Mstitelova chyba

Sdílej
 
"Dědo, že mě propašuješ na Příliš rychlou smrt? Je to nepřístupné a přitom se tam jen trochu střílí," udělal Vojta žebronivé oči. "Jo, a zas to od tvý mámy schytám," zabručel děda, ale nakonec se dal přemluvit. Když vycházeli z kina, hořel Vojta nadšením: "Dědo, to bylo něco, co? Jak toho šmíráka střelil do oka, co?" "Nó, kdyby při tom aspoň nebyl takovej rambajz, takhle jsem se ani nevyspal, vždycky když už jsem zabíral, tak někdo zaječel nebo vystřelil.

"Dědo, že mě propašuješ na Příliš rychlou smrt? Je to nepřístupné a přitom se tam jen trochu střílí," udělal Vojta žebronivé oči. "Jo, a zas to od tvý mámy schytám," zabručel děda, ale nakonec se dal přemluvit. Když vycházeli z kina, hořel Vojta nadšením: "Dědo, to bylo něco, co? Jak toho šmíráka střelil do oka, co?" "Nó, kdyby při tom aspoň nebyl takovej rambajz, takhle jsem se ani nevyspal, vždycky když už jsem zabíral, tak někdo zaječel nebo vystřelil.
Říkáš, že zabili šmíráka? A proč?" Vojta s povzdechem začal líčit v kostce film: "Ten šmírák hned na začátku pozoroval mladou holku dalekohledem. Pak k ní přišel padouch Raul a nejdřív se jí dvořil, to se jí líbilo, a pak se na ni začal sápat, a to se jí nelíbilo. Ale on byl pořízek, a tak ji přemohl. Když byla znásilněná, tak hrozně brečela a křičela, že to řekne policii. A on dostal strach, dal jí něco do pití, ona usnula a on jí píchl heroin, aby umřela. Ten šmírák ho přitom vyfotil teleobjektivem, mizerně, ale na vydírání to stačilo. Šel s fotkou za Raulovým otcem. Věděl, že ze zadluženého narkomana Raula by nic nevyrazil. Papínek prachy měl a taky už věděl z novin, že ta nezletilá holka nezemřela na předávkování, ale že to byla vražda. Policajti si totiž všimli, že měla modřinu od vpichu v pravý ruce, a ona nebyla levačka. Tak papínek kývl a dohodli se, že mu peníze večer přinese k němu. Jenže Raul to za dveřmi vyslechl a večer šel ke šmírákovi sám. Dveře byly jen přivřené, tak vlezl až do pokoje a tam sedí šmírák celý bledý.
Raul se padoušsky smál: ,Koukáš jak špatně vyřezanej svatej, že jdu já, co? Nesu ti odměnu za to, žes vyzvonil mýmu fotrovi, že jsem tu holku umlčel, aby nemohla žvanit.´ Z kufříku ale místo peněz vytáhl pistoli. Raul namířil hlaveň na šmírákovu hlavu, ale šmírák vyděšeně zíral do rohu za otevřeným křídlem dveří za Raulovými zády. Odtud se ozval mrazivý hlas: ,Zahoď tu pistoli, já mám taky takovou . Dobře, žes přišel. Já chtěl zrovna tohohle zabít, myslel jsem, že má mou dceru na svědomí on. Svědek ho viděl u místa činu a policie ho vyslýchala, ale pustila. Tak jsem to chtěl vyřídit sám. Ale když ses přiznal, že ty - Tohle je za ni!´ Otec oběti střelil Raula přímo mezi oči. ,A tohle za mě,´ udělal mu v čele ještě jednu dirku. Pak se obrátil ke šmírákovi: ,Ty z toho taky nevyvázneš. Jednak žes toho lumpa chtěl nechat za prachy běžet, jednak bys teď vydíral mě.´ Sehnul se, vzal Raulovu pistoli a namířil ji na šmíráka. Ten byl strachy ochromený. Kulka mu šla přímo do oka.
Mstitel otřel Raulovu pistoli a vmáčkl ji Raulovi do ruky. Otřel svoji pistoli a sevřel kolem její pažby prsty mrtvého šmíráka, aby si policie si myslela, že se postříleli mezi sebou. Policie našla fotku, tak jí došlo, že se tu sešel vyděrač s vrahem, ale na vzájemné zabití nevěřili a pátrali po třetím střelci. Víš, proč na to přišli, dědo?" skončil Vojta líčení filmu. "Nevím, Vojto, asi jsem něco zaspal." Odměna za námět putuje k Vojtovi B. do Brna.

OTÁZKA PRO ČTENÁŘE
Čtenáři už odpověď jistě znají. Řešení pošlete do 14 dnů, tři ceny čekají.