Konec barbarů: Svět na prahu středověku

Putování dobou stěhování národů se uzavírá. Poslední díl našeho seriálu Věk barbarů věnujeme neobvyklé otázce: Jak barbaři přestali být barbary a co bylo dál. Z dnešního pohledu bychom řekli, že vyspělý antický svět prohrál svůj boj a zanikl. Římští současníci to v pátém století viděli trochu jinak. Původní barbarští nájezdníci vyplenili římské provincie jenom proto, aby záhy zatoužili po tom, co sami pomáhali zničit. Barbarští Germáni se zkrátka sami stali Římany. 

 

Špatné hospodářství a obrovské výdaje na udržování vojska proti barbarům nebyly jediné důvody kolapsu západořímské říše. Rozpadu napomáhaly i vnitřní boje mezi vysokými římskými důstojníky, ovšem germánského původu. Tito magister militum sice byli podřízeni císaři, ale ve svěřených provinciích vládli prakticky nezávisle.

Nakonec roku 476 velitel Odoaker v čele vzbouřeného vojska sesadil teprve čtrnáctiletého císaře Romula Augusta, ale sám se prohlásil pouze barbarským králem Itálie. Císařské insignie odmítl a odeslal je do východořímské Konstantinopole, čímž definitivně zanikla západořímská říše a rozpadla se na jednotlivá soupeřící germánská království.

Hanební Vandalové: Kdo byli Barbaři se špatnou pověstí?

Barbarské státy na římském území

Mezi římským a germánským obyvatelstvem barbarských států nebyl patrný rozdíl v oděvu a zvycích, ale v právech. Zaniklo římské občanství a rovnoprávnými se stali pouze svobodní bojovníci vlastnící půdu a otroky. Do otroctví se dostal i ten, kdo se za zločin nevyplatil určeným množstvím zlatých solidů.

Zvláštní postavení zaujímali kněží a biskupové, kterým byla svěřována správa krajů i vedení záznamů v latině. Dědictví římského stavitelství uchovávala pouze východořímská říše. Dokladem je známý chrám Hagia Sofia, jehož stavitel císař Justinián byl zároveň i posledním vládcem, kterému se podařilo zničením říše afrických Vandalů a italských Ostrogótů roku 554 nakrátko obnovit Římskou říši. Antická kultura byla ztracena na dalších deset století.

Evropa posledních Římanů kolem 570 n. l:

Potomci impéria

Poslední díl našeho komiksu Potomci impéria (který si tady můžete přečíst celý online) uzavírá příběh patnáctileté Auri, dcery hunského krále Attily, která se snaží pomstít císaři za smrt svého strýce.

Námětem komiksu jsou reálné události. Západořímský císař Valentinian III. skutečně v září 454 zavraždil věrného vojevůdce Aetia z obavy o svoji moc. O půl roku později byl ovšem i s rádcem Heracliem dopaden Aetiovými přáteli a zabit ranou do hlavy na vojenské přehlídce v Římě.

Loď zázraků tedy sice doopravdy existovala, ovšem potopila se již o tři století dříve za panování císaře Nera. Smrtí Valentiniana skončila západořímská císařská dynastie a o pár měsíců později byl germánskými Vandaly vypleněn i samotný Řím.

Věk barbarů 1: Vzhůru do chaosu stěhování národů

Všemocní a šílení: 5 nejhorších římských císařů

Země barbarů v srdci Evropy: Germáni na našem území

Klíčová slova

barbar, Řím, Římané, středověk, germáni, Římská říše, Věk barbarů, stěhování národů, Vandalové, vyplenění Říma, Západořímská říše, Východořímská říše, Hagia SofiaFacebook komentáře