Millie, Syd a Olly

Sdílej
 
Živí maskoti olympijských her v Sydney Austrálie patří mezi několik málo zemí, které už dlouho dávají světu na vědomí, že unikátní místní faunu a flóru považují za jeden ze svých národních pokladů. Výběrem maskotů pro světové olympijské hry v Sydney to opět potvrdila - roztomilá stylizovaná zvířátka nejsou vymyšlená, opravdu v Austrálii žijí!

Millie, Syd a OllyŘekne-li se Austrálie a australská zvířena, vybaví si každý okamžitě koalu, roztomilého stromového vačnatce, který se stal neoficiálním symbolem země. Do oficiálního znaku země se pak dostalo jiné typické zvíře tohoto kontinentu, klokan. Ale v Austrálii nežijí jen vačnatci, díky miliony let dlouhé izolaci pevniny od ostatního světa se zde zachovaly ještě primitivnější druhy živočichů, kteří se jinde na světě nevyskytují, neboť je vytlačili vývojově pokročilejší placentální savci (o vačnatcích toto říct nemůžeme, neboť žijí ještě v Jižní Americe, jeden druh dokonce zasahuje až do Severní Ameriky). Těmi primitivnějšími živočichy máme na mysli ptakořitné (Monotremata), podivné savce, kteří svá mláďata živí mateřským mlékem, ale předtím je "vysedí" z vajíček! A právě k této jedinečné skupině patří dva ze tří olympijských maskotů. Třetí postavička naopak zastupuje četné, neméně originální australské opeřence. Pojďme se teď seznámit se zvířaty, která Australané považují za tak významná, že jejich stylizované figurky budou provázet sportovce celého světa v průběhu jejich klání. Každé z nich představuje jeden ze živlů v přírodě - zemi, vodu a vzduch.

Voda

VodaVoda je domácím prostředím pozoruhodného starobylého živočicha, ptako-pyska. Ten, který bude provázet olympijské hry, dostal jméno Syd - podle Sydney, místa konání her. Ptakopysk (Ornithorhynchus anatinus) je jedním z nejpodivnějších zvířat na světě, zoologové dlouho nevěřili, že takové zvíře vůbec může existovat. Válcovité tělo má porostlé jemnou hustou hřejivou srstí, plochým ocasem vzdáleně připomíná bobra, místo tlamy však má kachní zobák a nohy opa-třené širokými plovacími blánami. Navíc klade vajíčka, která zahřívá na břiše - samice přitom leží na zádech. Vylíhlá mláďata se pak živí mateřským mlékem, které však nesají, ale olizují z povrchu tzv. mléčných políček, plošek na kůži, na nichž vyúsťují jednoduché mléčné žlázy. Ptakopyskové si vyhrabávají v březích vodních toků hluboké a spletité nory dlouhé několik metrů, ty, v nichž vychovávají mláďata, mohou měřit až 30 m. Potravu, různé drobné vodní živočichy, hledají svým kachním zobákem výlučně ve vodě a v bahně na dně toků. Aby se uživili, vybavila je příroda podivuhodným smyslem - v kalné vodě jim těžko pomůže zrak, mají proto v jemné kůži kryjící zobák množství citlivých nervových zakončení, která vedou nejen k orgánům hmatu, ale především ke zvláštním elektrosenzorickým orgánům schopným zachytit i tu nejnepatrnější změnu elektrického pole, kterou vyvolá třeba pohyb malého korýška. K podivnostem tohoto živočicha patří i to, že je, podobně jako syslové nebo křečci, vybaven lícními torbami - do nich ukládá nalovenou kořist a teprve na břehu si na ní pochutnává. A samci, stejně jako u ježur, mají na zadní noze ostruhu, do které ústí jedová žláza. Jde tedy také o jedovatého savce, třebaže jeho jed není tak silný jako např. u kober či zmijí.

