Měsíc Země nemá atmosféru – je to pustý svět bez života. Okolo obřích planet u cizích hvězd by ale mohly existovat měsíce s atmosférou, tekoucí vodou a podmínkami vhodnými k životu. Planet u cizích hvězd, kterým se říká exoplanety, už vědci našli na 4 tisíce. Najít jejich exoměsíce je ale mnohem těžší. Zatím víme jen o jednom a někteří vědci jeho existenci zpochybňují.
První exoměsíc
Většinu exoplanet nevidíme, nacházíme je jen díky jejich vlivu na mateřskou hvězdu. Jedním ze způsobů je pozorování nepatrných změn v jasnosti hvězdy. Pokud z našeho pohledu přechází planeta před svou hvězdou, zastíní část jejího kotoučku. Tím dojde k poklesu jasnosti hvězdy, který lze změřit. Stejnou metodou se vědci snaží objevit exoměsíce.
Před dvěma lety oznámil americký astronom Alex Teachey a jeho kolegové možný objev prvního exoměsíce s označením Kepler-1625 b I. Našel jej už nefungující kosmický dalekohled Kepler, který se věnoval hledání exoplanet. Další důkazy pro jeho existenci přinesl Hubbleův kosmický dalekohled. Nejsou ale zcela uspokojivé.
Zpožděný příjezd
Exoměsíc obíhá okolo exoplanety Kepler-1625b, která jednou za 287 dní přechází před svou hvězdou. Při pozorování jednoho takového přechodu nastaly dva nečekané jevy. Zaprvé planeta před hvězdou přešla o 78 minut dříve, než měla. A zadruhé asi 3,5 hodiny po jejím přechodu došlo k dalšímu poklesu jasnosti hvězdy. První jev podle vědců souvisí s gravitačním vlivem měsíce na pohyb planety. Druhý pozorovaný pokles jasnosti hvězdy měl způsobit samotný měsíc, který také přešel před hvězdou a zablokoval část jejího světla.
Nečekaně velký
Zní to dobře, jenže… Náš Měsíc má asi čtvrtinu průměru Země. Vnější planety sluneční soustavy mají desítky větších i velmi malých měsíců. Největším v celé sluneční soustavě je Jupiterův Ganymedes, který dosahuje 40 % průměru Země. Podle vědců mohou ve vesmíru existovat měsíce, které mají velikost podobnou Zemi. První exoměsíc Kepler-1625b I ale předčil veškerá očekávání. Měl by mít velikost jako Neptun! Tedy mnohem větší než Země.
Pochybná existence
V letošním roce vyšly další odborné studie, které potvrzují, že k přechodu planety Kepler-1625b došlo dříve, ale to s přítomností měsíce nemusí souviset. Druhý jev, který měl přímo dokazovat existenci prvního známého exoměsíce, ale jiní vědci v datech nepotvrdili.
Najít tak malý pokles jasnosti je těžké. Přesnost kosmických dalekohledů sice neovlivňuje atmosféra, ale jasnost hvězdy může nepatrně kolísat v závislosti na její vlastní aktivitě. Existence prvního exoměsíce je tak zatím velmi nejistá – a v nejbližší době se to nezmění. Vědci nedostali možnost pozorovat Hubbleovým dalekohledem další přechod planety. Stálo by to příliš mnoho času a žádostí o pozorování s Hubbleovým dalekohledem je samozřejmě spousta.
Skutečná Pandora jako z Avataru?
Nejslavnějším exoměsícem je nepochybně Pandora z filmu Avatar. Měla by obíhat okolo hypotetické obří planety Polyphemus u hvězdy Alfa Centauri A, která skutečně existuje. Jedná se o nejbližší hvězdný systém od Země, vzdálený přes 4 světelné roky. Systém tvoří tři hvězdy označené písmeny A, B a C. U hvězdy Alfa Centauri B byla před lety objevena menší planeta, ale její existence byla zpochybněna. Druhá hvězda Alfa Centauri C je známější pod názvem Proxima Centauri a je to nejbližší hvězda od Slunce. Okolo ní obíhá planeta nejméně o třetinu hmotnější než Země. Alfa Centauri A je z celého systému největší hvězdou. Žádné obří planety s obyvatelnými měsíci u ní objeveny nebyly a zřejmě tam ani nejsou. Určitě ne poblíž samotné hvězdy. Skutečnou Pandoru tak musíme hledat jinde.
