Sopka na zahradě

Sdílej
 
ZÁBAVNÁ FYZIKA Víte, jak dochází k erupci sopky, při níž z ní vytékají tuny a tuny horké lávy? Chtěli byste si vyrobit miniaturní vulkán doma na zahradě nebo v přírodě a pozorovat, jak se přesně výbuch odehrává?

Postup výroby:

11. Z papíru udělejte kornout a vložte ho do hrdla prázdné plastikové láhve. Vysypte do něj nejdříve asi 2 dcl krupice a sedm lžic bikarbonátu sodného. Obsah láhve protřepejte, aby se obě sypké složky dobře promíchaly
22. Do prázdné sklenice nalijte asi 2 dcl octa a přidejte k němu pár kapek sirupu
33. Láhev zahrabejte až po hrdlo do hromady písku ve tvaru sopky
44. Pomocí kornoutu vylijte obsah sklenice do láhve
55. Jakmile tekutinu dolijete, odstraňte kornout. Za pár vteřin budete svědky opravdové miniaturní erupce sopky

Potřeby

Opatřete si prázdnou plastikovou láhev, list papíru, polévkovou lžíci, prázdnou sklenici, hrníček krupice, krabičku bikarbonátu sodného (jedlá soda), červený sirup, ocet a hromádku písku.

Vysvětlení

Láhev je komínem a písek jícnem vulkánu. Krupice, ocet, bikarbonát sodný a sirup magmatem. Smícháním bikarbonátu sodného s octem vznikne chemická reakce, při níž se vytvářejí bubliny oxidu uhličitého, prudce stoupající nahoru. Společně s krupicí a sirupem se tlačí hrdlem láhve ven. Červený sirup dodává vytékající hmotě věrohodný vzhled rozžhaveného magmatu.

Jak se zkoumá sopka

přilba chrání hlavu vědce před létajícími kameny; skafandr z nehořlavé látky; vylétající hornina může dosahovat výšky několika set metrů; magma - směs roztavené horniny a plynů; hlavní komín - v průměru může měřit i několik metrů ...V přírodě je v sopce magma pod stálým tlakem, protože obsahuje množství stačených plynů. Čím výš magma stoupá jícnem sopky, tím víc se tlak snižuje. Magma vytlačuje vše, co se mu postaví do cesty. Plynové bubliny jsou směrem k povrchu stále větší. Díky moderním technologiím mohou dnes vědci mnohem lépe studovat a kontrolovat sopky, předpovídat erupce a tím předcházet obrovským škodám, které každý rok činné sopky způsobují. Nezbytnou součástí dozoru nad činnými sopkami je satelitní snímkování, které je na rozdíl od leteckých fotografií mnohem přesnější a zachycuje mnohem více detailů, jež se během erupce odehrávají. Satelitní fotografie se pořizují z výšky přes 800 km nad zemí. Dá se z nich zjistit teplota vulkánu, ale i vypočítat, kolik tun lávy a popela během erupce vychrlí. Pak se ze všech těchto údajů odhaduje další činnost sopky. Obrovský význam při zkoumání vulkánů mají zkoušky a průzkumy prováděné přímo u chrlící sopky. Pozorovat erupci a přitom odebírat vzorky lávy či sledovat hodnoty na přístrojích není vůbec jednoduchá věc.

Autor

Vička Gančeva Kresby archiv