Dům plný šišek

Sdílej
 
Kde začíná život stromu Viděli jste někdy v životě jedlovou šišku? Myslím zblízka? Já ne. Teprve nedávno jsem měla to štěstí a mohla se těšit pohledem na celé dozrávající jedlové šišky na dosah ruky - bylo to v luštírně Semenářského závodu Lesů České republiky, s. p., v Týništi nad Orlicí a byla jimi pokryta celá podlaha, kam oko dohlédlo.

Celý sklad byl provoněný jedlovou pryskyřicí, vůně se šířila i do nižších pater a vítala nás už na schodišti. Poprosila jsem, zda bych si nějakou šišku nemohla vzít. Doma jsem ji pak na radu ing. Zdeny Hlavové, ředitelky závodu, pečlivě a pevně omotala křížem krážem silonovou nití. Jedlové šišky mají totiž tu vlastnost, že když dozrají a uschnou, rozpadnou se na jednotlivé šupiny. V přírodě se takto rozpadají ještě na stromech, proto nikdy nenajdete celou jedlovou šišku na zemi. Ostatně, když jsem viděla, jak taková šiška vypadá, pochopila jsem, proč se musí rozpadnout - je tak zalepená a prosycená smolou, že by se z ní "vlepená" semena snad nikdy neuvolnila. Zralá jedlová šiška se ještě na stromě rozpadá, na větvi zůstane jen středové vřetenoSběr jedlových šišek ovšem není jen tak, jako když si např. jdete natrhat v sadu jablka - je to úplná věda. Nelze čekat, až šišky úplně dozrají, to by se před sběrem rozpadly. Ale sbírat je příliš nezralé také není možné, nezralá semena by nevyklíčila. Sběrač proto musí vystihnout pravý okamžik: šiška musí být ještě zelená, s nádechem do hněda. Když má správnou barvu, jednu šišku rozřízne, pak rozřízne i semeno a zkontroluje, zda je zralé. Teprve pak nastane skutečná sklizeň v korunách stromů. A kdo někdy viděl vzrostlou jedli, jistě si umí představit, co je to za riskantní práci - vždyť šišky vyrůstají až v nejvyšších patrech koruny, a navíc na konci větví! Tady by nějaký sadařský žebřík nebyl nic platný...

K čemu slouží semenářský závod?

Borovice lesní má tvrdé dřevnaté šišky, které se otevírají za suchých teplých dníDnes už se lesy nepěstují tím způsobem, že by se dospělý porost vykácel vždy "na holo" (tzv. holoseč) a pak se začínalo od semenáčků. Doby plantáží stejnověkých porostů v pravidelných řadách vysázených boroviček, smrčků či modřínků jsou pryč. Dnes dávají lesníci přednost přirozené obnově lesa, to znamená, že ponechají v porostu semenné stromy a odstraňují z něj nekvalitní jedince. V lese tak vedle sebe rostou stromy nejrůznějšího věku a také pravidelné řady byste tam hledali marně. Při tomto způsobu pěstování lesa by se tedy mohlo zdát, že semenářský závod je dnes zbytečný. Skutečnost je trošku jiná. Stromy neplodí každoročně, tzv. semenné roky se opakují v delších časových odstupech: smrk např. plodí přibližně jednou za deset let, buk, borovice a modřín jednou za tři až pět let. Semenářský závod je však schopen zásobu semen získanou v těchto semenných letech uchovávat a skladovat, aniž by semena výrazně ztrácela klíčivost, a podle potřeby je poskytovat různým školkařským podnikům průběžně, kdykoliv je potřebují pro vypěstování sazenic. Část zásob ze zvláště kvalitních porostů skladují v závodě speciálním způsobem - hluboce zmražená semena tvoří tzv. genetickou banku lesního osiva, je to vlastně taková zásoba pro případ nouze nebo nějaké katastrofy. Např. po požáru nebo ekologické havárii může semenářský závod poskytnout semena ze šišek sebraných přímo z postižených míst. Pomůže tak obnovit původní porosty.

