X-Men 2: Svět mutantů

Sdílej
 
Pokud vám něco klepe na rameno, a přesto za vámi nikdo nestojí, mohla by to být vaše třetí ruka. V takovém případě jste asi mutant. Nenechte se ale zmást, mutanta na první pohled poznáte jen zřídka - ti nenápadnější jsou už dnes všude kolem nás. O nohu se vám otírá kočka a nad hlavou bzučí moucha - v obou případech to mohou být mutanti. A vy? Není pochyb - vy jste tím největším mutantem ze všech!

Pokud vám něco klepe na rameno, a přesto za vámi nikdo nestojí, mohla by to být vaše třetí ruka. V takovém případě jste asi mutant. Nenechte se ale zmást, mutanta na první pohled poznáte jen zřídka - ti nenápadnější jsou už dnes všude kolem nás. O nohu se vám otírá kočka a nad hlavou bzučí moucha - v obou případech to mohou být mutanti. A vy? Není pochyb - vy jste tím největším mutantem ze všech!

Foto
Můžete si říkat, co chcete, o změnách v genovém fondu, o vývoji lidské rasy, ale pravda o vzniku mutantů je zcela jiná. Mutanti, alespoň co se týče X-Menů, totiž vznikli z lenosti.

RECEPT NA SUPERHRDINU

Pro komiksové scenáristy nebylo problémem vymyslet nového hrdinu a jeho schopnosti. Horší bylo přijít na to, jak postava ke svým schopnostem přišla. Vzhledem k tomu, že nejvíc superhrdinů vzniklo v padesátých letech, stála za jejich existencí většinou radioaktivita. Jeden atomový výbuch za druhým, nějaké to gama záření, vesmírné záření, radioaktivní chemikálie... prostě přiložit k superhrdinskému komiksu Geigerův -Millerův počítač, tak zešílí.

EVOLUCE ZAČÍNÁ

Komiksový tvůrce Stan Lee tehdy vymýšlel novou týmovku, pětici nových hrdinů. To znamenalo pět příčin vzniku, pět atomových výbuchů. Lee přemýšlel, jaké ne povedené experimenty s atomovým zářením má použít,
Foto
když vtom ho napadlo spásné slovo: mutant. Jednoduše se tak už narodili. Jejich geny se rozhodly, že budou jiné. Prostě další stupeň vývoje člověka. V té chvíli si Lee uvědomil, že už nikdy v životě nebude muset nic vymýšlet. Zrodili se mutanti X-Meni.

NOVÁ RASA, NOVÁ NENÁVIST

Ovšem o kolik si Lee usnadnil práci, o to podle zákona o zachování energie znepříjemnil svým hrdinům život. Normální obyvatelé komiksového vesmíru jsou sice zvyklí na různé zjevy, superhrdiny mají dokonce v oblibě, ale mutanty nezkousli. Mutanti totiž nejsou osamělým výsledkem nepovedeného experimentu. Mutanti jsou nová rasa. Zrůdy, které si troufají tvářit se jako lidé. Stan Lee tak vynalezl nejen mutanty, ale zároveň s nimi i novou tvář rasismu. I o tom jsou komiksy a filmy s názvem X-Men.

VŠICHNI JSME MUTANTI

Opište dva miliony stran textu a neudělejte chybu! Nechce se vám do takové úlohy? Není divu. Před velmi podobným úkolem ale stojí každá lidská buňka, když se má rozdělit. Musí se s ním vypořádat buňka kůže, která se připravuje zhojit šrám na odřeném koleni, i buňka kostní dřeně, která má na starosti náhradu opotřebovaných krvinek. Lidská dědičná
Foto
informace je zapsána třemi miliardami písmen genetického kódu a buňka ji musí pro svého "potomka" (novou kožní buňku nebo krvinku) opsat. Každý "překlep" může mít následky. Buňky nejsou neomylné a sem tam se přece jen "seknou". Genetici takovou chybu označují jako mutaci. Některé mutace projdou celkem bez následků. Jiné stojí u zrodu závažných životních karambolů a další jsou dokonce poukázkou na nebývalé výhody. Každý člověk nese ve svých 35 000 genech asi šest životu nebezpečných "zmetků". Smrtící mutace tedy vlastníme úplně všichni a asi bychom na ně vymřeli, kdybychom geny nedědili ve dvou "vydáních" - po jednom od otce a matky. Díky tomu může za poškozený gen zděděný po jednom rodiči zaskočit jeho zdravý protějšek od druhého z rodičů. Smůla však nechodí po horách, ale po lidech. Pokud se nešťastnou shodou okolností sejdou v dědičné informaci poškozené geny jak od otce, tak i od matky, trpí dítě dědičnou chorobou (například tzv. cystickou fibrózou provázenou vážným poškozením plic).

