Století ve vzduchu

Bratři Wrightové

I když cesta lidstva k ovládnutí vzdušného prostoru začíná hluboko v minulosti, oficiálním datem, kdy člověk poprvé vzlétl v motorovém letadle, je 17. prosinec 1903. Změnit svět takto zásadním způsobem bylo souzeno bratrům Wrightovým.
Když koncem sedmdesátých let devatenáctého století biskup Milton Wright přinesl svým synům hračku v podobě miniaturního vrtulníčku na gumu, neměl ani tušení, co tím způsobí. Bratři byli u vytržení. Model vyletěl až ke stropu, kde se notnou chvíli udržel. A což teprve venku! Od této chvíle Wilbur s Orvellem žili myšlenkou na stavbu skutečného letadla. Jejich počáteční po- pie modelu vrtulníku, který dostali od otce, nelétala. Chyběla jim teoretická průprava a zatím i technické vzdělání. Oba však byli dobrými studenty. Přečetli každý článek i knihu, která byla věnována letectví. Studovali let ptáků, ale také matematiku, fyziku a další technické předměty. Zájem o letectví je však v nejbližší budoucnosti nemohl uživit.

VÝROBCI KOL

Jako vášniví cyklisté si Orville s Wilburem otevřeli obchod s velocipedy, který záhy rozšířili o malou dílnu, kde vyráběli kola vlastní konstrukce. V té době byla ve Spojených státech cyklistika velkou módou. Wrightovy velocipedy se vyznačovaly kvalitou i dlouhou životností. Nebylo proto divu, že obchod vzkvétal, bratři si mohli najmout zaměstnance a sen o vlastním letadle se přiblížil.

PRVNÍ VÁŽNÉ POKUSY

Dnes modelář, zítra letec. Toto rčení platilo už v době bratří Wrightů, takže první pokusy o stavbu létajícího stroje vlastní konstrukce předcházela stavba modelu. Byl jím drak příhradové konstrukce, něco na způsob dnešního krabicového draka, který oběma bratřím vnukl myšlenku o dvouplošníku s řízením pomocí zakřivování nosných ploch. Od myšlenky nebylo daleko k činu. V prvním roce dvacátého století stálo v dílně první letadlo bratří Wrightů - Glider No. 1. Byl to kluzák s dvěma nosnými plochami a předsunutou stabilizační plochou, takzvaného kachního typu. Rozpětí měl 5,18 m, délku 3,2 m a hmotnost bez pilota 22 kg. Pilot ležel na dřevěné konstrukci mezi stabilizační plochou a spodním křídlem. Kluzák mohl být řízen kolem příčné osy přemisťováním pilotova těla, kolem podélné a svislé osy zmíněným zakřivováním nosných ploch.

HLEDÁ SE LETIŠTĚ

Konstruktérům bylo jasné, že pro své aviatické pokusy potřebují startovací plochu bez překážek, nejlépe mírnou pahorkatinu se stálým větrem. Na návrh meteorologického úřadu zvolili písečnou pláž u osady Kitty Hawk na pobřeží Atlantiku ve státě Severní Karolína, kam i s dvouplošníkem Glider No. 1 dorazili v září 1900. Od Atlantiku zde dul stálý a příhodný vítr, poblíž zmíněné lokality se nacházely i menší pahorky, které bylo možno pro budoucí lety využít. Jeden překřtili na Big Hill (Velký kopec - 30 m), druhý na Little Hill (Malý kopec - 9 m), třetí na West Hill (Západní kopec - 19 m).

GLIDER NO. 1 JDE DO VZDUCHU

I když Orville s Wilburem svému stroji věřili, nejprve ho vyzkoušeli jako draka. V mírném větru se Glider bez potíží vznesl. Bratři ho zkoušeli se zátěží i bez zátěže. Při jednom z větších poryvů větru se jim však drak vytrhl z rukou a souvratovou zatáčkou prudce narazil do země. Po opravě, která nutně následovala, již od upoutaných letů upustili a rozhodli se provést první skutečný let. Pilotem byl Wilbur. Nejprve si osahal řízení, ulehl do kluzáku a bratr Orville s pomocníkem stroj zvedli do takzvaného ponosu (asi do úrovně ramen). Wilbur zkoušel zakřivování křídel i ovládání náběžné části stabilizační plochy. Na jeho povel se oba pomocníci rozběhli, dvouplošník nabral vztlak a Wilbur letěl! Let to nebyl nikterak oslnivý. Letová hladina sotva přesáhla jeden metr, ale dolet byl impozantní, celých 120 metrů! Takových vzletů se v říjnu 1900 Wilburovi podařilo deset, takže rok 1900 byl pro oba bratry víc než úspěšný.

