Force feedback

Sdílej
 
- ucítíte každou díru na silnici Volant Side Winder Force Feedback Wheel - jak vypadá uvnitř a jak se s ním jezdí.

řídící elektronika s procesorem o frekvenci 25 Mhz; elektromotor; neozubené převody; ovládací tlačítka; vstup řídicího signálu; rychloupínací sponaAutoři většiny automobilových závodních her se snaží o co nejdokonalejší znázornění chování vozidla při jízdě. Ne vždy se musí jednat o realistický pohyb, který důsledně dbá všech fyzikálních zákonů, a jízda se tak někdy více, někdy méně podobá skutečnosti. K čemu by ale byl perfektní fyzikální model auta, kdybyste k jeho řízení používali kurzorové šipky na klávesnici a automobil tak jel jenom s plným rej-dem (úplně zatočenými koly), anebo rovně. Proto skoro každý fanda automobilových závodů používá joystick, který umožňuje analogovou (postupnou) změnu natočení kol, přidávání plynu i přišlápnutí brzdy. Chcete-li ale jezdit opravdu dobře, pořiďte si volant s pedály. Nejen že získáte praxi do autoškoly (i když kousky předváděné ve většině her na silnici raději nezkoušejte), ale dojem z řízení auta bude dokonalý.

Třesoucí se volant

Avšak ani skutečný volant, se konstruktérům herních zařízení nezdál dost realistický. A tak vznikl force feedback - technologie, která umožňuje přenášet síly působící na vozidlo do herního ovladače (force feedback se dá přeložit jako zpětná silová vazba, avšak nejčastěji se používá název hmatová odezva, zpětná vazba nebo původní anglický výraz). Základní princip funkce force feedbackového volantu je poměrně jednoduchý. Uvnitř herního ovladače je umístěn výkonný elektromotor napojený na řídicí elektroniku. Jejím srdcem je procesor, který na základě informací ze hry ovládá otáčky elektromotoru (testovaný volant Side Winder Force Feedback Wheel od Microsoftu je řízen 16bitovým procesorem pracujícím na frekvenci 25 Mhz). Elektromotor je přes neozubené převody (nelze je strhat ani při velkém zápalu hry) napojen na osu věnce volantu, kterou otáčí podle pokynů řídicího procesoru. Odpor, jaký vám volant klade při řízení, nezávisí jen na výkonu motoru, ale především na pokynech zasílaných hrou. Proto sebou v některých arkádových závodních hrách volant trhá jako pominutý, kdežto v simulátorech spíše napodobuje proklouzávání kol i povrch pod nimi. Software, kontrolující nastavení volantu volant

Force Feedback Wheel

Pojďme se podívat na náš testovaný volant. Force Feedback Wheel je jedním z nejlepších volantů s hmatovou odezvou. Jeho masivní konstrukce zajišťuje, že se i při velice divoké jízdě bojíte spíše o stůl a věci na něm než o volant, který drží na desce stolu bytelnou rychloupínací sponou. U tohoto zařízení oceníte hlavní výhodu force feedbacku - můžete (nebo spíše musíte) za volant pořádně vzít, jinak jej neudržíte v požadovaném směru. Řízení to sice spíše znesnadňuje, ale pocit z jízdy je téměř dokonalý. Avšak auto se neovládá jen otáčením volantem. Jsou k tomu potřeba i další tlačítka (alespoň jedno aktivující klakson), a především pedály. Nejprve se podívejme na tlačítka. Na volantu je jich celkem osm, z toho dvě vzadu. Trochu mi zde chyběla nějaká řadicí páka, ale tu v současnosti nemá téměř žádný počítačový volant. Pedály jsou opravdu pevné a dobře drží na podlaze. Doufejme, že stejně kvalitní jsou i pružiny zvedající je nahoru (u některých méně kvalitních volantů se totiž pružiny časem vymačkají a pedály jsou pak pořád mírně sešlápnuté). Jestli jsou ale pružiny stejně kvalitní jako ostatní komponenty volantu, tak se není čeho bát.

Perfektní, ale drahé

Mechanické připojení celého zařízení do počítače je díky rozhraní USB absolutně bezproblémové. Softwarovou podporu zajišťuje snadno ovladatelný program, který umožňuje vytváření tlačítkových schémat pro jednotlivé hry. Force Feedback Wheel je bezesporu jedním z nejlepších volantů, jaký můžete mít, škoda jen, že cena odpovídá více jeho vlastnostem (pohybuje se okolo šesti tisíc korun) než možnostem většiny virtuálních řidičů. Levnější volbou by mohl být jeho bratříček, který sice není vybaven force feedbackem, ale kvalitou zpracování je na stejné úrovni.

Autor

Foto archiv Dan Přibáň