MUTACÍ K ÚSPĚCHU

V přírodě jsou nositelé mutací vystaveni tvrdým zkouškám. Pokud mutace tvora jakkoli znevýhodní, nemá "mutant" v konkurenci svého druhu šanci. Jelen s mutací oslabující svalstvo nepřemůže svého soka během říje, a navíc mu hrozí, že jej snáze uloví vlci. Některé mutace představují naopak "revoluční vynález". Před 100 miliony roků se v důsledku mutace
Foto
proměnily šupiny některých drobných dinosaurů v roztřepené chlupy. Tenhle "kabátek" příjemně hřál, a tak se jeho majitelům dařilo. Kdo by při pohledu na tato stvoření řekl, že se dívá na předky ptáků? Před 65 miliony roků se Země srazila s asteroidem a v nastalém pekle dinosauři vyhynuli. Ptáci přežili díky schopnostem získaným celou řadou dalších užitečných mutací.

MUTANTI NA POLÍCH A V CHLÉVECH

Živočich či rostlina není odsouzen k záhubě ani v případě, že jeho mutace je na obtíž. Musí ho však vzít pod ochranná křídla člověk. Za posledních dvanáct tisíciletí jsme přijali takových mutantů mnoho. Naši předci se ujali třeba některých mutovaných travin, protože jim zachutnala jejich semena. Mexičtí indiáni vybírali mutanty traviny zvané teosinta tak dlouho, až je přetvořili v kukuřici. Ta je názornou ukázkou mutanta, který by bez člověka nepřežil. Kukuřice neumí sama uvolnit zrna z palic a musí to za ni udělat zemědělci. Sbírkou "mutantů" jsou i domácí zvířata. Snad už před sto třiceti pěti tisíci roky v sobě našli zalíbení člověk a vlk a rozhodli se žít pospolu. Čas od času se mezi takovými vlky objevil nositel mutace, která lidem připadala zajímavá. Snažili se získat jeho potomky a mezi nimi vybírali zase jen ty, kteří se jim nejvíc líbili. Tak vznikla široká škála psích plemen - od rychlého chrta přes zavalitého buldoka až po drobného pekinéze. Všichni psi jsou vlastně "vlčí mutanti". Mutantů jsou plné chlévy. Ovce získaly mutací typ srsti, s kterým by jen těžko odolávaly rozmarům počasí, ale který se člověku hodil pro spřádání do vláken. Některým prasatům narostlo díky mutaci navíc několik obratlů v páteři a lidé si je vybrali, protože takoví pašíci mají na těle více masa. Některým plemenům skotu zajistila mutace takové svaly, že by jim je záviděl i mistr světa v kulturistice.

FILMOVÍ MUTANTI

Do kin právě vstupují mutanti ve filmu X-Men 2. Většina filmových mutantů by nikdy nepřišla na svět, protože jejich tělo by řádně nefungovalo. Jen výjimečně se střetneme s lidmi, jejichž tělo mutace vážně postihla. Příkladem může být tzv. Próteův syndrom vyvolaný poškozením genu řídícího růst. Touto vrozenou chorobou zřejmě trpěl Joseph Merick - "Sloní muž", který žil v Anglii v létech 1862 až 1890 a který se objevil i ve filmu. Nahlédněme teď do pomyslné laboratoře, ve které připravují dnešní filmaři své vlastní mutanty.

