Nobelova cena - Strážci bran

Sdílej
 
Úvodní projev na slavnosti spojené s předáním Nobelovy ceny za chemii pro rok 2003 pronesl profesor Gunnar von Heijne. Prohlásil, že by rád demonstroval, za co američtí vědci Peter Agre a Roderick MacKinnon cenu získali. Načež účastníky slavnosti vyzval, aby pět sekund v klidu seděli a přemýšleli. Po chvilce ticha se podrobně rozhovořil o tom, co se během oněch pěti sekund odehrávalo v těle každého z přítomných.

Úvodní projev na slavnosti spojené s předáním Nobelovy ceny za chemii pro rok 2003 pronesl profesor Gunnar von Heijne. Prohlásil, že by rád demonstroval, za co američtí vědci Peter Agre a Roderick MacKinnon cenu získali. Načež účastníky slavnosti vyzval, aby pět sekund v klidu seděli a přemýšleli. Po chvilce ticha se podrobně rozhovořil o tom, co se během oněch pěti sekund odehrávalo v těle každého z přítomných.

Foto
Mluvil o iontech sodíku, draslíku a chlóru, které putovaly přes membrány nervových buněk - a s nimi putovaly i myšlenky, neboť myšlení není nic než sled chemických dějů v našem mozku.

TEBE PUSTÍM, TEBE NE!

Agre a MacKinnon totiž objevili chemickou strukturu kanálů, jimiž si buňka se svým okolím vyměňuje vodu, ionty a malé molekuly. Kanály jsou tvořeny bílkovinami, které otevírají buněčné brány a dovnitř i ven pouštějí jen ty látky, které se prokážou platným cestovním pasem. Bez pečlivě kontrolované výměny iontů a molekul s okolím by v těle nefungovalo vůbec nic - činností mozku počínaje a výrobou moči v ledvinách konče. Buňky by byly jako počítače odpojené od sítě, jako továrny bez dodávek elektřiny, jako město bez kanalizace.