Věk barbarů 3. díl: Poslední Říman

Věk barbarů 3. díl: Poslední Říman
Sdílej
 
"Ten, kdo chce mír, chystá se na válku." (F. V. Renatus) O římském autorovi uvedeného citátu víme jen, že byl začátkem 5. století svědkem kolapsu světa, ve kterém žil. V knize o římském vojenství popsal snahu západořímských legií ubránit hroutící se říši před náporem barbarů.

 

Římská prosperita, dříve založená na dobývání nových území, upadala. Odvracení germánských nájezdů totiž nepřinášelo kořist, která by uhradila s tím spojené náklady, a vojsko přitom spotřebovalo až osmdesát procent všech daní ročně.

Barbaři proti barbarům

Pozdně římské legie byly v době hunské invaze již z většiny tvořeny barbarskými žoldnéři. Tito potomci romanizovaných germánských kmenů rychle získali významné císařské úřady a posty velitelů armády. Proměnila se také podoba vojska, které převyšovalo nepřítele výzbrojí a zásobováním, nikoliv však počtem mužů. Početnější pohraniční oddíly se nazývaly limitanei, zatímco lépe vyzbrojení comitatenses měli zadržet nepřítele, pokud by prorazil do vnitrozemí. Celou třetinu římského vojska tvořila jízda (equites) zasahující proti nájezdům kočovníků na koních.

Minule: Mocní Frankové ve službách Říma >

Věk barbarů 2. díl: Mocní Frankové

Věk barbarů 2. díl: Mocní Frankové

Nebezpečná hranice

Západořímská armáda měla jen sto padesát tisíc mužů, stejný počet, jaký ještě ve 2. století strážil jen samotnou rýnskou hranici. Na rozdíl od starší doby nebyla hranice na Rýně a Dunaji již střežena souvislou sítí táborů legií. Archeology odkrytý legionářský kastel Abusina v jižním Německu určený původně pro tisíc mužů ukazuje postupný rozklad obrany římské hranice. Kolem roku 400 byl totiž Dunaj hranicí říše nebezpečných Hunů, přesto zde sídlila III. kohorta Brittonum o pouhých padesáti jezdcích. Zajímavostí je, že původní táborová cesta zvaná Via Praetoria se stále používá, leží totiž přímo pod vozovkou současné silnice.

Evropa ve 2. století: Průběh Limes Germanicus na vrcholu římské moci ve 2. století (čerchovaně) a rýnská hranice těsně před bitvou na Catalaunských polích v roce 451 n. l. •  Wikipedia

Komiks Potomci impéria

Poloviční Germán Flavius Aëtius z našeho komiksu Potomci impéria (čtěte tady) skutečně existoval a žil v první polovině 5. století. V mládí se jako rukojmí u Hunů naučil jejich taktice jízdních lučištníků a získal mezi nimi přátele. Jako vojenský velitel Galie dokázal udržet upadající provincii a naposledy porazit germánské kmeny Franků a Burgundů. Vítězství nad jeho bývalým přítelem hunským králem Attilou v bitvě na Catalaunských polích mu přineslo slávu jako zachránci západní říše a zároveň zkázu. Císař Valentinian III. se obával jeho moci a při audienci jej probodnul. Smrtí tohoto posledního Římana v roce 454 se západořímská říše propadla do chaosu temného věku barbarů.

PŘÍŠTĚ: Barbaři s dlouhými vousy

Věk barbarů 1: Vzhůru do chaosu stěhování národů

Věk barbarů 1: Vzhůru do chaosu stěhování národů

Bojovní Alamani: Tajemství barbarských hrobů

Bojovní Alamani: Tajemství barbarských hrobů

Elitní válečníci historie: Pretoriánská garda

Elitní válečníci historie: Pretoriánská garda

 

Články odjinud

Hry