Země

ZeměPozemní způsob života je vlastní ježurám, ta, která bude maskotem olympijských her, dostala jméno Millie - podle slova milénium - a má symbolizovat konec tohoto a šťastný začátek příštího tisíciletí. Ježura australská (Tachyglossus aculeatus) může někomu na první pohled připomínat zavalitějšího ježka. To proto, že má stejně jako on hřbet krytý dlouhými ostrými ostny. Také je stejně používá: v nebezpečí se svine do koule a nepříteli nastaví své ježaté brnění. Ježura má také stejně špičatý dlouhý a pohyblivý čumáček, tak dlouhý, že spíš připomíná jakousi rourku. Nemá sice zuby, zato je vybavena až 18 cm dlouhým lepkavým jazykem, trošku podobným jazyku mravenečníka. Však se také podobně živí - silnými drápy rozhrabává trouchnivé pařezy, termitiště či mraveniště a pohyblivým čumáčkem a dlouhým jazykem pátrá pod kameny či kládami po hmyzu, hlavně po mravencích a termitech. Mláďata se, jak již bylo řečeno, líhnou z vajíček, ježura však nesedí na vejcích jako ptáci, své jediné vajíčko uloží do vaku. Po vylíhnutí mládě setrvá ve vaku do té doby, než mu začnou růst tuhé bodliny. Ježury mají řadu dalších zajímavých vlastností, jaké u běžných savců nenajdeme. Jejich věčně vlhký nos je vybaven elektrosenzory - ježura je pravděpodobně schopna vnímat elektrické signály, ale to se vědci teprve snaží prokázat. Samci mají na zadních nohách zvláštní ostruhu, do níž ústí jedová žláza - je to tedy jeden z mála jedovatých savců světa.

Vzduch

VzduchJako zástupce vzduchu zvolili Australané obrovského ledňáčka - kookaburru. Dostal jméno Olly, podle slova olympiáda, a je kustodem symbolu olympijských her, pěti olympijských kruhů. Kookaburra je jeho původní domorodé jméno, domorodci ho tak pojmenovali podle nápadného chechtavého hlasu, kterým se ozývá při každé příležitosti. Přírodovědci ho pak znají pod jménem ledňák obrovský (Dacelo novaeguineae). České jméno je velmi přiléhavé - není to žádný drobný pestrobarevný ledňáček, ale pořádný ledňák: může měřit bezmála půl metru a vážit skoro půl kilogramu. Jde totiž o největšího zástupce čeledi ledňáčkovitých. Na rozdíl od našich ledňáčků nežije v okolí vod, právě naopak, velmi často se zdržuje v křovinaté stepi, v suchých lesích či v blízkosti lidských sídel v různých parcích a zahradách, kde loví především velký hmyz a plazy. Vyniká zejména v lovu hadů, které ubíjí svým mohutným silným zobákem. V Austrálii je tento pták nesmírně oblíbený, je totiž velmi zvědavý a nebojácný a lze ho snadno ochočit. Dnes je také mnohem rozšířenější než kdysi, neboť byl vysazen na nová území, kde se rychle zabydlel a rozšířil. V současné době žije nejen ve východní Austrálii, ale i na jejím jihozápadě, v Tasmánii, na Novém Zélandu a mnoha dalších místech.

Statečná ještěrka

Statečná ještěrkaNa olympijských hrách se však bude vyskytovat ještě jeden maskot, ještěrka Lizzie, maskot paralympijských her. Australská agama límcová (Chlamydo-saurus kingi) ponese poselství o síle a statečnosti tělesně postižených sportovců. Tato téměř půlmetrová ještěrka je skutečně velmi statečná, než uteče, snaží se nepřítele zastrašit široce rozevřeným "límcem", kožním lalokem za hlavou, a výhružně otevřenou tlamou. Teprve když se nepřítel jejího postoje nezalekne, dá se na útěk. A utíkat umí opravdu rychle - zvedne se na zadní a podobně jako dávní dinosauři uhání dlouhými skoky do bezpečí.