Celý život ve vzduchu

Sdílej
 
Jednou z nejoblíbenějších akcí České společnosti ornitologické je kampaň Pták roku. Jejím cílem je upozornit na některý zajímavý ptačí druh a přimět veřejnost k pozorování ptactva a přírody vůbec. Ptáka roku vybírá výbor ČSO tak, aby byl veřejnosti sympatický, něčím by pro ni měl být zajímavý (např. způsobem hnízdění), důležité je také, aby se s ním lidé mohli snadno setkávat.

Jednou z nejoblíbenějších akcí České společnosti ornitologické je kampaň Pták roku. Jejím cílem je upozornit na některý zajímavý ptačí druh a přimět veřejnost k pozorování ptactva a přírody vůbec. Ptáka roku vybírá výbor ČSO tak, aby byl veřejnosti sympatický, něčím by pro ni měl být zajímavý (např. způsobem hnízdění), důležité je také, aby se s ním lidé mohli snadno setkávat.

Ptákem roku 2004 je rorýs obecný

Rorýs obecný splňuje všechna tato kritéria. Již dlouho je známým a oblíbeným ptačím druhem, což dokazují starší lidová jména jako rorejk, rorejs, rurich, radavice či dešťovník. Latinské jméno rorýse obecného Apus

Foto
apus znamená "beznohý". Rorýs má skutečně velice krátké nožky, které nejsou v letu vůbec patrné. Nedovolují mu kráčivou chůzi nebo poskakování tak typické pro řadu našich malých druhů ptáků, ale jen zavěšení na hrubší kolmé stěny nebo kůru stromů. Rorýsi ale nohy skoro vůbec nepotřebují, prakticky celý život tráví ve vzduchu a jako jediní ptáci dokážou v letu i spát. Patří také k nejrychlejším letcům vůbec, jsou schopni vyvinout rychlost výrazně převyšující 100 km/h.

Kde žije

Tento obratný vzduchoplavec původně obýval nepřístupné skalní stěny, před více než sto lety se však téměř bez výjimky přestěhoval do lidských sídel, kde hnízdí zejména na vyšších stavbách, panelové domy nevyjímaje. Pro umístění hnízda rorýsi nejčastěji volí skuliny ve zdech, temná zákoutí mezi trámy nebo rovné plochy při hranách zdí. Podmínkou je snadný přílet a odlet, protože ptáci nejsou schopni chůze a po podložce se spíše plazí.
Příhodné lokality osídlí zpravidla více párů, takže vznikají hnízdní kolonie, jejichž příslušníci se zvláště za teplých večerů prudce prohánějí nad ulicemi za pronikavého skřípavého volání, které je zcela odlišné od švitoření vlaštovek nebo čiřikání jiřiček. Právě s vlaštovkami a jiřičkami bývá rorýs často zaměňován, ale jedná se o druhy naprosto nepříbuzné. Rorýs obecný patří do řádu svišťounů a jeho nejbližším příbuzným jsou kolibříci.

Letní hosté

Rorýsi patří k několika málo druhům ptáků, kteří u nás pobývají jen po dobu nezbytnou k rozmnožování. Přilétají až na přelomu dubna a května a už během několik dnů začínají hnízdit. Odlétají již koncem července nebo počátkem srpna, kdy zmizí většina ptáků včetně vyvedených mláďat, a později spatříme jen jednotlivé opozdilce či ptáky protahující přes naše území ze severněji položených hnízdišť. Důvody tak časného tahu nejsou zatím přesně známé, protože létajícího hmyzu a drobných pavoučků unášených vzduchem, což je hlavní potrava rorýsů, je během srpna ještě dostatek, takže hlad jim určitě nehrozí. Přesto většina rorýsů odletí "v termínu" bez ohledu na stávající počasí.

***

Ohrožený druh

Rorýs obecný je podle zákona o ochraně přírody a krajiny chráněn jako druh ohrožený. Stále častější rekonstrukce, a zejména zateplování domů spojené se zaslepováním větracích otvorů a vchodů na půdy, kde rorýsi nejčastěji hnízdí, však vede nejen k jejich rušení při hnízdění, ale především k významnému úbytku vhodných hnízdišť. Kampaň Pták roku 2004 České společnosti ornitologické si proto klade za cíl jednak poukázat na nebezpečí, která rorýsovi od člověka hrozí, a jednak chce nastínit možnosti alternativních metod jeho ochrany včetně vhodných oprav obytných domů.
Šikovným přátelům ptactva navíc chceme dát návod, jak rorýsům připravit umělé hnízdiště třeba přímo u okna svého bytu. Všechny tyto informace najdou zájemci buď na webových stránkách České společnosti ornitologické www.birdlife.cz, nebo v brožuře Pták roku 2004 - rorýs obecný, o kterou si můžete (až do rozebrání zásob) napsat na adresu: Česká společnost ornitologická, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10, tel: 274 866 700. O tom, jak vy sami můžete přispět k ochraně tohoto zajímavého ptáka, se dočtete v příštím čísle.