 

Z lesa do lesa

Dub letní má žaludy na dlouhých stopkáchPo chvilce povídání o lese, sběru šišek a jejich dalším zpracování mě ing. Hlavová pozvala na prohlídku celého Semenářského závodu. Takovou příležitost člověk nemívá často, proto mě pozvání potěšilo. Zahájily jsme prohlídku v nejvyšším patře - právě tam, kde se zrovna sušily pronikavě vonící jedlové šišky. O několik boxů dál čekaly na další zpracování bedýnky plné borových šišek, v sušárně voněl šípek, neboť zrovna probíhala sezona jeho sklizně a Semenářský závod zpracovává i různé bobuloviny a další šťavnaté plody (jeřabiny, jablka ap., podle objednávky). Pojďme se tedy teď společně podívat, jak a kudy putuje např. borové semínko, než se dostane z mateřského stromu do školky, kde z něj vyroste nový stromek. Sebrané šišky jsou uskladněny ve skladu surovin v dřevěných boxech, které jsou pečlivě popsány. Šišky z různých lokalit se totiž nesmějí promíchat. U každého jednotlivého semínka je proto nutné vést přesnou evidenci, odkud pochází, neboť jen na stejném nebo podobném místě se bude stromečku, který z něj vyroste, dařit. Nezralá šiška smrku roste vzpřímeně, dolů se otočí až pozdějiK luštění se šišky přepravují do sušicích komor, kde se na roštech působením tepla otevírají. Otevřené šišky propadnou po rozlomení sušicích roštů od speciálního bubnu s malými otvory, kde se z nich otáčením bubnu uvolňují semínka. V každém jednotlivém bubnu jsou opět doprovázena svým "rodným listem" s údaji, odkud pocházejí. Z luštírny semena pokračují na různé čisticí linky, kde se z nich vyfoukávají nečistoty, zbavují se křidélek (ta překážejí při setí) a odebírají se z nich vzorky pro zkoušku klíčivosti. Cesta semen pak končí ve vakuové balírně, kde z nich vznikají úhledné kompaktní balíčky. V této podobě je lze při teplotě +3 oC skladovat i několik let (např. u smrku až deset let). Přesto se každý rok z uskladněných semen odebírá vzorek a ověřuje se jejich klíčivost. Modřínové šišky jsou drobné s tenkými šupinamiKdyž přijde čas, putují semínka ze skladu do lesních školek. Tam semena vyklíčí a vyrostou z nich semenáčky - miniaturní stromečky s ohebným kmínkem, jednou či dvěma větvičkami a několika jehlicemi. Na určené místo v lese se vysazují, když jim je jeden či dva roky. A protože, jak už bylo řečeno, doslova každé jednotlivé semínko má svůj výše zmíněný "rodný list" - prakticky všechny semenáčky se vracejí na místo, odkud pocházejí a kde některý z nich možná jednou v budoucnu nahradí mateřský strom.

 

TĚŽKÁ PRÁCE S BUKVICEMI

Semena buků (ale i jedlí a dubů) vyžadují zcela zvláštní zacházení. Aby je bylo možné dlouhodobě skladovat, musí se vysušit tak, aby v nich zbylo pouhých 10 % vody. Pak se zmrazí na -7 až -10 oC. Toto ošetření napodobuje stav v přírodě, do jakého se semena dostávají při zimování. Ve skladu však lze "zimu" na rozdíl od přírody prodloužit i na několik let. Před setím je třeba opět napodobit přírodní podmínky - semena se musí pomalu v průběhu tří až čtyř měsíců "probouzet": jsou přestěhována do místnosti, ve které je stálá teplota +3 oC, a pracovníci závodu je průběžně kropí a mlží, aby si znovu doplnila zásobu vody na původní množství. Teprve pak je lze (nejlépe na jaře) vysévat do školek.

 

KOLIK SEMEN ZE ŠIŠEK

Pokud si vyklepete semínka z borové šišky na dlaň, nebude jich ani tolik, aby vám ji celou překryla. Tak málo jich v každé šišce dozrává. Však také borová šiška má nejmenší podíl semen v poměru ke své hmotě - ze 100 kg šišek lze získat 1,5 kg semene. Lépe je na tom smrk a modřín, ze 100 kg smrkových šišek získáte až 3 kg semene a ze 100 kg šišek modřínových dokonce 5 kg semene. buk lesní dub letní smrk ztepilý borovice lesní borovice černá jedle bělokorá modřín opadavý lípa srdčitá Semena našich nejdůležitějších dřevin