Kamarád gekončík

Žlutohnědě mramorovaná ještěrka patří do příbuzenstva gekonů. Od pravých gekonů ji na první pohled odlišuje mandlový tvar očí a schopnost oči zavírat. Zoologové ji pojmenovali gekončík noční - Eublepharis macularius a jméno gekončíci - Eublepharinae - nese celá podčeleď, do které patří. Je to jeden z nejsnáze chovatelných a snadno dostupných druhů gekonů.

V ČEM HO CHOVAT

Je to zemní ještěr, který šplhá jen nerad a neobratně. Protože patří mezi větší druhy (dorůstá přes 20 cm délky), potřebuje velkou plochu dna v teráriu. Nádrž může být nižší, ale dostatečně dlouhá a široká, na jedno zvíře počítejte nejméně 20 x 30 cm plochy. Terárium dobře zakryjte, protože i toto pozemní zvíře dokáže z nádrže utéct, i kdyby přitom mělo vyšplhat po holém, zcela hladkém skle. Domovem gekončíka nočního jsou stepní až pouštní lokality Střední Asie a širšího okolí, terárium by proto mělo být zařízeno odpovídajícím způsobem. Na dno můžete dát čistý písek promíchaný s rašelinným substrátem a několik větších kamenů. Rozhodně nesmí chybět miska na vodu, protože gekončíci často a vydatně pijí. V období svlékání alespoň na části dna zvlhčujte substrát důkladněji, jinak mohou mít se svlékáním problémy.

ČÍM A JAK KRMIT

S krmením gekončíků nejsou žádné problémy - samozřejmě, máte-li k dispozici dostatek živého hmyzu - cvrčků, kobylek, sarančat, moučných červů apod. Nejsou nijak vybíraví a i malá mláďata přijímají jakoukoli živou, přiměřeně velkou potravu velmi ochotně. Někdy až příliš ochotně - chováte-li v nádrži gekončíků více, bedlivě sledujte, zda se nenažere pouze nejsilnější jedinec, který je schopen přežrat se k prasknutí, jen aby nemusel ke krmení pustit své slabší kolegy. Nejlepší je, když gekony naučíte přijímat potravu z pinzety (zvládnou to poměrně snadno a rychle) a pak je krmíte individuálně, přesně podle potřeby. Mláďata je třeba krmit častěji, nejlépe každý den, dospělá zvířata můžete krmit jednou za tři až čtyři dny, předejdete tak jejich přílišnému tloustnutí. Rostoucím mláďatům nezapomeňte podávat pravidelně přídavek vitaminů a minerálních látek, které potřebují k vývoji kostí. Dospělcům stačí přídavek vitaminů jen občas - 1x za čtrnáct dní až tři týdny.

NEKOUŠE

Gekončíci se velmi snadno ochočí a naučí se poznávat svého ošetřovatele. Na rozdíl od pravých gekonů nejsou kousaví, takže jim můžete sahat do terária (např. při čištění) nebo je lze opatrně brát do ruky a přenášet. Opatrnost je nutná hlavně proto, že jako všichni gekoni mají lámavý ocásek, o který mohou při neopatrné manipulaci přijít. Doroste jim sice nový (tzv. regenerát), ale rána se může stát vstupní branou pro infekci a růst ocásku znamená pro organismus zvířete určitou zátěž.

Pozor!

Gekončíci jsou vůči sobě poměrně snášenliví - v jedné dostatečně velké nádrži můžete chovat dvě až tři samičky společně (samečka ovšem jen jednoho, dva se v jedné nádrži nesnesou). Při krmení se však mohou mezi sebou nemilosrdně porvat i samičky, je třeba je proto hlídat a slabšímu jedinci umožnit přístup ke krmení třeba i tím způsobem, že dominantní kus (tedy nejsilnějšího jedince) od žrádla opatrně odstrčíte.