Zatímco dnes je velká část vědeckých objevů laikům těžko srozumitelná, počátek 20. století byl věkem průkopníků, které i nejprostší lidé považovali za hrdiny. Jejich objevy měnily svět k lepšímu ihned a zcela zásadně. Jedním z největších hrdinů té doby byl Robert Koch, nositel Nobelovy ceny za rok 1905.
Zatímco dnes je velká část vědeckých objevů laikům těžko srozumitelná, počátek 20. století byl věkem průkopníků, které i nejprostší lidé považovali za hrdiny. Jejich objevy měnily svět k lepšímu ihned a zcela zásadně. Jedním z největších hrdinů té doby byl Robert Koch, nositel Nobelovy ceny za rok 1905.
SVĚT PŘED KOCHEM
Ve druhé polovině 19. století už badatelé díky mikroskopu věděli o nejrůznějších potvůrkách objevujících se v tkáních nemocných lidí a
ROSOL Z KUCHYNĚ
Koch se naučil barvit bakterie a tím je v mikroskopu zviditelnit, zavedl i jejich pěstování na pevném médiu, což mu umožnilo vypěstovat čisté kultury „zrozené“ z jediné buňky. Nejprve používal brambory a želatinu, potom však Kochův asistent Walther Hesse objevil pro mikrobiologii agar - rosolovitou hmotu získávanou z mořských chaluh, kterou jeho manželka používala k přípravě želé na dorty.
USVĚDČENÍ VINÍKA
Robert Koch jako první využil v praxi pravidla umožňující odhalit původce nemoci (tzv. Kochovy postuláty). Usvědčil s jejich pomocí původce tuberkulózy.
1. Mikrob je prokázán ve všech případech
choroby.
2. Mikroba je možno z nemocného organismu izolovat a rozmnožit ho v laboratoři. 3. Namnoženého mikroba je možno naočkovat novému hostiteli a vyvolat u něj onemocnění.
4. Z pokusně nakaženého hostitele je
možno izolovat téhož mikroba.
U některých chorob nelze pravidla dodržet. Museli byste např. nakrmit zdravého člověka priony z nemocného zvířete a počkat si, až umře na lidskou variantu nemoci šílených krav, abyste nálezem prionů v jeho mozku potvrdili, že původcem této choroby u člověka jsou skutečně hovězí priony. Ve většině případů jsou však Kochovy postuláty stále použitelné a používané.
