Nejrychlejší letadlo Boeing X-51 neuspělo

Nejrychlejší letadlo Boeing X-51 neuspělo
Sdílej
 
Dva ze tří letů Boeingu X-51 Waverider neproběhly úspěšně.

 

Běžná dopravní letadla se nad našimi hlavami pohybují rychlostí pod 900 km/h, která se blíží rychlosti zvuku. Let z Prahy do New Yorku trvá snesitelných 10 hodin, ale při letu do Austrálie už strávíte v sedadle celý den. Není to mnoho, když to srovnáme třeba s cestou lodí, ale koho baví tak dlouho sedět na jednom místě?

Concorde neuspěl

V 60. letech vyvinula Francie a Velká Británie legendární letadlo Concorde, které přepravovalo až 150 pasažérů a let z Londýna do New Yorku zvládalo za 3 hodiny. Concorde byl nadzvukovým letounem, jeho maximální rychlost byla něco přes dva machy (2150 km/h). Éru těchto protáhlých strojů ukončila tragická nehoda během startu v roce 2000. Žádný jiný podobný letoun pro komerční účely dosud vyvinutý nebyl. Současní výrobci se zaměřují především na co nejvyšší počet pasažérů a snížení nákladů i emisí.

Nadzvukově létá už jen armáda

Běžné stíhací letouny jako například „náš“ JAS-39 Gripen se pohybují maximální rychlostí přes 2 Machy. Počátkem 60. let postavili Američani raketový letoun X-15 a létali v něm na samotnou hranici vesmíru. Při rekordních letech dosáhli výšky přes 107 km a rychlosti
6200 km/h.
Letectvo USA později vyvinulo špionážní letoun Lockheed SR-71, do jehož útrob se vešli dva piloti. Letadlo operovalo ve výšce kolem 25 km a dosahovalo rychlosti přes 3 machy (3500 km/h). Jako první bylo vybaveno technologii stealth, takže byl hůře odhalitelný radary nepřítele. Do výslužby šlo koncem 90. let a nyní čekáme na jeho nástupce.

Šestkrát rychleji než zvuk

Letectvo USA společně s NASA, Boeingem a dalšími firmami vyvíjí letadlo Boeing X-51 (nebo také X-51 Waverider), které zatím slouží výhradně k testům a létá bez posádky. Boeing X-51 je schopen dosáhnout rychlosti více než 6 machů (5 800 km/h). Letadlo se podobá spíš raketě, nemá žádné pohyblivé prvky a jen náznaky něčeho, co bychom mohli nazvat křídly. Cílem projektu je zejména testování motoru a chování letadla. To musí například odolat poměrně vysokým teplotám, které vznikají při tření o atmosféru. 

Dva neúspěchy

Boeing X-51 startuje zavěšen pod křídlem bombardéru B-52, na který se můžete podívat na dnech NATO v Ostravě. Po vystoupání do výšky 15 km dojde k odpojení a zážehu přídavné rakety MGM-140 ATACMS do rychlosti asi 4,5 machů. Poté dojde k zážehu hlavního motoru asi na 5 minut a dosažení rychlosti přes 6 machů. První let proběhl v roce 2010, další v roce 2011 a zatím poslední 14. srpna 2012. Poslední dva lety ovšem nebyly úspěšné a Boeingu
X-51 se nepodařilo dosáhnout maximální rychlosti a zřítil se do moře. To by ovšem udělal tak jako tak, s přistáním se totiž při testech nepočítá. Letadlo nemá podvozek ani žádné možnosti brzdění.  

Levněji do vesmíru, rychleji proti nepříteli

Je nepravděpodobné, že by v nejbližší době byla postavena dopravní letadla pohybující se hypersonickou rychlostí (mach 5 a více). Nástupci Boeingu X-51 budou sloužit spíše k vojenským účelům. Jejich úkolem bude nést střely a zasáhnout kdekoliv na světě během několika desítek minut. Dalším úkolem by mohlo být levnější vynášení družic na oběžnou dráhu. Klasické rakety pro lety do vesmíru pohání palivo (třeba vodík), které ovšem pracuje jen v kombinaci s kyslíkem. Proto mají rakety dvě nádrže. X-51 však nasává vzduch přímo z atmosféry, takže může být výrazně lehčí, nést méně paliva, a tedy ušetřit peníze. A to by v době seškrtaných rozpočtů na dobývání vesmírů bylo výrazné plus.

 

 

Solidní vysklení: Zavřete okna, letí nadzvuková stíhačka!

Solidní vysklení: Zavřete okna, letí nadzvuková stíhačka!

Létající auto: Kříženec motorky a vírníku

Létající auto: Kříženec motorky a vírníku

Virtuální airbus: Klesáme? Ne, padáme...

Virtuální airbus: Klesáme? Ne, padáme...

Klíčová slova:
moderni, technika, letadlo, nadzvukove, boeing