Cibule pro chuť i pro zdraví

Sdílej
 
Zelení přátelé TIPY, RADY, NÁMĚTY Cibuli přišli na chuť už lidé v pravěku a nejstarší civilizace, Sumery počínaje a Řeky a Římany konče, ji běžně pěstovaly. Tenkrát však lidé netušili, že obsahuje různé zdraví prospěšné látky (vitaminy B, C, karoten) včetně fytoncidů (látek s protibakteriálními účinky), a cenili si především chuti, kterou způsobují převážně těkavé éterické silice.

Nejsnadněji ze sazečky!

Cibuli kuchyňskou sklízíme i s natí a před uskladněním ji necháme důkladně vysušitNejsnazší a nejběžnější je pěstování cibule kuchyňské (Allium cepa) ze sazečky: to jsou malé cibulky (10 až 15 mm v průměru), které se zpravidla kupují v semenářských obchodech. V březnu a začátkem dubna se vysazují v deseticentimetrových rozestupech přímo na záhon, do řádků vzdálených od sebe 25 cm. Cibulky se do půdy mírně vtlačují tak, aby horní část byla v úrovni s povrchem. Průběžně odplevelovaný a zalévaný porost se ve druhé polovině vegetačního období už nezavlažuje. Jakmile začíná nať žloutnout a zasychat, což bývá začátkem léta, může se začít sklízet. Ze země vytahaná cibule s natí se ale musí nechat důkladně proschnout.

Cibule ze semen vydrží déle!

cibuleCibule ze sazečky není příliš trvanlivá, a proto se přes zimu skladuje cibule pěstovaná ze semen. Ta se vysévá v březnu do řádků vzdálených 25 cm od sebe. Vzešlé rostlinky se jednotí na vzdálenost 10 cm. Tato cibule, nazývaná též jednoročka, se sklízí až na podzim. Kromě ní existují ještě ozimé přezimující odrůdy, které se pěstují podobným způsobem. Vysévají se ale v srpnu, jednotí se až zjara a sklízejí přibližně ve stejné době jako cibule ze sazečky.

Cibule mrazuvzdorná, patrová...

Sečka živorodá se rozmnožuje cibulkami vyrůstajícími v přeslenech na stvoluZatímco v evropské a severoamerické kuchyni vládne cibule kuchyňská, východoasijskou, zejména sibiřskou, čínskou a japonskou oblast, už po tisíciletí ovládá vytrvalá cibule zimní neboli sečka (Allium fistulosum). Jak český název napovídá, je mrazuvzdorná, takže snadno odolává našim zimám. V kuchyni se využívá její nať, která připomíná obří pažitku a během vegetace se 3x až 4x sesekává (proto "sečka"). Tento druh tvoří trsy s drobnými protáhlými cibulkami v zemi. Pěstuje se však již mnoho jejích fo-rem, které mnohdy slouží spíš jako okrasné. Například nekvetoucí sečka živorodá, která vytváří místo květenství tmavočervené vzdušné cibulky, nahloučené v přeslenech. Z nich někdy vyroste stvol s dalším přeslenem drobných cibulek a tak se stává, že nám vyroste tří - až pětipatrová cibule!

Zkuste to také

Cibule zimní se množí na podzim dělením trsů, zjara pak výsevem semen do řádků. Sečka živorodá se rozmnožuje výsadbou pacibulek (z oněch "patrových" rostlin), nebo také dělením trsů. Tomuto druhu se daří i v polostínu, například pod ovocnými stromy. Mnozí pěstitelé se dnes snaží tuto zajímavou cibuli rozšířit, neboť vysoce oceňují její přednosti: vysoký obsah vitaminu C, odolnost proti mrazům a snadnou možnost rychlení. Můžete tedy jejich snahu podpořit.

Pozor!

cibuleKuchyňská cibule vyžaduje hodně sluníčka, daří se jí proto jen na osluněných záhonech. Dává přednost lehčí půdě a vysloveně nesnáší hnojení chlévským hnojem!