Ptáte se - odpovídáme

Sdílej
 
Proč jsou lidé lechtiví? Jakub, Frýdek-Místek Zdá se, že se lechtivost vyvinula v průběhu evoluce jako ochrana před parazitickým hmyzem. Kůže citlivě reaguje na lehounké podráždění způsobené klíštětem nebo komárem hledajícím nejvhodnější místo k sání krve.

Proč jsou lidé lechtiví?
Jakub, Frýdek-Místek

Zdá se, že se lechtivost vyvinula v průběhu evoluce jako ochrana před parazitickým hmyzem. Kůže citlivě reaguje na lehounké podráždění způsobené klíštětem nebo komárem hledajícím nejvhodnější místo k sání krve.

Foto
Proto býváme lechtiví nejčastěji tam, kde je tenká, prokrvená kůže a kde dotěrný hmyz lehce unikne naší pozornosti - např. v podpaží nebo v kolenní jamce. Kůže samozřejmě nepozná, co nebo kdo se jí dotýká. Lechtat nás proto nemusí zdaleka jen parazitický hmyz.
Ostatně lechtání člověka člověkem má také svoji funkci: je to způsob komunikace mezi rodinnými příslušníky, přáteli a milenci. Pomáhá upevňovat vztahy mezi blízkými lidmi. Jinými slovy - nechá-li se člověk od někoho lechtat, pouští si ho do své ochranné zóny a dává mu najevo svou důvěru. Profesor R. Provine, neurolog, který se tímto tématem vědecky zabývá, o tom říká: "Pokud si myslíte, že společenská funkce lechtání není důležitá, zkuste polechtat cizího člověka."
Zajímavé je, že člověk nedokáže lechtat sám sebe. Může za to mozeček - část mozku, která kontroluje námi vykonávané pohyby. Víme-li dopředu, kde a jakou silou se budeme sami sebe dotýkat, kůže nezareaguje; pocit lechtání je podmíněn neočekávaností doteků. Britští vědci dokonce sestrojili "lechtacího robota", s jehož pomocí dokázali mozeček oklamat. Člověk robota řídí dálkovým ovládáním, které záměrně reaguje s nepatrným zpožděním. Pouhá pětina sekundy mezi povelem a robotovou reakcí stačí k tomu, aby byl mozeček dotekem "překvapen". Jak vidno, některé vědecké pokusy mohou být docela zábavné.
Své otázky týkající se přírody a chovatelství posílejte na adresu redakce: ABC - RADY, Žerotínova 38, 130 50 Praha 3 nebo e-mailem na rady-priroda@iabc.cz .