Ledový parket

Sdílej
 
Krasobruslení se zrodilo v druhé polovině 19. století a rychle se stalo jedním z nejpopulárnějších zimních sportů. To platí dodnes. Krasobruslení není totiž jenom sport, ale také způsob uměleckého vyjádření. Bruslit se člověk naučil už někdy v pravěku. Používal k tomu kostěné brusle připevněné koženými řemínky k nohám a odrážel se dřevěnou holí.

Krasobruslení se zrodilo v druhé polovině 19. století a rychle se stalo jedním z nejpopulárnějších zimních sportů. To platí dodnes. Krasobruslení není totiž jenom sport, ale také způsob uměleckého vyjádření. Bruslit se člověk naučil už někdy v pravěku. Používal k tomu kostěné brusle připevněné koženými řemínky k nohám a odrážel se dřevěnou holí.
Mnohem rychlejší a odolnější kovové brusle se objevily někdy před dvěma tisíci lety. Na dostupnějších kostěných se však běžně bruslilo až do 18. století. Z původně dopravního prostředku se stala lidová zábava zpestřující

Foto
těžké zimní měsíce. Ke sportu, jak ho známe dnes, byla ovšem cesta ještě daleká. Až v průběhu 19. století vznikaly v Evropě i v Americe národní soutěže a bruslení se začalo větvit na krasobruslení a rychlobruslení. Různé krasobruslařské figury či kroky byly známé již dříve, ale až americký tanečník Jackson Haines v 50. letech 19. století do bruslení začlenil taneční prvky a udělal z krasobruslení novou sportovní disciplínu.

NAŠE ZLATÁ HISTORIE

Tradičními velmocemi krasobruslení jsou Rusko, Kanada a USA. K nim se v boji o medaile střídavě připojují státy severní a střední Evropy a také Japonsko a Čína. V průběhu 20. století patřili několikrát ke světové špičce i českoslovenští krasobruslaři. Poprvé to bylo v letech 1949 a 1950, kdy se mistryní světa stala Ája Vrzáňová. V následujícím desetiletí zářili Karol Divín (dvojnásobný mistr Evropy) a sportovní dvojice Suchánková - Doležal (dvojnásobní mistři Evropy). V 60. letech převzali žezlo sourozenci Romanovi - trojnásobní čtyřnásobní mistři Evropy v kategorii tanečních párů. Pak opět přišla zlatá éra jednotlivců -
Hany Maškové (mistryně Evropy 1968) a Ondreje Nepely, našeho nejúspěšnějšího krasobruslaře všech dob. Na přelomu 60. a 70. let se stal trojnásobným mistrem světa, pětinásobným mistrem Evropy a olympijským vítězem. V polovině 80. let vybojoval třikrát za sebou evropské zlato další sólista, Jozef Sabovčík. V historii samostatné České republiky na zlato dosáhla pouze sportovní dvojice Kovaříková - Novotný na mistrovství světa v roce 1995.

GENERAČNÍ PROBLÉM

V současnosti je české krasobruslení v etapě čekání na další velké talenty. Členská základna je naštěstí bohatá a kluby, v nichž se tvrdě
Foto
trénuje, najdete prakticky v každém větším městě. Ani počáteční investice do tohoto sportu není veliká - pohybuje se ve stovkách maximálně pár tisících korunách. Vybavení a příprava špičkového krasobruslaře je samozřejmě mnohem dražší - desítky i stovky tisíc. Krasobruslaři ovšem nestačí jenom sportovní nadání a dobré vybavení, musí mít také pohybový talent a hudební sluch. Ideální věk pro začátek s krasobruslením je kolem čtyř až pěti let.
Dítě se učí jednoduché kroky a obraty a postupně přechází ke skokům a piruetám. Soutěží se v několika věkových kategoriích - nováčků přes žactvo, juniory až k seniorům. Na vrcholu kariéry bývají ženy kolem dvaceti a muži kolem sedmadvaceti let. Je to ovšem velmi individuální.

