Jsou Vánoce a lidé si připomínají narození Ježíše Krista. Svátky slaví lidé téměř na celém světě. V různých zemích ale dodržují různé zvyky, liší se slavnostní výzdoba i večeře, dárky roznášejí odlišné bytosti, dokonce ani datum hlavního svátku nebývá shodné.
Kdo nosí dárky v Česku? Příběh o Ježíškovi a tradice betlémů
K našim vánočním svátkům patří ozdobený vánoční stromek, svíčky a prskavky (a někdy také ohořelé záclony či propálený koberec), smažený kapr s bramborovým salátem, cukroví a domácí vánočka plná mandlí a rozinek, a samozřejmě dárky, které pod stromeček nosí Ježíšek.
Ježíšek nebo také Jezulátko je ve skutečnosti jméno Ježíše Krista, který se právě na Štědrý den narodil ve chlévě v Betlémě. Z toho také vznikl zvyk stavět před Vánoci betlémy, či tzv. jesličky, s figurkami Jezulátka a jeho rodičů, sv. Josefa a Marie, a oslíkem a volkem, kteří dítě v jesličkách zahřívali svým dechem. Ale i když se betlémy staví prakticky ve všech křesťanských zemích, dárky nosí Jezulátko jen do českých domovů.
Santa Claus, Děda Mráz nebo Joulupukki: Jak se slaví Vánoce ve světě
Nejznámějšími doručovateli dárků jsou nepochybně americký Santa Claus a ruský Děda Mráz. Oba jsou to bělovousí starci v červeném plášti a používají i stejný dopravní prostředek: saně tažené spřežením sobů.
Santa Claus ovšem rozváží dárky den po Štědrém večeru, tj. 25. prosince, zatímco Děda Mráz si dává na čas a vozí je až na Nový rok. (Když se nad tím člověk zamyslí, tak to skoro vypadá, že mají saně a spřežení jen jedno společné a vylosovali si pořadí, kdo pojede první...)
V některých severských zemích přinášejí dárky skřítkové v červených čepičkách – na ty čekají děti např. v Dánsku nebo ve Švédsku. Ve Finsku přichází s dárky tajemný Joulupukki doprovázený trpaslíky. A italským dětem nosí dárky hodná čarodějnice Befana.
Tradiční štědrovečerní večeře: Proč jíme kapra a kde podávají krocana?
Tak si zajeďte na štědrovečerní večeři k sousedům. Zvyk večeřet rybu má svůj původ v tradici, která na Štědrý den přikazovala půst. A protože ryba je považována za postní jídlo, a naše země je kapří velmoc, většina českých rodin má k večeři kapra.
V řadě zemí se ale půstem moc netrápí a jako hlavní štědrovečerní chod se podává krocan – toho vám předloží např. v Anglii, ve Francii či v Belgii a samozřejmě také v domově divokých krocanů, v Americe. V Itálii si pochutnávají na jehněčí pečeni a ještě dál na jih – třeba v Austrálii nebo v Jižní Americe, je na jídelníčku hlavně hodně ovoce. Ale v žádné zemi nechybí cukroví a sladkosti.
Historie vánočního stromečku a netradiční ozdoby v tropech
U nás tradičně zdobíme vánoční stromeček. Je to vždy nějaký jehličnan – smrček, borovice nebo jedle. V tropech je ale o jehličnany nouze, za to tam rostou druhy, které jsou zelené po celý rok. A tak se tam můžete setkat s ozdobenými palmami, kaktusy a dalšími tropickými rostlinami.
K vánoční výzdobě patří i další zelené prvky: větvička jmelí zavěšená na lustru nebo červeně „kvetoucí“ vánoční hvězda na stole (jde o druh pryšce, a to červené nejsou ve skutečnosti květy). V anglosaských zemích je tradiční vánoční rostlinou cesmína s červenými bobulkami, v Itálii a dalších zemích jižní Evropy je zvykem zasít před svátky pšenici a vánoční stůl pak zdobí vyklíčené osení.
Nejznámější vánoční zvyky: Lití olova, krájení jablek a věštění budoucnosti
S vánočními svátky a příchodem Nového roku je spojena celá řada zvyků, které mají předpovídat, co nás čeká v příštím roce. Patří k nim např.:
-
lití olova – budoucnost se hádá z jeho tvaru
-
překrajování jablek – má-li jádřinec tvar hvězdičky, budeme zdraví
-
házení střevícem přes hlavu - určuje, zda se svobodné děvče provdá
-
pouštění lodiček – rozpůlených ořechových skořápek – se zapálenou svíčkou, které předpovídají, zda se vydáme na cesty nebo se budeme držet doma (běda, když se lodička převrhne a svíčka zhasne)
Většina z těchto zvyků už ale pomalu upadá v zapomnění.
Anketa: Jak slaví české děti Vánoce a advent?
Jaké tradice dodržují české rodiny? Zeptali jsme se dětí:
-
Adventní věnec
-
Půst a rybí polévka
-
Řízek (pro ty, co nejí ryby)
-
Tři králové (kdy se odstrojuje stromek)
-
Adventní kalendář (balíčky s dárky)
Anja, 10 let:Začínáme tím, že čtyři týdny před Vánocemi koupíme adventní věnec a každou neděli na něm zapálíme jednu svíčku. Pečeme vánoční cukroví a zdobíme stromeček. Štědrovečerní večeři máme klasickou, rybí polévku, kapra a bramborový salát. Pak jdeme ke stromečku pro dárky – na Ježíška ale nevěříme.
Míša, 10 let: Zapalujeme každý týden svíčky na adventním věnci, pečeme cukroví a ke štědrovečerní večeři máme rybí polévku a kapra s bramborovým salátem. Pouštíme si lodičky z ořechových skořápek se zapálenou svíčkou a zdobíme stromeček.
Tomáš, 10 let: Jeden až dva dny před Štědrým dnem zdobíme stromeček, odstrojujeme ho na Tři krále. Ke štědrovečerní večeři máme řízek s brambory nebo bramborovým salátem, protože nejíme ryby. Od večeře nikdo neodchází, protože věříme, že odejít od štědrovečerní večeře přináší smůlu. Měsíc před Vánoci máme na stole věnec ozdobený balíčky s datem – každý den ten označený rozbalíme a najdeme v něm malý dárek, třeba bonbon nebo minci...
Jakub, 10 let
Pečeme cukroví a zdobíme stromeček. Štědrovečerní večeři u nás připravuje táta, vaří polévku (zeleninovou, ryby nejíme), bramborový salát a smaží řízek.