MODERNÍ ŘÍZENÍ

Po úspěšných letech Glideru No. 1, bratři přes zimu postavili další kluzák, Glider No. 2, a už se těšili, jak ho v Kitty Hawku vyzkoušejí. Zdokonalili sice řízení, aby se bezpečné provedení zatáček, ale v tomto ohledu úspěšní nebyli. V roce 1902 následoval Glider No. 3, vybavený dvojitou pevnou svislou ocasní plochou. Jeho konstrukce byla výsledkem náročných aerodynamických výzkumů a měření. To už scházel jen nepatrný krůček k instalaci jednoduché plovoucí pohyblivé svislé ocasní plochy a tím ke skutečnému řízení letadla kolem všech os. Však také s Gliderem No. 3 byli oba bratři nadmíru spokojeni.
Mistrně zvládli řízení kluzáku, a dokonce se pokoušeli o svahové létání. Podle některých údajů provedli víc než tisíc úspěšných letů!

MOTOROVÝ LET

I když Wilbur a Orville Wrightové si chtěli do budoucna nechat kluzák Glider No. 3 jako tréninkový stroj, bylo jim zřejmé, že s kluzákem jsou téměř na vrcholu jeho technických možností. Pro dokonalý a dlouhý let bylo potřeba letadlo vybavit motorem. Ještě na podzim roku 1902 se proto rozhodli zkonstruovat svůj první letoun. Konstrukci draku zvolili stejnou jako v případě kluzáku Glider No. 3. Stroj, který nazvali Flyer 1, byl příhradový vzpěrový dvouplošník s dvojitou plovoucí předsunutou stabilizační (kachní) plochou. Motor byl ležatý čtyřválec vlastní konstrukce bratří Wrightů s výkonem 8,83 kW, který poháněl dvě tlačné vrtule. Podvozek tvořily dvě lyže, do jejichž nosníků byla ukotvena zmíněná stabilizační plocha. Potah dřevěné kostry křídel a stabilizační plochy byl z nelakované mušelínové látky.
Pilot opět ležel na dřevěné konstrukci mezi křídly a ovládal jak dvojitou příďovou stabilizační plochu (výškovku), tak zakřivení křídel a pohyb dvojité plovoucí svislé ocasní plochy (směrovky). Letoun měl rozpětí 12,3 m, délku 6,42 m, hmotnost prázdného stroje byla 274,42 kg.

PRVNÍ VZLET

Na svou základnu v Kitty Hawk bratři Wrightové dopravili Flyer 1 v září 1903. Samozřejmě rozložený a v transportních obalech. Protože se blížila zima, okamžitě stroj sestavili a začali zkoušet pohonnou jednotku. Ta však byla zdrojem potíží. Motor měl nevyrovnaný chod, zadřely se vrtulové hřídele. Orwille byl nucen vrátit se domů do Daytonu a vyrobit hřídele nové. Začátkem prosince byl zpět, 14. prosince bratři dokončili opětovnou montáž a ještě téhož dne se rozhodli k prvnímu vzletu. Spolu s pomocníky stroj posadili na dřevěnou startovní kolejnici, vylosovaný Wilbur ulehl za řízení a spustil motor. Poslední kontrola řízení a start! Letoun se rozjel, Wilbur ho úspěšně odlepil od kolejnice.
V důsledku daleko citlivější dvojité stabilizační plochy než u Glideru No. 3 se však stroj po odpoutání od země vzepjal, došlo k přetažení a následnému pádu, zhruba 30 metrů za startovací dráhou. Naštěstí se letounu mnoho nestalo. Nepatrně to odnesla přistávací lyže, výškovka a levé křídlo, což byly opravitelné závady. A protože i pilot byl v pořádku, 17. prosince byl letoun opět připraven ke startu.

HISTORICKÝ VZLET

17. prosince 1903 se bratři Wrightové odhodlali k dalšímu pokusu. Pilotem byl tentokrát Orville. Rozjel se s letounem po startovní kolejnici, po dvanácti metrech dostal Flyer 1 do vzduchu a přízemním letem překonal vzdálenost 37 m (let trval dvanáct sekund). nejdelšího pokusu dosáhl Wilbur, když ulétl vzdálenost 260 m. Následující rok už Wrightové zvládli zatáčky a v září 1904 Wilbur zalétl plný okruh. Aviatizace naší planety začala!

Kresba Jaroslav Velc Fotografie převzaty z publikace Létání - 100 let aviatiky, R. G. Grant (nakladatelství Dorling Kindersley 2003) Mezníky Zdeněk Odehnal Kresby autor, foto archiv

***

1903 17. prosince se uskutečnil první pilotovaný let motorového letadla. Dvouplošník Flyer s motorem o výkonu 8,8 kW (12 k), který postavili bratři Wilbur a Orville Wrightové, ulétl v písečných dunách pláně Kitty Hawk v Severní Karolíně 36,5 m.

