Dobrodružství vědy

Sdílej
 
Se jménem doc. Ing.Jaroslava Petra , DrSc., jste se na stránkách ABC mohli setkat už mnohokrát. Připravuje pro nás články o genetice i dalších zajímavostech ze světa vědy. Nenechte se odradit záplavou titulů - Jaroslav Petr dokáže i o složitých věcech psát zábavně a srozumitelně. Ne náhodou patří k našim předním popularizátorům přírodních věd .

Se jménem doc. Ing.Jaroslava Petra , DrSc., jste se na stránkách ABC mohli setkat už mnohokrát. Připravuje pro nás články o genetice i dalších zajímavostech ze světa vědy. Nenechte se odradit záplavou titulů - Jaroslav Petr dokáže i o složitých věcech psát zábavně a srozumitelně. Ne náhodou patří k našim předním popularizátorům přírodních věd .

Foto
Pracujete ve Výzkumném ústavu živočišné výroby. Čím se tam zabýváte?
Zkoumám, co se děje v pohlavních buňkách zvířat, a snažím se o nich dozvědět věci, které by se daly využít například pro klonování zvířat nebo pro přenosy cizích genů do zvířecí dědičné informace.

Kromě vědecké a popularizační činnosti také píšete sci-fi povídky. Co vás na tomto druhu literatury přitahuje?
Asi to, že sci-fi ukazuje člověka ve skutečně mezních situacích- při střetnutích s mimozemšťany, při kosmických výpravách, při pohybu v kyberprostoru. To jsou okamžiky, kdy hrdinové prokazují, co v nich skutečně je - nemůžou nic předstírat. To mám rád v životě, rád o tom čtu i píšu. A musím přiznat, že mě baví ve sci-fi domýšlet, jak se bude svět vyvíjet pod vlivem příštího technického pokroku nebo nových vědeckých objevů. Ve sci-fi vlastně začínám přemýšlet o věcech tam, kde o nich jako výzkumník v práci přemýšlet přestávám.

Četl jste v dětství ABC? Mělo nějaký vliv na váš zájem o přírodovědu?
Když jsem byl malý kluk, nebylo na ABC snadné sehnat předplatné, ale hlídal jsem si ho v trafice. Měl jsem rád dobrodružné příběhy, třeba povídky Otakara Batličky. Hltal jsem komiksy, ať už to byli Strážci nebo příběhy Johna Cartera. Může to znít divně, ale právě tahle záliba v dobrodružství mě asi přivedla k vědě. Na Everestu, na jižním i severním pólu i na dalších místech už někdo byl. Při vědeckém bádání ale můžu dnes a denně vidět a poznávat věci, které nikdo nezná a nikdo je ještě neviděl. Pro mě je věda stejné dobrodružství jako výprava do Matto Grosa nebo pochod napříč Grónskem. ABC vychází od roku 1957.

Jaký vědecký objev, jenž byl od té doby učiněn, považujete za nejvýznamnější?
Těžko říci. Možná to je objev, který zatím leží zapomenut, protože jsme jeho význam ještě nepochopili a nedocenili. Mendelovy zákony dědičnosti ležely bez povšimnutí celá desetiletí, než vědci v roce 1900 zjistili, jaká je to bomba. Z těch doceněných objevů je pro mě bezesporu jedničkou celý obor molekulární genetiky - třeba přečtení lidské dědičné informace. A proč? Asi proto, že se toho tolik dozvídáme o sobě samých - třeba to, že se svými geny překvapivě podobáme zvířatům, nebo to, jak jsou si všichni lidé úžasně podobní a že dělení na rasy a národy je z hlediska genetiky vlastně nesmyslné.

