Aby budky dlouho vydržely

Sdílej
 

Budka s chráněným vletovým otvoremI když na výrobu budek najdeme desítky návodů a každý ornitolog zaručeně poradí, která budka je nejlepší, přesný vzor vlastně neexistuje. Je to logické - ani v přírodě nenacházejí ptáci stále stejné hnízdní prostory, dutina není vždy jen 30 cm hluboká a 15 cm široká a vletový otvor také nebývá jen kruhový s přesným průměrem. Proto se nesmí nikdo divit, že sýkora zahnízdí třeba v plechovce nebo v pohozené konvi a že rehkovi poslouží místo budky polobotka, kapsa pověšené zástěry nebo bota na polici. Určité zásady by měl ale každý, kdo budky vyrábí, dodržovat. V první řadě dřevo má být proschlé, raději tvrdší a alespoň 2 cm silné (čím silnější, tím více vydrží a lépe zabezpečí stálou teplotu a vlhkost v hnízdě). Dají se vlastně použít jakákoliv prkna, ale při užití některých nevydrží budky ani sezonu, v jiných mohou mladí uhynout přehřátím nebo do nich poteče. Ošetření - budky po zhotovení zvenku dobře ošetříme proti vlhkosti (využijeme nabídku konzervačních látek, které se doporučují na dřevěné ploty nebo stavby) a pověsíme alespoň dva měsíce před začátkem hnízdní sezony, aby "vyčichly". Právě nyní je nejvyšší čas se budkám začít věnovat. Stříška - je vhodné ji pokrýt nějakým ochranným krytem, například asfaltovým papírem. Vletový otvor - chráníme plechovou nebo plastovou destičkou s vyvrtaným otvorem, která odolá nájezdům strakapoudů. Ti skoro každou budku zničí, a navíc si pochutnají na mláďatech. Umístění - budku pověsíme tak vysoko, aby se na ni nedalo dosáhnout ze země, raději na postranní větev, kam mají horší přístup šelmičky a další predátoři. Po sezoně budku vyčistíme a vydezinfikujeme (např. arpalitem).

 

Hry