Dvojnásobný vicemistr Evropy v závodech automobilových tahačů František Vojtíšek nastoupil do letošní sezony poprvé s vozem zahraniční výroby. České značky LIAZ a Škoda vystřídal francouzský Renault. V úvodním závodě seriálu European Truck Championships FIA ve francouzském Dijonu zvítězil. Následná diskvalifikace kvůli problematickým technickým předpisům mu nevzala chuť, ale naopak vyburcovala rodáka z Jablonce nad Nisou k intenzivní přípravě. Zastihli jsme ho v závěrečné fázi dolaďování vozidla před posledním závodem sezony ve španělské Jaramě.
V letech 1989 a 1990 jste získal stříbrný věnec v Evropském poháru trucků a tituly mezinárodního mistra Velké Británie, odkud jste si také přivezl přezdívku Frankie. Ta se dostala i do názvu vašeho dnešního týmu. Vaše závodnické začátky jsou však spojené s podstatně menšími auty, než jsou tahače.
Moje první závodní auto byla bugina. Začínal jsem s autokrosem v roce 1982 krátce po návratu z vojny. Lákala mě však větší auta a v roce 1986 jsem využil příležitosti k účasti na Rallye Paříž - Dakar s liazkou. Závod jsme nedokončili, ale dostali jsme cenu fair play. O rok později jsem absolvoval první sezonu Evropského poháru trucků, ale v roce 1988 jsem opět startoval na "Dakaru". Společně s Moskalem a Záleským jsme získali na voze LIAZ druhé místo ve své třídě.
Od té doby jste se však na populárním "Dakaru" na startu neobjevil.
Rallye Paříž - Dakar považuji spíš za velké dobrodružství než opravdový závod. Na trati se vyskytují nesmyslné přejezdy, překonávají se hromady kamení, musíte si zvyknout na množství mrtvých. Když jsem jel "Dakar" poprvé, nemohl jsem se s tím vyrovnat. Tahle rallye je náročná především na psychiku a samozřejmě i na odolnost vozidel. Chvíli trvá, než člověk otrne, podruhé to bylo už lepší, ale mnohem raději mám závody na okruzích.
Letošní sezonu jste začal vítězstvím, ale po něm přišla hodně přísná diskvalifikace.
Pro letošní seriál závodů Evropského poháru tahačů jsme připravili nový vůz Renault Premium. Komisaři FIA si byli u nás v Jablonci auto před sezonou prohlédnout a schválili ho. Když jsem však úvodní závod sezony ve francouzském Dijonu vyhrál, nastal poprask. Málokdo s námi na vítězství počítal a potom přišel ten verdikt - diskvalifikace kvůli motoru, který údajně neměl vyhovovat pravidlům FIA. V současné době intenzivně pracujeme na přípravě nejmodernějšího motoru Renault tak, abychom ještě stihli poslední závod Evropského poháru na okruhu Jarama ve Španělsku.
Příznivci závodů tahačů byli zvyklí spojovat vaše jméno s českými závodními auty LIAZ a později Škoda. Proč jste po třinácti sezonách zvolil zahraniční vůz, konkrétně značku Renault?
S továrním týmem Liazu jsem se rozloučil v roce 1997 a založil soukromý CCS Truck Team. Stále sice se stejnou značkou vozu, ale chtěl jsem lépe uplatnit jak své jezdecké, tak i organizační schopnosti. Na konci roku 1999 jsem přijal zásadní rozhodnutí v souvislosti se svou závodnickou filozofií. Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát! CCS Truck Team zanikl a rozloučil jsem se také se značkou Škoda, dříve Liaz. Výsledky předloňského a loňského roku - třetí a čtvrté místo v konečném pořadí Evropského poháru - ukázaly, že jsme i nadále schopni vývoje, avšak malý počet tahačů Škoda Xena, který byl v uplynulém roce vyroben, se stal z hlediska pravidel FIA nepřekonatelným handicapem v účasti na Evropském poháru ve třídě race. Ke splnění řádů FIA je totiž jednou z podmínek, aby přihlášený tahač byl vyráběn v podstatně větší sérii, než tomu je právě u modelu Škoda Xena.
Nelákala vás účast ve třídě speciálů, tedy super race, ve které nejsou v tomto směru pravidla tak přísná?
Myslím si, že budoucnost závodních tahačů je ve třídě race. Divák totiž chce sledovat auta, která se svým vzhledem příliš neliší od těch, jež vidí v běžném provozu na silnicích. Tahače, které se zúčastňují závodů ve třídě super race, jsou také mnohem dražší a právě to je příčinou určité nejistoty týkající se budoucnosti závodů celé této kategorie.
Jaké jsou rozdíly mezi tahači třídy race a super race?
Automobily třídy race se na první pohled mnohem více podobají běžným tahačům. Speciál super race je složen ze speciálního podvozku, motor zpravidla patří jiné značce, kabina je taky odlišná. Naše třída race má minimální hmotnostní limit 5800 kg, tahače třídy super race smějí vážit o 800 kg méně. Mají povolené kotoučové brzdy na všech kolech, automatickou převodovku. U třídy race neexistuje omezení objemu motoru, ale tlaku turba. Tahače třídy super race mají naproti tomu daný maximální objem válců hodnotou 12 litrů.
Když jste koncem osmdesátých let začínal závodit v Evropském poháru, byl jste z tehdejšího Československa jediný. Dnes je ve startovním poli Čechů více. Pomáhá to?
Jsem rád, že nás je víc, je to zajímavější. Daniel Landa jezdí stejnou třídu trucků, tedy race. On dává předost značce SISU, na renaultu jsem jediný Čech. Ačkoli jsme kamarádi, na závodní trati si nic nedarujeme. Ve třídě speciálů super race závodí ještě Standa Matějovský.
Díky za rozhovor.
DOSAŽENÉ ÚSPĚCHY
1988 - 2. místo na Rallye Paříž - Dakar 1989 - 2. místo v Evropském poháru tahačů, 1. místo v Mezinárodním mistrovství Velké Británie v závodech tahačů 1990 - 2. místo v EP tahačů, 1. místo v Mezinárodním mistrovství Velké Británie v závodech tahačů 1998 - 3. místo v EP tahačů 1999 - 4. místo v EP tahačů