ZUBATÉ BRUSLE

Ten, kdo to myslí s krasobruslením vážně, si musí pořídit odpovídající vybavení, tedy především kvalitní brusle. Kupují se zvlášť boty a zvlášť brusle (nože). Vyhlášenými značkami krasobruslařských bruslí jsou MK a Wilson. Brusle se brousí do kolébky a tzv. na váhu. To znamená, že hloubka žlábku, který se brousí do čepele brusle, je závislá na váze krasobruslaře. Pro krasobruslařské brusle jsou charakteristické zoubky na špičce. Je to vynález švédského krasobruslaře a mnohonásobného mistra světa Ulricha Salchowa, podle něhož se jmenuje i jeden ze základních krasobruslařských skoků.
Salchow počátkem 20. století zjistil, že zoubky bruslaři umožní větší odraz důležitý při provádění skoků i piruet. Základem skoku salchow je obrat na jedné noze zvaný trojka, z něhož se krasobruslař odrazí do skoku a dopadne na druhou nohu.

SLAVNÉ SKOKY

Určitě jste už slyšeli krasobruslařské pojmy Axel Paulsen, Rittberger či Lutz. Jsou to také názvy základních skoků pojmenovaných po jejich objevitelích. Nejslavnějším ze všech je jistě Axel-Paulsenův skok, obrat ve výskoku o jeden a půl otáčky, nazvaný podle norského krasobruslaře, který jej předvedl v roce 1882 na rychlobruslařských bruslích. Rittberger neboli loop je podobný skoku salchow, ale s tím rozdílem, že se dopadá na stejnou nohu, ze které se bruslař odráží ke skoku. Vymyslel ho Němec Werner Rittberger v roce 1910. O tři roky později přispěl ke krasobruslařské abecedě svým skokem Rakušan Alois Lutz.
Do jeho skoku se najíždí pozadu, odráží se oběma nohama a dopadá na jednu. K základním skokům patří dále kadet (obrat ve skoku z jedné nohy na druhou), flip (odpíchnutý salchow) a toeloop (odpíchnutý rittberger). Samozřejmostí dnešních špičkových krasobruslařů je zvládnout všechny tyto skoky v několikanásobném provedení (trojitý axel či rittberger, nebo dokonce čtyřnásobný salchow). Existuje celá řada dalších skoků či piruet a desítky kroků a obratů.

V ČEM SE SOUTĚŽÍ

Krasobruslení patří mezi sporty, ve kterých se výsledek nepočítá na dosažené skóre či naměřený čas, ale závisí na subjektivním hodnocení jednotlivých rozhodčích v porotě. Podle pravidel Mezinárodní krasobruslařské organizace (ISU) se porota skládá z devíti nezávislých rozhodčích, kteří spor- průměru známek pak vyplyne umístění závodníka v šampionátu. Soutěží se ve čtyřech kategoriích - jednotlivci (muži a ženy soutěží odděleně), sportovní dvojice, taneční páry a skupiny synchronizovaného bruslení. Kromě synchronizovaného bruslení, které se zrodilo teprve před pár lety, se ve všech ostatních disciplínách soutěží i na olympijských hrách. V jednotlivcích už od roku 1908, v tancích na ledě teprve od roku 1976.

CO SE HODNOTÍ

Krasobruslařské soutěže jednotlivců a sportovních dvojic se skládají z krátkého programu a volné jízdy. V krátkém programu musejí soutěžící předvést předepsanou sestavu skoků a piruet. Hodnotí se plynulost bruslení, schopnost měnit jeho rychlost, využití kroků a jejich kvalita, rozložení jízdy na ploše a celkový styl a držení těla. Do volné jízdy si soutěžící připravují své originální představení. Kromě technického provedení jízdy tu hodně záleží na choreografii, bruslení v rytmu, vyjádření hudebního doprovodu, ale třeba i na volbě kostýmu.
V kategorii tanečních párů je soutěž rozdělena na povinný, originální a volný tanec. Na ledě se tančí snad všechno jako na normálním parketu. K nejběžnějším tancům patří valčík, foxtrot či tango. V synchronizovaném bruslení soutěží šestnácti- až dvacetičlenná družstva, která na ledové ploše vytvářejí různé formace podobně jako akvabely v bazénu. Soutěže se opět skládají z krátkého programu a volné jízdy.

KDE NAJDETE KRASOBRUSLAŘE?
Pokud jsme ve vás vzbudili zájem o krasobruslení a chtěli byste najít nejbližší klub, kalendář akcí, podrobná pravidla či další informace o tomto sportu, podívejte se na oficiální stránky Českého krasobruslařského svazu www.czechskating.org.