1907 13. listopadem se datuje první vzlet pilotovaného vrtulníku. Zasloužil se o to Paul Cornu, jenž zkonstruoval stroj poháněný motorem Antoinette o výkonu 18 kW (24 k). Nešlo o volný, nýbrž upoutaný let ve výšce jen 0,3 m po dobu 20 s.

1909 25. července přelétl francouzský aviatik Louis Blériot na svém stroji Blériot XI s tříválcem Anzani o výkonu 18,4 kW (24 k) jako první průliv La Manche. Získal tak 1000 liber šterlinků od listu Daily Mail, který tento letecký podnik vyhlásil.

1915 1. dubna došlo k prvnímu sestřelu letounu jednomístným stíhacím strojem vyzbrojeným pevným kulometem. Tímto okamžikem se z letadel stala významná zbraň. Primát připadl francouzskému jednoplošníku Morane-Saulnier N a pilotu Rolandu Garrosovi.

1920 8. května byl zalétán první český vojenský letoun Letov Š-1. Tento pozorovací a lehký bombardovací stroj s pístovým motorem Hiero L o výkonu 169 kW (230 k) pozoruhodně velké rychlosti 197 km/h.

1927 20. května se odpoutal od rozjezdové dráhy letiště v Long Islandu (New York) letoun Ryan NYP, pojmenovaný Spirit of St. Louis a o 33,5 h později přistál v Paříži. Američan Charles A. Lindbergh s ním jako první na světě zcela sám pokořil Atlantský oceán.

1933 25. května poprvé vzlétl prototyp pohledného stíhacího dvouplošníku Avia B-534. Dnes se považuje za jeden z nejvýznamnějších symbolů českého vojenského letectva i průmyslu v období mezi první a druhou světovou válkou.

17. prosince 1903 - snímek historicky prvního motorového letu. Na spodním křídle letounu leží Orville Wright a muž stojící vpravo je jeho bratr Wilbur

1936 26. června se uskutečnil volný let prvního prakticky využitelného vrtulníku na světě, německého stroje Focke-Achgelis Fa 61. Stroj s dvěma nosnými rotory umístěnými napříč podélné ose trupu měl 118kW (160k) hvězdicový motor BMW Bramo SH 14A.

1940 26. října vzlétl k premiérovému letu prototyp North American NA-73, ze kterého později vznikl typ P-51 Mustang. Je mnoha odborníky považován za nejlepší stíhací letoun druhé světové války a dosahoval úctyhodné rychlosti 700 km/h.

1942 18. července byl zalétán prototyp letounu Me 262 s dvěma proudovými motory Jumo 004. Tento typ dosahující i rychlé bombardovací verzi. V létě 1944 se stal prvním bojově nasazeným strojem s proudovým pohonem.

1945 8. prosince uskutečnil zálet první vrtulník na světě, který byl certifikován pro civilní, a nikoliv jen vojenské účely. Šlo o typ Bell 47 s kabinou ve tvaru bubliny. Osvědčil se rovněž v korejské válce, zejména při záchraně raněných.

1947 14. října překonal americký pilot Charles "Chuck" Yeager v letounu Bell X-1 zvukovou hranici ve vodorovném letu, když dosáhl největší rychlosti 1,015 machu. Stroj s trupem ve tvaru doutníku byl poháněn raketovým motorem Thiokol XLR 11.

1952 3. května se vydalo na pravidelnou linku první proudové dopravní letadlo. Byl to typ de Havilland DH-106 Comet1 pro 36 cestujících britské letecké společnosti BOAC. Comety však zaznamenaly těžké nehody, a tak musely být staženy ze služby.

1953 20. listopadu překonal americký pilot Scott Crossfield jako první člověk hranici 2 machy, tedy dvojnásobek rychlosti šíření zvuku. Umožnil mu to pokusný letoun Douglas D-558-2 Skyrocket s raketovým, resp. pro přelety proudovým motorem.

1956 11. listopadu byl zalétán prototyp prvního bombardéru na světě schopného létat více než dvojnásobnou rychlostí šíření zvuku. Byl to dvoumístný letoun Convair B-58 Hustler s křídlem delta a se čtyřmi proudovými motory General Electric J-79.

1959 5. dubna se poprvé vydal do vzduchu prototyp stroje L-29 Delfin, jenž počtem 3600 kusů drží dodnes titul nejžádanějšího cvičného proudového letounu. Nejvíce delfinů odebrala letectva států bývalé Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem.

1965 7. září byl zalétán světově první bitevní vrtulník Bell 209, známý spíše pod vojenským označením AH-1 HueyCobra. Byl dvoumístný, dobře pancéřovaný a silně vyzbrojený. V průběhu dalších desetiletí vznikla početná řada zdokonalených modifikací.

