Recyklace skla

Sdílej
 
Doba rozkladu odpadů ve volné přírodě přirozenými procesy se různí. Biologický odpad se rozkládá nejrychleji (týden až několik měsíců). Papír zmizí během jednoho roku a železný drát během desítek let. Skleněné a plastové obaly jsou však z hlediska jednoho lidského života věčné a protože jich produkujeme neuvěřitelné množství, hrozí nám nebezpečí. Utopíme se v odpadcích, nebo je naopak zužitkujeme?

Kapka roztaveného skla dostává tvar láhve během několika vteřin.Recyklace (znovuvyužití) druhotných surovin se pozvolna, ale jistě zabydlela v našem povědomí. Dá se říci, že za posledních deset let se stalo třídění odpadků součástí kultury naší společnosti. Tento nový zvyk zdomácněl v České republice samozřejmě až poté, co se na ulicích začaly objevovat zvláštní kontejnery na tříděný odpad. Dnes už každé malé dítě ví, že papír patří do jiného kontejneru než plasty nebo sklo. Samozřejmě i dnes je řada vesnic a měst, ve kterých lidé nemají možnost odpad třídit. Stále jich však ubývá. Smutné je, že mnozí lidé, ačkoliv tu možnost mají, třídění odpadu nerespektují. Proto se dostává pořád více než 50 % recyklovatelných materiálů na skládky, odkud zatím není návratu zpět.

Rozbité a nevratné láhve

Sklo je materiál pro recyklaci jako stvořený. Teoreticky by stačilo každou rozbitou či nevratnou láhev hodit do kontejneru a poté ji přetavit na láhev novou. Tak jednoduché to však není. Neukáznění lidé házejí do kontejnerů na sklo i plechovky, plastové láhve, keramické materiály a leckde dokonce veškerý domovní odpad. Není ani nic neobvyklého, když v kontejneru na bílé sklo tvoří polovinu obsahu sklo barevné.

Barevné a bílé

K recyklaci je nejvhodnější bílé tabulové sklo. U něj je zajištěna poměrně vysoká čistota materiálu. U střepů z bílých lahví takovou čistotu zajistit nelze. I když se před drcením pečlivě třídí, zůstávají mezi bílými střepy i střepy barevné. Pak nezbude, než podle procenta barevného skla rozhodnout, zda bude střepový základ použit pro výrobu bílého či barevného skla. U barevných střepů je to jednodušší. Láhve se vyrábějí ve dvou základních barvách (hnědá a zelená) a v několika odstínech. Hnědé se běžně docílí přidáním sulfidu železa a zelené přidáním sloučenin chromu. Chrom je velice výrazná barvicí složka, a proto se zelené střepy nesmějí ve velkém množství používat ani při výrobě skla hnědého (kazí hnědou barvu zeleným odstínem). Zvláštní oblastí je autosklo. To, ač na první pohled vypadá jako zcela čiré, obsahuje vysoké procento železa, a proto se nesmí používat na výrobu skla bílého.

Cesta drtičkou

SkloPři drcení lahví se musí dodržovat přísná norma. Ve sto kilogramech střepů může zůstat pouze deset gramů keramického materiálu, šest gramů kovového a magnetického odpadu, půl gramu nemagnetického odpadu a vůbec žádný netavitelný materiál. Tyto příměsi se odstraňují před vlastním drcením na třídicí lince, v níž jsou např. sběrné magnety na kov nebo fukar na lehké materiály. Sklo se potom drtí na střepy velikosti od 3 mm do 2 cm. U autoskel je drcení složitější. Ta jsou totiž polepena ochrannou fólií, která se musí odstranit. Sklo se tedy protahuje lisem, kde se naláme, a poté se točí na vymlacovacím bubnu tak dlouho, až se oddělí od holé fólie.

Nový život láhve

Nadrcené střepy se míchají s ostatními přísadami. Tím vznikne takzvaný kmen, který se v peci taví přibližně při 1460 oC. Tavenina poté postupuje k výrobním strojům, kde se tvarují vlastní láhve a další obaly. Hotové výrobky se nakonec dochlazují v chladicí peci, projdou výstupní kontrolou a jsou připraveny k novému použití.

Výstupní kontrola

láhveVe skle láhve může zůstat kousek neroztaveného materiálu. Ten je nejslabším místem skleněného obalu, a proto tyto vadné kusy výstupní kontrola vyřazuje a posílá zpět do drtičky na začátek procesu. Při kontrole sklenic se simulují nárazy, k nimž dochází na plnicích linkách. Láhve se poté prohlížejí speciálními kamerami, které odhalí i sebemenší nečistotu ve skle, a vadné láhve opět putují na začátek výroby.

EKOZNAČKY

ESVEkologicky šetrný výrobek je známka udělovaná v rámci národního programu označování výrobků ochrannou známkou. Ten je řízen Ministerstvem životního prostředí. Výrobky označené touto značkou jsou přezkoušeny státem akreditovanou zkušebnou. BIOBIO - Produkt ekologického zemědělství je také státem garantovaná značka. Výrobky takto označené pocházejí z hospodářství, které splňuje poměrně přísné podmínky metodického pokynu pro ekologické zemědělství a je garantováno Ministerstvem zemědělství. Značka Ecopack je udělována Státním zkušebním ústavem lehkého průmyslu v Českých Budějovicích. U této značky neexistují předem stanovená kritéria, která musí výrobek splňovat. Známé značky Der Grűne Punkt (Zelený bod) a RESY označují obaly vyrobené a recyklovatelné v Německu. V České republice tyto značky nemají žádný význam. Symbol tří šipek označuje plastové výrobky. Číslo označuje, z jakého plastu je výrobek zhotoven, což pak usnadňuje recyklaci. DGP EcoPack RESY Plast

Autor

V odborné spolupráci s akciovou společností Avirunion