Proč by se lidé měli o dění ve vědě zajímat?
Protože jim zasahuje do života a oni by měli rozumět tomu, co se kolem nich děje. Měli by si udělat vlastní názor na to, jestli je správné klonovat člověka, jestli bychom měli brát geny z bakterie a strkat je do dědičné informace rostlin, jestli bychom měli v laboratoři pěstovat srdce pro nemocné lidi. A správný názor si můžeme udělat jen tehdy, když budeme těmhle věcem rozumět. Proto je dobré vědět, co vědci dělají, co se jim daří a s čím třeba nemůžou pohnout. Jednou se nás může někdo zeptat, jestli by se neměly zavřít atomové elektrárny nebo jestli bychom neměli pustit domácí zvířata na svobodu a stát se vegetariány. Neumím si představit, že bychom mohli jen tak plácnout, že je nám to jedno, protože tomu nerozumíme.

Nemáte z prudkého vývoje např. molekulární biologie a biotechnologií zároveň trochu strach?
Neděsí vás možnost jejich zneužití? Mě to neděsí, určitě ne. Děsí mě nevědomost a rozhodování bez znalosti věci, pouze na základě nějakého pocitu. Lidé jsou ochotni něco odsoudit nebo to naopak nadšeně podporovat bez potřebných znalostí, aniž by o tom přemýšleli. A to může vést k vážným chybám. Každá lidská činnost je spojena s rizikem. Včetně vědy. Nemůžete jezdit autem s vědomím určitého rizika a zároveň chtít po biotechnologiích, aby byly na 100 % bezpečné. Vědci ale nejsou žádní hlupáci, nejsou nezodpovědní. Neříkají si: "Tak, dneska lidstvu zaděláme na pořádný malér." Různé zákazy plynoucí z nevědomosti bývají mnohem nebezpečnější. Může se například stát, že nejlepší vakcínu proti viru, jakým je právě se šířící SARS, budeme moci získat genetickými úpravami. A pak budeme nahraní, protože jsme se předtím rozhodli, že genetické úpravy zakážeme, a to na základě pocitu: "Nerozumím tomu, ale nelíbí se mi to."

Troufnete si odhadnout, v čem se bude svět roku 2041, kdy vyjde 2000. číslo ábíčka, lišit od světa dnešního?
To si vůbec netroufám. Když zalistuji40 let starými populárně - vědeckými časopisy, musím se smát tehdejším představám o světě, ve kterém dneska žijeme. Kdo tenkrát tušil, že bude internet, kdo si uměl představit mobilní telefon nebo obyčejné písíčko? Vědci se předháněli ve vizích skládacích osobních letadel nebo helikoptér a podobných nesmyslů. Kdybych se pokusil věštit budoucnost, určitě bych se svým představám už za deset let smál. Ale to se mi líbí. Ty největší objevy jsou největší právě proto, že je nikdo neočekává. A nás čeká určitě celá řada pořádných "pecek". Už se na ně těším.

ABC SLAVÍ
Příští číslo ABC bude jubilejní - půjde o 1000. číslo v historii! Taková událost se samozřejmě nemůže obejít bez náležitých oslav. O tom, co vše jsme pro vás v ABC č. 10 přichystali, si můžete přečíst na str. 42. Mimo jiné jsme oslovili řadu zajímavých lidí, kteří s naším časopisem mají něco společného. Buď ábíčko v dětství četli a byli jímo vlivněni, nebo s ním v současnosti spolupracují. (V nejednom případě platí obojí.) Rozhovor s Jaroslavem Petrem je první z této série.
* Foto Petr Jedinák a archiv, Kresby DOE Human Genome Programa archiv

JAROSLAV PETR V ABC
Všechny články docenta Jaroslava Petra publikované v ABC najdete i v archivu nawww.iabc.cz .
* Klonování - fantazie... a skutečnost (18/46)
* Kozí mléko pro armádu (5/47)
* Zvířecí škola (9/47)
* Lidé přes kopírák (16/47)
* Zamotaný svět vůní (22/47)
* Tumaj - svědek dávných časů (25/47)
Další články na vás čekají i v tomto ročníku.