není jediným objektem ve sluneční soustavě, na němž se nachází strašlivé vulkány. Někde dokonce nechrlí žhavou lávu, ale naopak chladný materiál.

 

Královna sopek

Královnou sopek je planeta Venuše. Na jejím povrchu bylo objeveno na 1 000 sopek, nejvíce ze všech planet ve sluneční soustavě. Vulkanická činnost na Venuši probíhala nejspíše ještě před několika miliony let. Nová pozorování naznačují, že by některé sopky mohly být aktivní i dnes.

Ta největší je na rudé planetě

Na Marsu vulkanická činnost nejspíše už neprobíhá, ale to neznamená, že by tu sopky nebyly. Na povrchu rudé planety se nachází hned několik velkých sopečných útvarů. Ten úplně největší s názvem Olympus Mons má výšku až 26 km a je největší horou v celé sluneční soustavě. Krásného výhledu bychom si ale z vrcholu neužili. Olympus Mons má totiž šířku okolo 600 km a svahy se sužují jen velmi pozvolna.

 

Měsíc Io aneb horká pizza

Při pohledu na Jupiter spatříme už v malém dalekohledu čtyři jeho největší měsíce. Jedním z nich je Io, jehož povrch připomíná svým zbarvením pizzu. Io je vulkanicky nejaktivnějším tělesem ve sluneční soustavě. Za sopečnou činností stojí slapové síly ostatních měsíců a samotného Jupiteru. Jde tedy o ten samý princip, který způsobuje na Zemi příliv a odliv. Na povrchu měsíce Io nalezneme desítky kilometrů dlouhé lávové proudy. Dalším projevem jsou mračna síry a oxidu síry, která se dostávají až 200 km nad povrch měsíce.

Chladné soptění

Když se řekne sopka nebo vulkanická činnost, představíme si pekelně žhavou lávu. Vulkanická činnost ale může být i mrazivě chladná. Pokud sopka chrlí chladnou hmotu, mluvíme o kryovulkanismu. I ten ve sluneční soustavě máme. Od roku 2004 je u Saturnu „zaparkovaná“ americká sonda Cassini. Na povrchu měsíce Enceladus objevila v jižní polární oblasti skupinu dlouhých zlomů o délce přes 100 km, šířce okolo 2 km a hloubce několika stovek metrů. Oblast byla nazvána Tygří pruhy a právě zde dochází ke kryovulkanismu. Do kosmického prostoru se dostává vodní led, dusík, metan a oxid uhličitý. Důvodem kryovulkanismu jsou slapové síly Saturnu.

 

Triton

Neptun je nejméně prozkoumanou planetou. Navštívila ho jen sonda Voyager 2 v roce 1989. Podobně je na tom samozřejmě i jeho největší měsíc Triton. Přestože na jeho povrchu panuje teplota kolem –237 stupňů Celsia, také zde dochází ke kryovulkanismu. Nezpůsobují ho slapové síly, ale trochu jiná verze skleníkového jevu. Povrch Tritonu tvoří průhledný zmrzlý dusík, pod kterým je tmavší materiál. Sluneční paprsky projdou průhledným dusíkem a nepatrně zahřejí materiál pod ním, což vede k odpařování dusíku.

Sopky na Plutu?

Kandidátů na kryovulkanismus je mezi měsíci obřích planet více. A nejen mezi měsíci. Kosmická sonda New Horizons  v červenci 2015 prolétla okolo Pluta a na jeho povrchu možná objevila dvě sopky. Vědci je neoficiálně nazvali Wright Mons (3 až 5 km vysoká) a Piccard Mons (až 6 km vysoká). Obě možné sopky jsou až 160 km široké. Není jasné, zda jsou aktivní a co by jejich aktivitu způsobilo. Slapové síly ani Slunce to nebudou, nejspíše by se jednalo o rozpad radioaktivních prvků v nitru Pluta.

 

Více o sopkách:


Mrazivě chladné vesmírné sopky

Mrazivě chladné vesmírné sopky

U pobřeží Sydney se vylouply obrovské podmořské sopky

U pobřeží Sydney se vylouply obrovské podmořské sopky

Klíčová slova:
sopka, vesmir, pluto
 

Články odjinud