Jak se divocí nájezdníci a mocní králové usadili v Galii pod patronátem Říma?
Frankové v Galii
Porýnská hranice, latinsky Limes Germanicus, byla zprvu hájena až dvanácti galskými legiemi, ale od třetího století bylo pro Římany stále těžší vzdorovat sice hůře vyzbrojeným, zato mnohem početnějším hordám Alamanů a severněji žijících Franků. Římský císař Julian v roce 358 vyřešil situaci zvláštním způsobem: Využil snahy Franků se v úrodné Galii usadit a sám jim přidělil území. Z nájezdníků se tím stali foederati spojenci s vlastním králem, kteří neplatili daně, ale měli povinnost chránit hranice před dalšími barbary.
Minulý díl: Barbaři útočí >
Římská moc se hroutí
V polovině pátého století se římská moc v Galii zhroutila. Frankové, sjednocení králem z rodu Merovejců, žijících na římském území nejdéle, využili příležitosti a obsadili postupně celý sever země. Způsob života těchto barbarů ukazuje nový nález pohřebiště ze Saint Aubin v Normandii. Z tři sta hrobů s kostrami v dřevěných rakvích jsou nejbohatší paradoxně ty nejstarší z doby franské invaze, protože po přijetí křesťanství přestali Frankové milodary do hrobů ukládat. Mezi nejdražší předměty z pátého století patřily skleněné poháry a barevné ženské korálky dovážené z jihu. Naopak typicky franskou vrhací sekeru a dlouhé kopí najdeme v hrobech bojovníků. Na cestu do zásvětí byla zemřelým do úst vkládána stříbrná mince.
Franská móda
O podobě franského oděvu, který se ovšem v hrobech nezachová, vypráví unikátní původní dopis z roku 469. Římský básník Sidonius v něm příteli popisuje svatební průvod družiny prince Sigismera. Ten se vypravil k sousedním Burgundům ve vyšívané římské tunice z bílého hedvábí a v šarlatovém plášti se zlatými sponami s drahokamy. Jeho bojovníci nesli drahé meče, vypouklé štíty a pestrobarevné přiléhavé oděvy nad kolena s krátkými rukávy přepásané opasky. Na ramenou pak měli zelené pláště a kožešiny opatřené vzácnými sponami.