1966 7. ledna vstoupil do služby u amerického vojenského letectva (USAF) nejrychlejší sériově vyráběný letoun na světě, strategický průzkumný stroj Lockheed SR-71 Black Bird. Díky maximální rychlosti 3523 km/h byl stíhačkami nedostižitelný.

1967 3. října dosáhl zkušební stroj North American X-15A-2 s pilotem W. J. Knightem v kokpitu rychlosti 6,72 machu. Tento rekord platný pro letadlo dosud nebyl překonán. Stroj X-15A-2 v barvách NASA byl poháněn raketovým motorem Thiokol XLR-99.

1968 31. prosince se na obloze objevil první nadzvukový dopravní letoun na světě. Byl to Tupolev Tu-144, který tak předcorde. Sériové stroje však vydržely na pravidelných dálkových linkách jen krátkou dobu.

1977 14. prosince se poprvé odpoutal od země dosud největší sériově vyráběný vrtulník na světě, Mil Mi-26. Jeho velmi objemný trup pojme náklad do hmotnosti až 22 000 kg. Bylo vyrobeno kolem 70 strojů, které se používají zejména k těžké přepravě.

1980 21. listopadu se vznesl k plavbě vzduchem první letoun s čistě solárním pohonem. Nesl jméno Solar Challenger, byl zkonstruován dr. MacCreadym a pilotoval ho Steve Ptacek. Dne 7. července dalšího roku pak stroj překonal průliv La Manche.

1981 18. června byl za přísného utajení zalétán první letoun s charakteristikou "stealth" na světě, tedy s nízkou zachytitelností radarem. Nese vojenské označení F-117 a vznikl v proslulém středisku Skunk Works americké firmy Lockheed.

1987 21. února poprvé vzlétl dopravní Airbus -320, jenž se ve své kategorii považuje za první sériově vyráběné "elektronické" letadlo. Má ve výbavě elektroimpulsní systém řízení (fly-by-wire). Později vznikla rodina verzí A-318 až A-321. Obr. 13

1988 21. prosince absolvoval zálet prototyp obřího nákladního stroje Antonov An225 Mrija, poháněného šesti proudovými motory. Svými vnějšími rozměry délkou 84 m a rozpětím 88,45 m - drží dodnes titul největšího transportního letounu na světě.

1989 19. března byl zalétán prototyp konvertoplánu Bell/Boeing V-22 Osprey. Spojuje v sobě vlastnosti letounu a vrtulníku, tedy značnou cestovní rychlost se schopností svislého vzletu a přistání. Vznikl na objednávku amerických ozbrojených sil.

1994 27. března se po dlouhých odkladech uskutečnil první vzlet prototypu stroje Eurofighter Typhoon, známého též jako EFA. Lze jej považovat za hmatatelný výsledek nejrozsáhlejšího západoevropského projektu nadzvukového bojového letounu.

2000 23. prosince schválilo vedení západoevropského konsorcia Airbus Industrie realizaci projektu A-3XX. V jeho rámci vznikne letoun s označením A-380, který převezme po Boeingu 747 titul největšího sériového dopravního letounu na světě.

2001 26. října byl v programu JSF (Joint Stroke Fighter) vybrán k realizaci typ Lockheed X-35. Jde o ambiciózní projekt, ze kterého vzejde jednotný bojový letoun pro americké letectvo, námořnictvo i námořní pěchotu a další vzdušné síly světa.

2003 24. října absolvoval poslední obchodní let nadzvukový dopravní letoun Concorde pro 144 cestujících, který sloužil více než 27 let. První prototyp byl zalétán 2. března 1969.

Foto - Oto Lilienthal - nejslavnější průkopník bezmotorového létání, z jehož poznatků vycházela celá řada dobrodruhů, jejichž snem bylo létat, včetně bratří Wrightů. Zahynul v roce 1896 při pádu svého kluzáku

Foto - Zahynul v roce 1896 při pádu svého kluzáku
Foto - Wilbur (vlevo) a Orville Wrightové v roce 1909, kdy předváděli své letecké umění v Evropě
Foto - Nejvýznamnější mezníky ve vývoji motorového létání

PŘEDCHŮDCI WRIGHTŮ

Opomeneme-li legendárního Ikara, jemuž otec sestrojil křídla po vzoru ptáků a který se kvůli "letové nekázni" zřítil, začala éra létání v druhé polovině osmnáctého století lety aparátů lehčích než vzduch - balonů a později vzducholodí. Teoreticky se létajícími stroji zabýval i geniální myslitel Leonardo da Vinci. Pionýrské pokusy mnoha leteckých průkopníků vyvrcholily koncem devatenáctého století skutečnými lety Němce Otto Lilienthala (1848 - 1896), který je nakonec zaplatil vlastním životem. Jednalo se však jen o klouzavé lety, které lze přirovnat k delším skokům ze svahu.