Vila je poklad

Sdílej
 
Většina z nás je pořád ještě zvyklá za památky považovat jenom stavby, které vznikly někdy v období gotiky, renesance nebo baroka: paláce, zámky a hrady. Ale jsou i stavby z hlediska historie mladé - od jejich zrodu neuplynula staletí, nýbrž desetiletí -, a přesto nad nimi odborníci žasnou, rozplývají se, nešetří superlativy. Aby je náhodou někdo nezboural, jsou zařazeny mezi památkově chráněné objekty.

Jeden takový dům najdete v Praze. Jmenuje se Mu¨llerova vila. Stojí ve čtvrti Ořechovka a svůj název dostala podle majitele Františka Mu¨llera, který si ji v letech 1928 až 1930 nechal postavit podle návrhu slavného architekta Adolfa Loose. Pan Mu¨ller si vybral dobře. A díky svému rozhodnutí oslovit právě Loose se vlastně "postaral" o svoji nesmrtelnost. Čím je tahle vila tak výjimečná, že byla v roce 1995 prohlášena za národní kulturní památku - jako třeba Pražský hrad, Národní divadlo nebo Rudolfinum?

To hlavní je uvnitř

Od okolních vil a vilek se liší už na první pohled. Vypíná se na strmém svahu nad silnicí. Nemá sedlovou, ale plochou střechu. Vypadá chladně, tajemně, až přísně. Jako velká světlá kostka odlehčená okny ve žlutých rámech zasazených zdánlivě bez jakékoliv logiky. Nicméně jen málokterý architekt se řídil rozumem právě jako Adolf Loos. To hlavní se odehrává uvnitř vily. Loos při vymýšlení jednotlivých částí nepostupoval, jak bývá zvykem, po patrech, ale členil prostory podle jejich funkce a významu. Znamená to, že kupříkladu stropy nejsou ve stejných úrovních. Jinou výšku má obrovská obytná hala, jinou zase dámský "budoár" nebo kuchyně či pracovna. Adolf Loos svoji koncepci nazýval Raumplan (česky "prostorový plán"). Dětský pokoj je laděn do veselých barev Obytná hala se vyznačuje pohodlím Podle odborníků dnes neexistuje zachovalejší koupelna ze 30. let než v této vile

Výtahy, mramor i linoleum

Vila je majetkem Muzea hlavního města Prahy a letos byla poprvé otevřena pro veřejnost. A tak se každý, kdo zaplatí tři sta (dospělí) nebo dvě stě (sleva) korun, může na vlastní oči přesvědčit, jak vypadalo špičkové bydlení před sedmdesáti lety. Vila byla restaurována s výjimečnou pečlivostí. Podařilo se zachovat původní zařízení, a pokud se nenávratně ztratilo, vyhledalo se takové, které přesně odpovídalo tomu, které vybíral Adolf Loos. V tomto případě se tudíž nehovoří o rekonstrukci, ale o restaurování stavby. Na střeše leží přírodní asfalt, na podlaze dětského pokoje barevné linoleum, tehdy výkřik moderní doby, stejně jako kuchyňský elektrický sporák, v koupelnách jsou vany a umyvadla, jaká se už nevidí, dům má dva výtahy - jeden osobní, druhý vede z kuchyně, na stěnách si všimnete obkladů z ušlechtilých mramorů a dalších krásných nerostů. Jde vůbec o pastvu pro oči: myslelo se totiž i na detaily, jakými jsou kliky u dveří, splachovací zařízení toalet, tapety nebo krásné Preislerovy obrazy. Takových domů je v Evropě málo a Mu¨llerova vila je poklad svého druhu. Proto ta vysoká cena za prohlídku.

VNITŘNÍ USPOŘÁDÁNÍ

Poslední patro s terasou Poslední patro s terasou 1. terasa 2. letní jídelna 3. Fotodílna

Podlaží se soukromými místnostmiPodlaží se soukromými místnostmi 1. ložnice 2.+ 3. šatna pánská a dámská 4.+ 5. dětské pokoje 6. pokoj služebné 7. pokoj hosta 8. koupelna

Reprezentativní částReprezentativní část 1. obývací pokoj 2. jídelna 3. kuchyň 4. dámský budoár 5. knihovna

SuterénSuterén 1. kotelna 2. prádelna 3. sušárna 4.- 6. byt šoféra 7. garáž