MIMOZEMŠŤANÉ A ŠÍLENÍ VĚDCI

Co a jak zkřížit, aby vznikl dokonalý mutant a úžasný film? Tak třeba mimozemskou a pozemskou DNA. Výsledkem byla ve dvou dílech filmu Mutant sličná žena, která se ovšem potřebuje pro zachování druhu pářit a zabíjet - a uvádí tak zástupce lidské rasy do problémů. A tak raději opustíme mimozemské mutanty a půjdeme na věc vědecky, jak to činil Seth Brundle. Ten si ve filmu Moucha hrál s teleportací. Vstoupil do jednoho boxu a nechal se jím přenést do druhého. Bohužel si nevšiml, že s ním se teleportu zúčastnila i moucha - její geny se při přenosu zamotaly do jeho rozložené DNA a přeměnily jej v mušího muže.

RADIOAKTIVNÍ PŘÍŠERY

Že by nešlo stvořit slušného mutanta? Godzilla to asi nebude - ohromný ještěr, jehož růst ovlivnila radioaktivita, ničí celá města. Radioaktivita má ale na svědomí i hodné mutanty. Kousnutí radioaktivního pavouka udělalo z Petera Parkera Spider-Mana a právník Matt Murdock se po nehodě s radioaktivní látkou stal zase hrdinným Daredevilem. Pak je tu ještě Toxický mstitel, který rozumu moc nepobral, ale svaly se mu dmou. Mozky zato fungují mutantům, kterým se říká X-Men. Máme tu tedy mutanty nejsvalnatější i nejchytřejší - a jací jsou nejzelenější? Přece Želví ninjové.

PODIVUHODNÍ MAZLÍČCI

Jsou tu ale i další zmutovaná zvířata. Vojáci se pokusili stvořit superpsa v Nejlepším příteli člověka i v Pronásledovateli, oba výsledky však udělaly "Haf" a zlikvidovaly vše živé. To takový pavouček pro štěstí, ten by mohl být to pravé. A velký pavouk by mohl znamenat velké štěstí. Nicméně ve filmu Pavoučí teror obří pavouci moc štěstí lidem nepřinesli. A co takhle had? Zmutovaný Python požíral lidi jako na běžícím páse, vražedný byl i Hadí stisk a člověk křížený s kobrou dělal zase jen hloupé Sssssss. Takže hady a hadice nemutovat! Že by ryby? Vojáci to zkusili s Bílým žralokem a skončili jako poslední článek potravinového řetězce.

NÁŠ VLASTNÍ EXPERIMENT

Mutace mohou vzniknout přirozeně nebo uměle, mohou dopadnout dobře i špatně, jednou přinášejí pozitivní výsledky, jindy jsou zdrojem velkého zla. Mutace jsou všude kolem nás, a přesto zůstávají i nadále tajemné. Vyzkoušejme si na závěr vlastní mutaci podle osvědčeného receptu. Do kádě vložme písmenko A, přilijme písmenko B a nakonec prudce vrhněme písmeno C. Vidíte... už to leze ven a je to nádhera. Dokonalého člověka ani zvíře jsme sice nestvořili, ale povedlo se nám pěkné ABC.

MUTACE A RAKOVINA
V našem těle se nachází asi 100 bilionů buněk. Mutace v jedné jediné může změnit od základu náš život. Poškození některých genů mění poklidnou buňku v zběsile se množící buněčnou masu vytvářející zhoubný nádor. Takové poškození můžou vyvolat například látky z cigaretového kouře. Proto jsou kuřáci vystaveni mnohonásobně vyššímu riziku onemocnění rakovinou.

MUTACE - ZHOUBNÁ, NEBO PROSPĚŠNÁ?
U některých mutací je těžko rozhodnout, jestli škodí, nebo prospívají. Například chyba v genu pro tvorbu červeného krevního barviva hemoglobinu vyvolává poškození krvinek, jež se projeví chorobou označovanou jako srpkovitá anémie. V některých oblastech Afriky je tato choroba velice hojná. Nemocným sice není úplně nejlépe, ale jejich krev vůbec nechutná cizopasným prvokům vyvolávajícím smrtelnou malárii. Lidé nemocní srpkovitou anémií jsou tedy odolní k malárii, kterou ročně onemocní 500 milionů lidí a podlehne jí milion nemocných, hlavně dětí.

 

Hry