Sojuz

Sdílej
 
nikdy cíle nedosáhl, přesto je nejlepší Koncem roku 1966 udávaly světové kosmonautice tempo dvě soupeřící velmoci - Sovětský Svaz a USA. Po řetězu úspěchů a prvenství s programy pilotovaných letů Vostok a Voschod začíná Sovětům docházet dech a první místo v kosmických závodech pomalu obsazují Spojené státy.

Raketa Sojuz na odpalovací rampě. Jméno nese po vesmírné lodi Sojuz, kterou ukrývá pod svým aerodynamickým štítemAmeričané v té době uskutečnili deset úspěšných letů pilotovanou lodí Gemini, ale Rusové nevyslali na oběžnou dráhu ani jednoho kosmonauta. V pozadí kosmických závodů mezi SSSR a USA je jeden hlavní cíl - dobytí Měsíce, o kterém Američané mluví zcela otevřeně, ale Rusové svůj záměr letět k Měsíci tají. 28. listopad 1966, kosmodrom Bajkonur, Sovětský svaz: Z kosmodromu startuje raketa, která vynáší na oběžnou dráhu Země družici s nic neříkajícím označením Kosmos 133. Veškerou aktivitu Rusů v kosmu velmi pečlivě sledují západní pozorovatelé. Podle dráhy mohou usuzovat, že se jedná o špionážní družici. Kosmos 133 však vysílá na frekvencích používaných při sovětských pilotovaných letech do vesmíru. Na západě mají okamžitě jasno: Rusové zkoušejí zcela novou loď, určenou pro pilotované lety. Loď však má na oběžné dráze problémy s orientací, a když její návratový modul vstupuje zpět do atmosféry, prohoří tepelný štít a modul se rozpadne. 27. leden 1967, mys Canaveral, USA: Při pozemních zkouškách americké měsíční lodi Apollo 1 uhoří ve velitelské sekci tři astronauti. Tragédie způsobí, že americký program letu na Měsíc ustrne na čas na místě. Rusům však dodá energii a naději, že opět získají prvenství. Uskuteční tedy další zkušební start nové lodi. Pak následují dva starty modifikací této lodi, které jsou určeny pro oblet Měsíce s lidskou posádkou - to se však svět dozví až o řadu let později. Přestože zkušební lety nebyly příliš úspěšné, je rozhodnuto, že další let bude již pilotovaný. A tak se schyluje k tragédii, o kterou si horečný spěch přímo říká. 23. duben 1967, Bajkonur: Kosmonaut Vladimir Komarov nastupuje do nově vyvinuté kosmické lodě, aby po čtyřech zkouškách bez posádky provedl první pilotovaný let. Teprve nyní je oznámeno jméno této utajované lodi - Sojuz. Start Sojuzu 1 proběhl úspěšně, ale hned na oběžné dráze se loď dostává do problémů. Nevyklopil se panel slunečních baterií, a navíc se loď dostává do neřízené rotace. Při souboji s nefungující lodí se kosmonaut musí spoléhat pouze na sebe. Dostává rozkaz ze Země k předčasnému návratu a s vypětím sil se mu podaří navést návratový modul zpět do atmosféry. Při sestupu k zemi selhal celý padákový systém a Sojuz 1 se ve velké rychlosti roztříštil o zemský povrch. Komarovova smrt při prvním letu Sojuzu byla velkou ránou pro celý program. 6. červen 1971, Kazachstán: Z oběžné dráhy se v návratovém modulu vrací tříčlenná posádka Sojuzu 11. Během sestupu však nemůže řídící středisko navázat s kosmonauty spojení. Po dosednutí kabiny na zem otevírají záchranáři její průlez a jsou šokování: všichni tři kosmonauti jsou mrtví. Z kabiny totiž unikl vzduch ještě před vstupem do atmosféry. Transport rakety po železniciAni tato tragédie však program Sojuz nezastaví a postupně jsou vysílány na oběžnou dráhu další lodi Sojuz a zahajují tak nejplodnější období sovětské kosmonautiky. Sojuzy létají na stanice Saljut a později i na Mir. V roce 1975 uskuteční legendární spojení s americkou lodí Apollo a v roce 1978 letí na Sojuzu 28 i náš kosmonaut Vladimír Remek. Lety sojuzů pokračují dál a v současnosti dopravují posádku na budovanou stanici ISS a zůstávají k ní připojeny jako záchranný prostředek pro případ nouze. Na Zemi existují pouze dva prostředky pro let lidí do vesmíru - ruský sojuz a americký raketoplán. Ty se nyní společnými silami podílejí na stavbě stanice ISS. A tak se předmět vesmírných závodů o Měsíc mezi USA a Sovětským svazem v 60. letech stal prostředkem nejaktivnější spolupráce mezi oběma velmocemi. Zvláštní na celém příběhu je to, že sojuz na svůj prvotní cíl - Měsíc - nikdy žádného člověka nedopravil.

VESMÍRNÁ LOĎ SOJUZ

Vesmírná loď SojuzÚplně vpravo je oválná orbitální sekce, kde kosmonauti pracují; další částí je přistávací sekce ve tvaru zvonu, v které jsou kosmonauti v době startu; ta také jako jediná přistane zpět na Zemi. Na přistávací část navazuje válcová přístrojová sekce s pohonnými a korekčními motory.

 

Hry