Safari Park Dvůr Králové přivital za svou osmdesátiletou historii teprve druhou samici raritního páva konžského (Afropavo congensis). Tento tajemný africký pták, jehož existenci před více než devadesáti lety prozradilo jediné pírko, představuje pro zoologické nadšence bez nadsázky naprostou senzaci. V těchto dnech se nová obyvatelka zabydluje v jedné z prostorných voliér oblíbeného pavilonu Madagaskar a tropický les.
Páv konžský byl a stále je opředen řadou nejasností. Jde o velmi skrytě žijící druh pralesa, o kterém vědci i terénní zoologové získávají většinu poznatků z divočiny převážně díky fotopastem. V zoologických zahradách po celém světě je navíc mimořádnou raritou. V současnosti mezinárodní zoologická databáze ZIMS eviduje v zapojených institucích celkem pouhých padesát sedm jedinců.
V lidské péči se tento druh množí zcela výjimečně. V celé Evropě se aktuálně nacházejí pouze tři zoologické zahrady schopné sestavit chovný pár, ke kterým se nyní po letech čekání úspěšně připojil i královédvorský Safari Park.
Nový chovný pár páva konžského v Safari Parku: Naděje na první mláďata
Pávy konžské chová podkrkonošská zoo již od roku 2003, kdy sem dorazila historicky první samice. Po jejím odchodu zde žili výhradně samci. Poslední z nich přišel do Dvora Králové v roce 2019 a až do současnosti čekal na vhodnou partnerku.
Nová samice je teprve druhou zástupkyní svého druhu v historii zahrady a přicestovala ze Zoo Varšava. Právě varšavská zoo je momentálně jediným evropským zařízením, které pávy konžské pravidelně rozmnožuje.
Chovatelé ve Dvoře Králové se proto tamními úspěšnými podmínkami inspirovali a maximálně je napodobili. Zvířata dostávají identickou krmnou dávku, využívají stejný typ hnízdní podložky a mají zavedený shodný denní režim.
Ptáci nyní obývají venkovní voliéru s neustálým přístupem do vytápěného zázemí. Společnost jim dělají menší druhy ptactva, celé expozici však dominantně vládne právě konžský pár.
Jak vypadá páv konžský: Žádný vějíř, ale smaragdový lesk
Nově sestavený pár si na sebe v pavilonu Madagaskar a tropický les rychle zvyká a samec se samici již aktivně dvoří. Návštěvníci je od sebe snadno rozeznají, přestože na rozdíl od známějších asijských příbuzných není samec o tolik výraznější. Zásadní rozdíl spočívá ve zbarvení a tvaru peří. Typické dlouhé ocasní krovky a ikonický páví vějíř byste u páva konžského hledali marně.
Samec se pyšní lesklým peřím v sytých kovově modrých a zelených tónech. Naproti tomu samice páva konžského je převážně šedavá a maskovací, přičemž na ní vynikají pouze lesklá smaragdově zelená záda. Obě pohlaví zdobí vzpřímená péřová korunka na temeni hlavy, která je ovšem u samice znatelně drobnější.
Spojení páru dává chovatelům reálnou naději na odchov mláďat v historii Safari Parku. Cesta k nim však bývá složitá. Tento africký endemit je povahou velmi plachý a pro úspěšné zahnízdění vyžaduje naprostý klid, ideální mikroklima a vysokou míru soukromí.
Jak žije páv konžský v pralese: Přísná monogamie i pěvecké duety
Páv konžský se způsobem života i chováním od asijského páva korunkatého zásadně odlišuje. Jeho přirozeným biotopem jsou výhradně hluboké deštné lesy v povodí řeky Kongo na území Demokratické republiky Kongo. Zatímco asijští pávi tvoří harémy tvořené jedním samcem a více samicemi, páv konžský žije v přísně monogamních párech.
Tento rozdíl se projevuje i v rodičovské péči. Do péče o kuřata se podle pozorování zapojují oba rodiče rovnoměrně. Samice navíc do skrytého hnízda snáší obvykle pouze dvě až tři vejce. Kvůli špatné viditelnosti v hustém pralesním podrostu spolu páry na dálku komunikují pomocí harmonicky sladěných pěveckých duetů.
Nepřístupný terén konžského pralesa a skrytý způsob života extrémně ztěžují odhady velikosti divoké populace. Je ovšem jisté, že ptáků v přírodě ubývá, přičemž střízlivé odhady mluví o několika desítkách tisíc přežívajících jedinců.
Neuvěřitelný objev páva konžského: Záhada zapomenutého pírka
Samotný objev páva konžského se v odborné literatuře řadí mezi nejpozoruhodnější ornitologické senzace dvacátého století. Vše začalo v roce 1913. Americký ornitolog James Paul Chapin potkal během terénního výzkumu v provincii Ituri v tehdejším Belgickém Kongu místního muže s neobvyklou pokrývkou hlavy.
Zdobilo ji pírko, které výzkumník nedokázal přiřadit k žádnému známému africkému ptákovi. Pírko sice získal a bezpečně uložil do muzea, ale dlouhých dvacet tři let marně pátral po jeho původci.
Průlom nastal až v roce 1936, kdy Chapin působil v Královském muzeu v belgickém Tervurenu. Na jedné z chodeb spatřil dva preparované ptáky, kteří byli léta mylně označováni jako mladí pávi indičtí.
Chapinovi toto zařazení nedávalo smysl. Vzpomněl si na záhadné pero z Ituri, porovnal ho s vystavenými vycpaninami a zjistil naprostou shodu. Na základě tohoto objevu mohl ještě v témže roce vědecky popsat zcela nový živočišný druh.
Zajímavostí zůstává, že zmíněné referenční vycpaniny ležely v Tervurenu bez povšimnutí již od roku 1896. Tehdejší odborníci je považovali za bezcenné křížence asijských pávů s africkou domácí drůbeží, případně za nedospělé asijské pávy, a proto je ani nedoporučili zařadit do hlavních expozic.
Nyní se tento znovunalezený africký klenot představuje v plné kráse i návštěvníkům Safari Parku Dvůr Králové.
Prohlédněte si vzácného páva v Safari Parku Dvůr Králové:
Zajímají vás další unikátní zvířata a novinky ze světa zoologických zahrad? Přečtěte si další články na webu ábíčko.cz:
